Vatikán.
V den slavnosti Zjevení Páně, který je v Itálii volným dnem, sloužil dopoledne Benedikt XVI. v bazilice sv. Petra mši svatou. Ve své homilii před zaplněnou bazilikou mimo jiné řekl:
?Božská láska, vtělená v Kristu je základním a univerzálním zákonem stvoření. Je však třeba to chápat ve smyslu nikoli básnickém, ale reálném. Tak to ostatně chápal samotný Dante, když v majestátním verši, kterým končí Ráj i celou Božskou komedii, definuje Boha jako ?lásku, která hýbe sluncem a všemi hvězdami? (Ráj, XXXIII, 145). To znamená, že hvězdy, planety a celý vesmír nejsou ovládány nějakou slepou silou, neřídí se dynamikami pouhé hmoty. Nejsou to tedy kosmické elementy, které by byly zbožšťovány, nýbrž ve všem a nade vším je osobní vůle, Duch Boží, který se v Kristu zjevil jako Láska (srov. Spe salvi, 5). Je-li tomu tak, potom lidé ? jak píše svatý Pavel Kolosanům ? nejsou otroky ?kosmických elementů? (srov. Kol 2,8), ale jsou svobodní, schopní mít vztah se stvořitelskou svobodou Boha. On je na počátku všeho a všechno řídí nikoli na způsob chladného a anonymního hybatele, ale jako Otec, Ženich, Přítel, Bratr, jako Logos, ?Slovo-Rozum?, který se jednou pro vždy spojil s naším smrtelným tělem, plně sdílel náš stav a ukázal přebytek moci svojí milosti. V křesťanství se tedy vyskytuje zvláštní kosmologická koncepce, která nalezla ve středověké filosofii a v teologii ten nejvznešenější výraz a také v naší době poskytuje pozoruhodná znamení nového rozkvětu díky nadšení a víře mnoha vědců, kteří se ve šlépějích Galilea nezříkají ani rozumu, ani víry, nýbrž důsledně doceňují vzájemnou plodnost obojího.?
PLNÉ ZNĚNÍ homilie je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
