Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

1.2.2013 

Být prorokem – žít z podstaty

Homilie ke 4. neděli, cyklus C

Richard Čemus

Kardinál Tomášek říkával: „Kdo pro Církev pracuje, činí hodně. Kdo se za ní modlí, dělá víc. Kdo za ní trpí, dělá nejvíc.“ Tato slova mi přicházejí na mysl nad texty nadcházející neděle. První čtení je z proroka Jeremiáše, který v 7. stol. před Kristem, musí pít „hořký kalich“ svého prorockého údělu až do dna. Musel by si vyčítat, že se na to dal, kdyby neměl jistotu, že to je sám Hospodin, kdo jej povolal: „Hospodin mě oslovil: ,Dříve než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě; dříve než jsi vyšel z mateřského života, posvětil jsem tě, prorokem pro národy jsem tě ustanovil. Přepásej svá bedra, vstaň a mluv k nim vše, co ti přikážu. […] Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě, neboť já budu s tebou – praví Hospodin – abych tě vysvobodil.‘“

Na rozdíl od prognostického ústavu prorok nezkoumá metodicky budoucnost, ale hlásá vůli Boží pro současnost. Je tak úzce spojen s Bohem, že slyší jeho slovo a vykládá v jeho světle smysl současného dění. Varuje před tím, „co se stane, jestli se nic nestane“, a lidé se neobrátí: dle Boží pedagogiky může národ stihnout tragédie zničení chrámu a deportace do Babylonu. Jsou doby, kdy se něco stát musí. Prorok to cítí v kostech a musí mluvit, i kdyby ho nikdo nechtěl slyšet. Prorok je tragická existence: Je nepohodlný, nikomu nelichotí, neleští kliky, neuplácí. Jako chirurg skalpelem dotýká se prorok Božím slovem hnisavých ran a ukazuje, proč se nehojí. Prorok je antitéze diplomata. Promlouvá do duše opportune inopportune – vhod, či nevhod. Jen tak si ho vyslechnout a přejít hned zase k dennímu pořádku prostě nejde. Jeho zcela v Bohu zakotvená existence, vydannost věci, zranitelná ryzost a průzračnost motivací nenechá spát: usvědčuje, nabourává jistoty, dodává odvahu k pravdivostí, tlačí ke konversi.

Ježíš v nazaretské synagóze si naložil toto prorocké jho. Příklady pohanů, kteří se těšili větší Boží přízni než členové vyvoleného národa, ťal v posluchačích do živého. Reakce nenechala na sebe čekat. Zmocnili se ho a vláčeli za město, aby ho svrhli ze srázu. Fyzická likvidace je stále ještě nejefektivnější způsob jak někoho umlčet (politický vězeň za komunistického režimu byl označován jako „muž určený k likvidaci“ = mukl). I morální vraždou (srv. něm. pojem Rufmord) – lží a pomluvou – se lze zbavit člověka. Stejně tak zostuzením, vytěsněním z našeho středu. Pravda má velikou tvůrčí sílu, lež zase velkou destruktivní moc. Nikolaj Berdjaev napsal, že pravda, či lež vyslovené i jen mezi vlastními čtyřmi stěnami má vesmírný dopad. Proroci neměli jiné zbraně, než sílu slova Hospodinova, které „lámalo skály“ zatvrzelých srdcí. Platí-li to o slově, které bylo člověku jen propůjčeno, o co víc musela sálat síla slova z osoby Bohočlověka, který tím Slovem byl.

Apoštol Pavel na sobě sílu Kristova slova pravdy zakusil. Marně ji potíral, až se jí vzdal. Zanechal nám neomylné kritérium rozlišení pravdy od lži, pravého od falešného proroka, upřímnosti od přetvářky: tím kritériem je láska, jen v lásce je pravda pravdou. Caritas in veritate nazval Benedikt XVI. svou třetí encykliku. Láska je jádro pravdy a jediná autentická motivace ji zastávat. Toto poznání dalo vytrysknout z Pavlova srdce oné velkolepé Velepísni lásky, která je vrcholnou moudrostí. Láska znamená soucit až ke ztotožnění s bližním v jeho materiální i morální nouzi. Láska otevírá oči srdce, které čtou v srdci druhého a volí pro něho ta správná slova, která nezraní, byť by musela být i tvrdá (1 Kor 12,31 – 13,13).

Jak se to vše týká nás? Kdo jsou proroci našich dnů? Co je dnes prorockým činem? Stále platí Solženicynův apel: „Nežít ve lži!“ Nepřetvařovat se! Mlčet, když mám mlčet. Mluvit, když mám mluvit. „Upřímnost není říkat vždy co si myslím, nýbrž neříkat nikdy to, co si nemyslím.“ Předpokladem ovšem je, že si vůbec něco myslím, něco autenticky svého, a ne mně zvenčí vnuceného. Život ve společnosti, kde bylo zakázáno říkat, co si myslím, je zlý. Existuje ale něco horšího: společnost, kde se lidé neodvažují samostatně myslet, aby nevybočili z davu. Není právě zde prorocké poslání Církve dnes a zítra: být oázou kreativní svobody a lásky, kde se rozvíjí lidská osoba? Masová, odosobněná kultura kybernetického věku tomu nepřeje, protože chce člověkem disponovat, jednotlivce manipulovat, naplnit ošklivostí a zaneřádit jeho nitro. Žít zcela elementární hodnoty evangelia, klást odpor, plavat proti proudu, je dnes už prorocký čin.

Kdo tak žije, brzy narazí. Neúspěch však patří k prorokově misi. Ač plný zápalu pro Boží království, svážou mu ruce. Přijde o všechno a bude žít jen ze substance božího přátelství. Se žalmistou bude moci zvolat slova důvěry a naděje: „Hospodine! V tobě jsem měl oporu od matčina lůna, od klína mé matky byls mým ochráncem. Ústa má budou vyprávět o tvé spravedlnosti, po celý den budu vyprávět o tvé pomoci.“ (Ž 71) Ne, nebude si zoufat, že prohrál. Vždyť teď právě roste Boží království: „kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování. […] Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska.“

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti