Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   19. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

12.4.2014 

Páté postní kázání o. Cantalamessy

Vatikán. Duchovní chápání Písma bylo tématem pátého postního kázání O. Cantalamessy adresované Svatému otci a jeho spolupracovníkům z římské kurie tento pátek před Květnou nedělí. Papežský kazatel poukázal hned v úvodu na skutečnost, že moderní doba si ve vztahu k Bibli počíná podobně jako ve vztahu k Ježíši Kristu. Hledání výlučně historického a literárního smyslu Bible vycházelo ze stejných předpokladů a přineslo stejné výsledky jako bádání o domnělém rozdílu mezi historickým Ježíšem a Kristem víry. Ježíš byl redukován na výjimečného muže, náboženského reformátora a Písmo na výjimečnou knihu, možná nejzajímavější na světě, ale stejnou jako ostatní. Proto je prý třeba studovat ji stejně jako jiná velká díla starověkého písemnictví.

Tomuto útoku na Písmo čelí církev svým učením a svojí zkušeností. V dogmatické konstituci Dei Verbum Druhého vatikánského koncilu zdůraznila nepomíjivou hodnotu Písma jakožto slova Božího k lidstvu, liturgie církve mu vyhrazuje čestné místo a mnozí badatelé spojují soudobý vědecký přístup také s vírou v transcendentní hodnotu inspirovaného slova... V Písmu zakoušíme přítomnost Ducha svatého, v něm k nám mluví Kristus a jeho účinky na člověka se liší od účinku jakéhokoli jiného slova; nemůže tedy být pouhým lidským slovem.

O. Cantalamessa se dále snažil ukázat v čem mohou církevní otcové, zvláště sv. Řehoř Veliký pomoci při obnově a osvěžení našeho přístupu k Bibli, abychom mohli zakoušet božskou sílu, která z ní vyvěrá.

Při čtení Bible nečiní otcové církve nic jiného než že pokračují v linii započaté samotným Ježíšem, který emauzským učedníkům vyložil, co se »ve všech částech Písma na Něj vztahuje« (Lk 24,27); prohlásil, že Písma mluví o Něm (Jan 5,39) a Svoje zásadní skutky konal, »aby se splnilo Písmo«. První dva učedníci o Něm řekli »našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v zákoně i proroci« (Jan 1,45).

Čteme-li, jak Ježíš učedníkům „otevřel mysl, aby rozuměli Písmu“ (Lk 24,45), rozumí se tím nové porozumění působené Duchem svatým, pokračoval o. Cantalamessa.
Sv. Řehoř Veliký, řekl dále papežský kazatel, dal snaze církevních otců, počínaje Origenem, přes Ambrože a Augustina, definitivní podobu svým učením o čtverém smyslu Písma a stal se tak podle Henriho de Lubaca „jedním z iniciátorů a největších patronů středověké nauky o čtyřech smyslech“ (Exegèse Mèdiévale, díl I.1, str. 189). Sv. Řehoř Veliký píše:

Slova Písma svatého jsou čtyřuhelné kameny. V každé minulé události, kterou podávají (smysl literární), v každé budoucí věci, kterou oznamují (smysl anagogický), v každé morální povinnosti, kterou hlásají (smysl morální) a v každé duchovní skutečnosti, kterou prohlašují (smysl alegorický či kristologický) – z každé strany stojí pevně a bez vady. (Homilie k Ezechielovi, II, IX,8).“

Ve středověku, pokračoval o. Cantalamessa, bylo složeno slavné distichon, které tuto nauku shrnuje: Littera gesta docet, quid credas allegoria. Moralis, quid agas; quo tendas anagogia – Literární smysl učí, co se stalo, alegorický, v co věřit, morální, jak jednat, a anagogický, kam směřovat. (KKC, 118) Snad nejjasněji je aplikováno ve vztahu k Velikonocům:

Literárně či historicky jsou Velikonoce ritem, který židé uskutečnili v Egyptě; alegoricky, tedy ve vztahu k víře, ukazují obětování Krista, pravého velikonočního beránka; morálně ukazují přechod od neřestí ke ctnostem a anagogicky či eschatologicky indikují Velikonoce přechod od pozemských věcí k nebeským nebo také věčnou Paschu, která bude slavena v ráji.

Nejde o nějaké rigidní a mechanické schéma, pokračoval o. Cantalamessa, nýbrž o pružné pravidlo snášející různé variace podle pořadí jednotlivých smyslů. Svatý Řehoř vykládá například obraz z Ezechiela (2,10) o svinuté knize „popsané uvnitř i zvenčí“ takto:

Svitek Božího slova je popsán uvnitř alegoricky; zvenčí zas historicky. Uvnitř duchovním porozuměním, zvenčí pouze literárním smyslem vhodným pro duchy dosud slabé. Uvnitř, protože slibuje neviditelná dobra; zvenčí, protože stanovuje řád viditelných věcí správností svých předpisů. Uvnitř, protože dává jistotu nebeských dober; zvenčí, protože učí, jak užívat dober pozemských nebo jak se vymanit z jejich přitažlivosti.

O. Cantalamessa pak rozlišil osobní a nezúčastněný výklad Božího slova. Církevní otcové, řekl, přistupovali ke slovu Božímu vždycky s otázkou, co říká tady a teď církvi a mně osobně. Byli přesvědčeni, že Boží slovo je nevyčerpatelné. Vyplývá to z toho, že vše, co je napsáno v Písmech „je vdechnuto Bohem“ (2 Tim 3,16) neboli inspirováno. Řecky to vyjadřuje jediné slovo theopneustos, které se skládá ze dvou slov Bůh (theos) a Duch (pneuma). Znamená jednak, že Písmo je inspirováno Bohem (pasivní význam), ale také, že Duch svatý člověka „přiměl hlásat (aktivní význam) Boží výroky“ (2 Petr 1,21). „Písmo, říkal svatý Ambrož, je theopneustos nejenom proto, že je inspirováno Bohem, ale také proto, že dýchá Bohem, protože vydechuje Boha (De spiritu Sancto, III, 112).

Nejde tedy jen o to číst Boží Slovo, ale také nechat se od Něho číst; nejenom zkoumat Písmo, ale nechat se zkoumat Písmem. Nejdůležitější věc ohledně Písma není vyřešit jeho nejasná místa, ale praktikovat ta jasná, neboť Písmo – jak říká opět sv. Řehoř Veliký – se chápe jeho uskutečňováním.

Řekl mimo jiné O. Raniero Cantalamessa v pátečním postním kázání pro Svatého otce a římskou kurii.

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.12.20 Cantalamessa: Klíč k pochopení Vtělení dává pokora
14.12.20 Cantalamessa: Naším pevným bodem je věčnost
5.12.20 Cantalamessa: Memento mori - S pandemií přišel čas znovu mluvit o smrti
30.11.20 Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem
27.11.20 Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti