Lvov.
Ve lvovské arcidiecézi byl zahájen beatifikační proces biskupa Rafała Kiernického OFMConv., legendy poválečných dějin místní církve. Slavnost proběhla 4. května, den po stém jubileu jeho narození, v katolické katedrále ve Lvově, kde odpočívá také tělo tohoto neohroženého obránce víry, který po válce neopustil město a zaručil tak kontinuitu církve v této oblasti.
Władysław Rafał Kiernicki se narodil v roce 1912. Už během gymnaziálních studií na františkánském gymnáziu ve Lvově složil řeholní sliby a stal se následovníkem Prosťáčka z Assisi. Po teologických studiích v Krakově a ve Lvově byl v roce 1939 vysvěcen na kněze. Za německé okupace působil jako spojka Armii Krajowej, tedy zemské armády, největší organizace polského odboje za války. V roce 1941 jej uvěznila NKVD, ale podařilo se mu uprchnout a uniknout tak jisté smrti během akce, při níž Rusové zavraždili na 35 tisíc politických vězňů. Znovu byl zatčen v roce 1944 a čtyři roky vězněn v různých lágrech. Po propuštění v roce 1948 směl pracovat jako kaplan při lvovské katedrále. Navzdory šikaně sovětské vlády tajně pomáhal věřícím a kněžím římského i řeckokatolického obřadu. Zvláštní pozornost věnoval Polákům, kteří zůstali ve Lvově navzdory rozhodnutí Jaltské konference o nuceném přesídlení.
V roce 1958 byl o. Rafału Krienickému odebrán státní souhlas ke kněžské službě. Přesto nadále tajně sloužil, byl vyhlášeným zpovědníkem, sloužil mši svaté za zavřenými dveřmi v kostele sv. Antonína, v nemocnicích a po domech. Od roku 1964 směl znovu sloužit veřejně. V roce 1991 jej Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem lvovské arcidiecéze. Rafał Kiernicky zemřel v roce 1995.
Slavnostní zahájení beatifikačního procesu spojené s přísahou tribunálu zahájil lvovský metropolita, arcibiskup Mieczysław Mokrzycki za přítomnosti postulátora o. Sławomira Zielińského OFMConv a františkánského provinciála z Krakova, o. Jarosława Zachariasze.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
