Rádio Vaticana

Vatikán. Ve svatopetrské bazilice se dnes v podvečer konala bohoslužba nešpor, kterou sloužil Benedikt XVI. pro studenty a akademickou obec města Říma. Toto setkání se koná tradičně v předvečer začátku posledního adventního týdne v rámci přípravy na slavnost Narození Páně.
Benedikt XVI. ve své homilii vyložil čtení z listu apoštola Jakuba: ?Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán? (Jak 5,7) a mimo jiné řekl:

?Výzva apoštola nám ukazuje cestu vedoucí do Betléma a osvobozuje naše srdce od každého kvasu nevrlosti a klamných očekávání, které se v nás mohou zahnízdit, kdykoliv zapomeneme, že Bůh už přišel, působí v našem osobním i společenském dění a žádá, aby byl přijat. Bůh Abrahamův, Izákův a Jakubův se zjevil, ukázal svou tvář a zabydlel se v našem těle, v Ježíši, Mariině synu ? pravém Bohu a pravém člověku ? s nímž se setkáme v Betlémské jeskyni. Vrátit se na toto nepatrné a stísněné místo, není jenom myšlenkový úkon, nýbrž pouť, na kterou jsme voláni, abychom zakusili dnešní blízkost Boha a jeho jednání, které obnovuje a nese naši existenci. Křesťanská trpělivost a stálost, o níž mluví svatý Jakub, nejsou synonyma pro apatii a rezignaci, nýbrž ctnosti toho, kdo ví, že lze a je třeba stavět nikoli na písku, ale na skále; ctnosti toho, kdo dovede ctít znamení a způsoby lidské podmíněnosti a snaží se proto vyhýbat zatemňování těch nejhlubších tužeb duše utopistickými či plytkými nadějemi, které nakonec zklamou.

?Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu? (Jak 5,7). Drazí přátelé, nám, kteří jsme ponořeni do stále více se dynamizující společnosti, může znít překvapivě výzva, která odkazuje na zemědělský svět a jeho přírodní rytmus. Přirovnání, které zvolil apoštol, nás však nabádá, abychom obrátili své zraky k jedinému a pravému ?rolníkovi?, Bohu ? Ježíši Kristu, k tomu nejhlubšímu tajemství, jež se zjevilo Vtělením Syna. Stvořitel všech věcí totiž není despota, který nařizuje a zasahuje do dějin mocí, ale je spíše jako rolník, který seje, nechává růst a zrát plody. Také člověk může být spolu s Ním dobrým rolníkem, který miluje dějiny a v hloubi je vytváří tím, že uznává a přispívá k růstu semen dobra, které daroval Pán. Pojďme tedy i my do Betléma a hleďme na trpělivého a věrného Boha, který dovede čekat, umí se zastavit, dovede ctít časy našeho života. Dítě, s nímž se setkáme, je úplným projevem tajemství lásky Boha, který miluje darováním života, který miluje nezištně, který nás učí milovat a žádá jen, aby byl milován.

?Posilněte své srdce?. Cesta k Betlémské jeskyni představuje trasu vnitřního osvobození, zkušenost hluboké svobody, protože nás nutí vyjít z nás samotných a jít směrem k Bohu, který se nám stal bližním, který posilňuje naše srdce svou přítomností a svou bezplatnou láskou, jež nás předchází a doprovází v našich každodenních rozhodnutích a jež nás oslovuje ve skrytu srdce a v Písmu svatém. On chce do našeho života vlévat odvahu zejména ve chvílích, kdy pociťujeme únavu a vyčerpanost a potřebujeme znovu nalézt odhodlání k cestě a s radostí vnímat, že putujeme k věčnosti.

?Příchod Páně je blízko?. Tato zvěst naplňuje tuto liturgii pohnutím a úžasem a propůjčuje našemu putování k jeskyni svěžest a hbitost. Dítě, které nalezneme mezi Marií a Josefem, je Logos-Láska, Slovo, které může dát plnou soudržnost našemu životu. Bůh nám otevřel poklady svého hlubokého ticha a sděluje se nám svým Slovem. V Betlémě se dnes setkávají Bůh a člověk, aby se vydali na společnou cestu dialogu a intenzivního společenství života.?

PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE

Řekl mimo jiné Benedikt XVI. v homilii z bohoslužby nešpor, konané každoročně v rámci přípravy na Vánoční svátky pro římskou univerzitní obec.

(mig)