VaticanNews.va

   15. 7. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.4592
Poslechem z webových stránek.2957
Četbou textů na webových stránkách.4805
Poslechem i četbou.2923


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Chvála netolerance

Jak nakládat s odsvěcenými kostely?

Dosud nepublikovaný text Benedikta XVI. věnovaný židovsko-katolickému dialogu


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty v Itálii 

7.7.2018 

Papež v Bari: Bez křesťanů by Blízký východ nebyl Blízkým východem

Bari. 1. „Na Blízkém východě jsou zakořeněny naše duše“ – prohlásil římský biskup na úvod ekumenické modlitby na městském nábřeží.
2. „Hrozivá znamení moci ať ustoupí moci nadějných znamení“ – řekl Petrův nástupce po setkání s blízkovýchodními, pravoslavnými i katolickými patriarchy v bazilice sv. Mikuláše.

Mnohohlasá modlitba o pokoj byla důvodem i vyvrcholením dnešní apoštolské cesty papeže Františka do jihoitalského Bari. Do apulijské metropole, k hrobu sv. Mikuláše z Myry, pozval Petrův nástupce patriarchy církví zastoupených na Blízkém východě, aby společně vzývali Boží pomoc pro tento region, který – řečeno Františkovými slovy – dnes pláče, trpí a mlčí, zatímco jiní po něm šlapou, vedeni touhou po moci a bohatství.

Petrův nástupce dnes ráno využil helikoptéry italského vojenského letectva, aby po hodinu a čtvrt trvajícím letu přistál v 8 hodin a 15 minut na náměstí Kryštofa Kolumba v Bari. František je pátým papežem navštěvujícím toto přístavní město, odedávna vnímané jako most mezi Západem a Východem. Od roku 1087 je Bari také centrem kultu sv. Mikuláše a v roce 1098 hostilo koncil.

Po přivítání s představiteli místní správy a s tamním arcibiskupem Franceskem Cacuccim, se papež odebral do baziliky sv. Mikuláše. Na prostranství před tímto románským chrámem se osobně pozdravil se všemi reprezentanty pravoslavných, předchalcedonských, katolických i prostestantských církví, celkem 19 osobnostmi spjatými s blízkovýchodním, regionem, kteří přijali pozvání ke společné modlitbě.

Účastníci setkání
Účastníci ekumenického setkání v Bari odrážejí bohatství křesťanských ritů a spletité dvoutisícileté dějiny Kristových následovníků na Blízkém východě. Římský biskup pozval k modlitbě a rozhovorům do Bari zástupce všech církví, zastoupených v blízkovýchodní oblasti. Osobně přijel konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a řecko-pravoslavný patriarcha Alexandrie a celé Afriky Theodoros II. (Tawadros II.). Další tři pravoslavní patriarchové vyslali své zástupce. Řeckopravoslavného patriarchu Jeruzaléma reprezentoval arcibiskup Nektarios, ruského pravoslavného patriarchu metropolita Hilarion a kyperského pravoslavného arcibiskupa metropolita Vasilios. Pozvání přijali také představitelé tzv. předchalcedonských církví, mezi něž patří především církve koptské, syrské a arménské tradice. V Bari je reprezentaval nejvyšší představitel pravoslavných koptů patriarcha Tawadros II., jehož oficiální titul zní „alexandrijský papež a patriarcha stolce sv. Marka“, osobně se setkání zúčastnil také syrsko-pravoslavný patriarcha Antiochie a celého Východu Ignatius Aphrem II. Katholika všech Arménů zastupoval biskup Hovakim, který slouží věřícím ve Velké Británii a Irsku, a z téže církve přijel rovněž kilíkijský arménský katholikos Aram I. působící v Libanonu. Setkání se zúčastnil rovněž katholikos-patriarcha asyrské církve Východu, která uznává pouze první dva ekumenické koncily a v prvních křesťanských stoletích dosáhla svými misijemi až do Číny, katholikos-patriarcha Mar Gewargis III.
Hojně byli zastoupeni představitelé katolických východních církví. Do Bari přijel alexandrijský patriarcha katolických koptů Ibrahim Isaac Sidrak, syrsko-katolický antiochijský patriarcha Ignace Youssif III. Younan a maronitský patriracha, kardinál Béchara Boutros Raï. Řecko-melchitského patriarchu zastupoval metropolita ze syrského Aleppa, arcibiskup Jean-Clément Jeanbart. Dalším z významných účastníků byl chaldejský patriarcha Babylónie, jak zní plný titul rovněž nově jmenovaného kardinála Louise Raphaëla Sako. Katolické armény rozptýlené po celém světě má ve své jurisdikci kilíkijský katholikos-patriarcha Krikor Bedros XX Ghabroyan, sídlící v Libanonu. Latinskou církev zastupoval apoštolský administrátor latinského patriarchátu v Jeruzalémě, arcibiskup  Pierbattista Pizzaballa. Přítomni byli také dva zástupci evangelických církví, luteránský biskup Jordánska a Svaté země Sani Ibrahim Azar a generální sekretářka Rady církví Blízkého východu, paní Souraya Bechealany, profesorka teologie na univerzitě sv. Josefa v Bejrútu.

Ekumenické setkání zahájilo symbolické gesto u hrobu sv. Mikuláše: zažehnutí olejové lampy ve formě lodice s dvěma kotvami na obou stranách a s postavou titulárního světce uprostřed, jejíž plamen symbolizuje jedinou víru, živenou dvojí tradicí – východní a západní. Lampu poprvé rozsvítil papež Pius XI. v roce 1936 a římské sdružení sv. Mikuláše ji věnovalo do baziliky v Bari u příležitosti „IV. týdne Pro Oriente Christiano“.



Ad 1. O půl jedenácté začala na nábřeží v Bari ekumenická modlitba. Pódiu postavenému na tzv. rotudě, molu půlkruhového půdorysu vybíhajícímu do moře, vévodila schematická kulisa domu s velkým segmentově zaobleným průhledem, v němž byl zavěšen kříž s Ukřižovaným. Nad tímto oknem „rozevřeným k Blízkému východu“ stál nápis vzývající slovy 122. žalmu pokoj, který neznamená jen mír, ale také spásu, požehnání, štěstí a blahobyt.

Chceme dnes rozžehnout plamen naděje, znamení světla, které svítí navzdory noci, neboť křesťanství ozařuje své okolí i ve chvílích temnoty, řekl papež František v promluvě, která zahájila modlitbu za Blízký východ. Svatý otec zdůraznil, že setkání má charakter pouti, na níž „každý přináší své církve, národy a lid prožívající utrpení“. Poukázal také na vyjímečný charakter města Bari, kde je ctěna Hodegetria, Svatá Matka Boží ukazující cestu, a kde spočívají ostatky východního biskupa sv. Mikuláše, jehož úcta překračuje hranice církví. „Svatý Divotvůrce kéž se přimlouvá za zahojení ran, které v sobě mnozí nosí,“ prosil Petrův nástupce.

Papež připomněl, že Blízký východ je křižovatkou civilizací a kolébkou mnoha náboženství, je krajinou, v níž jsou zapuštěny kořeny našich duší.

„Avšak nad tímto skvoucím krajem se shlukla zvláště v posledních letech hustá mračna: války, násilí, zmar, okupace a fundamentalismy, vnucená migrace a opuštěnost. To vše za mlčení mnohých a se spoluvinou četných. Blízký východ by bez křesťanů nebyl Blízkým východem.“

František připomněl symboliku lampy s jediným plamen a promluvil o plameni naděje, živeném modlitbou:

„Křesťané jsou totiž světlem světa (srov. Mt 5,14) nejen tehdy, září-li celé okolí, ale i tehdy, když se v temných chvílích nepoddávají temnotě, jež všechno obestírá, nýbrž živí knot naděje olejem modlitby a lásky. Když se pozvedají ruce k nebi v modlitbě a podává ruka bratrovi bez hledání svého vlastního zájmu, plane a září oheň Ducha, Ducha jednoty, Ducha pokoje.“

Druhá část papežovy promluvy byla modlitbou, úpěnlivou prosbou o mír pro celý Blízký východ. „Od toku Nilu po údolí Jordánu a dál přes řeku Orontés až k Tigridu a Eufratu, ať zazní volání Žalmu: „Pokoj v tobě!“ (122, 8),“ modlil se Svatý otec.

„Za trpící bratry a za přátele každého lidu i kréda, opakujeme: Pokoj v tobě! Spolu se Žalmistou jej vyprošujme zejména Jeruzalému, svatému městu - milovanému Bohem a raněnému lidmi - nad kterým Pán dosud pláče: Pokoj v tobě!“

Volání  Ábelů dneška po pokoji stoupá k Božímu trůnu, pokračoval papež, a burcoval svědomí proti lhostejnosti, jež zabíjí.

„Chceme dát hlas tomu, kdo hlas nemá a může jen polykat slzy, protože Blízký východ dnes pláče, trpí a mlčí, zatímco jiní jej pošlapávají žádostí po moci a bohatství. Pro maličké, jednoduché, raněné, pro ty, na jejichž straně je Bůh, vyprošujeme pokoj! Bože „veškeré útěchy“ (2 Kor 1,3), který uzdravuješ zlomená srdce a obvazuješ rány (srov. Žl 147,3), vyslyš naši dnešní modlitbu.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy ÚVODNÍ PROMLUVY při ekumenické modlitbě je ZDE

Po papežově promluvě zazněly modlitby a prosby východních patriarchů. Modlili se ve svých jazycích, s částečným překladem do angličtiny nebo francouzštiny. Syrsko pravoslavný patriarcha Antiochie a celého východu Ignác Efrém II. prosili za návrat dvou unesených apleppských biskupů, otce Paola Dall´Olio SI a dalších křesťanů, kteří zmizeli beze stop. Kardinál Béchara Boutros Raï prosil za probuzení svědomí a ukončení válek. Prosby doprovázel zpěv starobylé antifony, tzv. trisagion: „Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný“, která v mocném vzývání Božího slitování spojuje východní i západní církve. Její první zápis známe od patriarchy Prokla z první poloviny 5. století a podle sv. Jana Damašského byla zjevena andělem malému dítěti. V latinské církvi je součástí velkopáteční liturgie.

Ad 2. Po společné modlitbě na břehu moře se účastníci ekumenického setkání vrátili zpět do baziliky sv. Mikuláše. Tam za zavřenými dveřmi měli příležitost k dialogu a výměně názorů. Jak předeslal maronitský patriarcha, kardinál Raï, setkání má také politický význam a chce apelovat na mezinárodní společenství, důrazně žádat znovunastolení míru. „Miliony nevinných lidských bytostí byly vyhnány ze svých zemí a mají právo vrátit se, musejí mít možnost pokračovat ve svých dějinách. Jsme původními obyvateli těchto zemí, 600 let před příchodem islámu. Žili jsme vedle muslimů po 1400 let, prošli jsme krásnými i zlými časy a vytvořili jsme umírněnou verzi islámu. Křesťané nemohou všeho nechat a odejít, nemůžeme obětovat ani křesťany, ani muslimy,“ uvedl krátce před odjezdem do Bari kardinál Raï. Jak dodal tato modlitba má „otřást svědomími, odsoudit mezinárodní politiku a nespravedlivé, vnucené války.“

Prosím vás, kéž svět uslyší křik dětí Blízkého východu. Lidství znovu získá svou důstojnost, když utře jejich slzy – apeloval papež František na závěr církevního summitu na téma Blízkého východu. Po dlouhé debatě s představiteli východních církví v bazilice sv. Mikuláše poukázal nejprve na roli křesťanů v řešení krizové situace této části světa. Jak řekl, mají být především svědky Ježíše, Knížete pokoje. Proto si musejí uvědomit, že také církev je poukoušena logikou světa, vlády, zisku, výhod a rychlých řešení. Musíme objevit, že i my sami jsme hříšní a nesoulad mezi vírou a životem oslabuje naše svědectví, řekl papež:

„Cítíme povinnost znovu se obrátit k evangeliu, jež je zárukou autentické svobody, a učinit tak naléhavě nyní, v noci, kdy je Blízký východ v agónii. Jako v oné úzkostné noci v Getsemanech, nebude ani útěk (srov. Mt 26,56), ani meč (srov. Mt 26,52) předjímat zářivé jitro Paschy, nýbrž sebedarování napodobující Pána. Dobrá zpráva, z lásky ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše, přišla z Blízkého východu a po staletí uchvacuje srdce člověka, protože se pojí nikoli se světskými mocnostmi, nýbrž s nezměrnou silou kříže. Evangelium nás zavazuje ke každodennímu obrácení k Božím plánům, abychom pouze v Bohu nalézali bezpečí a potěchu a hlásali Jej všem a navzdory všemu. Prostá víra, tolik zakořeněná na Blízkém východě, je zdrojem, z něhož třeba čerpat osvěžení a očistění, jako je tomu, když se vracíme k počátkům a jdeme na pouť do Jeruzaléma, do Svaté země či do svatyň v Egyptě, Jordánsku, Libanonu, Sýrii, Turecku a dalších posvátných míst oněch krajin.“

Mír nemá žádnou alternativu a vede k němu jedině ochota naslouchat druhému a vést s ním dialog. Zdi a důkazy síly pokoj nepřinesou, dodal papež František. Chceme se modlit a také pracovat na tom, aby umění setkat se převážilo nad strategiemi konfliktů a aby „hrozivá znamení moci ustoupila moci nadějných znamení“, totiž lidem dobré vůle, kteří bez obav vedou rozhovor a jsou schopni přijímat důvody druhých. Jedině vzájemná péče o to, aby nechyběl chléb a práce, důstojnost a naděje může přinést pokoj, řekl papež a připojil důrazný apel adresovaný mezinárodnímu společenství:

„K tomu je podstatně třeba, aby ten, kdo má moc, konečně a rozhodně začal opravdu sloužit pokoji a nikoli svým vlastním zájmům. Dost už bylo profitování nemnohých na úkor mnohých! Dost už bylo okupování území, které drásá národy! Dost už bylo převahy stranických pravd nad nadějemi lidí! Dost už bylo využívání Blízkého východu k ziskům, jež jsou Blízkému východu cizí!“

Papež František dodal, že válka je dcerou moci a chudoby, jejími oběťmi jsou především obyčejní lidé a porazit ji lze jedině odmítnutím uzurpační logiky a vykořeněním bídy. Zopakoval také, že fanatismy, které se odívají do náboženského hávu a podněcují válku, jsou ve skutečnosti rouhavé, protože Boží jméno je pokoj. Ostře vystoupil proti zbrojení a připomněl historickou lekci minulého století.

„Násilí je vždycky živeno zbraněmi. Nelze pozvedat hlas, mluvit o míru a přitom ve skrytu bezuzdně zbrojit. Velice závažná je odpovědnost, tížící svědomí národů, zejména těch nejmocnějších. Nezapomeňme na minulé století, neopomínejme lekce Hirošimy a Nagasaki, ať se země Východu, odkud vzešlo Slovo pokoje, nepromění na rozlehlé temnoty mlčení. Dost již bylo zavilých protikladů, dost žádosti po zisku, který se nedívá nikomu do tváře a zmocňuje se ložisek plynu a paliva bez ohledu na společný domov a bez skrupulí z toho, že trh s energií diktuje zákony soužití mezi národy!“

Petrův nástupce vybídl také k ochraně menšin, k otevření cesty k rovnosti a plnoprávnému občanství pro blízkovýchodní křesťany. Obrátil pozornost rovněž k diskutovanému statutu Jeruzaléma, „jediného a svatého města pro křesťany, židy i muslimy celého světa“. Zdůraznil, že jeho zvláštní status má být respektován a jeho identitu je třeba uchránit před sváry a napětími.  Zopakoval také přesvědčení, že stabilní mír v Ježíšově vlasti může zaručit jedině koexistence mezi dvěma státy dvou národů.

„Naděje má dětskou tvář. Na Blízkém východě již roky úděsný počet maličkých pláče nad mrtvými v rodině a vidí svůj ohrožovaný rodný kraj často z jediné perspektivy, totiž nutnosti odejít. To je umírání naděje. Příliš mnoho dětí strávilo větší část svého života pohledem na zříceniny místo na školy a slyšelo ohlušující hřmot bomb namísto oslavného povyku her. Prosím, kéž lidstvo vyslyší volání dětí, jejichž ústa provolávají Bohu slávu (srov. Žl 8,3). Osušením jejich slz nalezne svět znovu důstojnost.“

Symbolickým závěrem setkání, před odjezdem na společný oběd do arcibiskupského sídla, bylo vypuštění několika holubic. „Ať naše srdce zůstanou sjednocena a obrácena k Nebi v očekávání, že se jako v době potopy vrátí s ratolestí naděje“ – uzavřel Petrův nástupce.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy NA ZÁVĚR setkání s patriarchy je ZDE

O půl čtvrté se Svatý otec rozloučil s východními patriarchy a dalšími hosty a před nástupem do vrtulníku rovněž se státními a církevními představiteli, kteří jej ráno přivítali. Krátká, ale intenzívní apoštolská cesta do Bari, se zakončila přistáním na vatikánském heliportu po páté hodině odpolední.



Další články z podrubriky Cesty v Itálii

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
7.7.18 Hrozivá znamení moci ať ustoupí moci nadějných znamení
7.7.18 Na Blízkém východě jsou zakořeněny naše duše
2.7.18 Kardinál Koch: Nezvěte východní křesťany, aby se stali uprchlíky



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Žádný křesťan nehlásá evangelium sám od sebe

Kardinál Parolin: První světová válka rozložila mezinárodní řád, který nebyl ničím nahrazen

Každý sport má svého světce

Pohřební obřady kardinála Taurana

Beatifikační proces Alda Mora byl svěřen dominikánům

Nuncius Krebs: Papež chce znát své diplomaty

Kněžské bratrstvo sv. Pia X. zvolilo nového generálního představeného

Benediktini z Nursie obnovují klášter zničený při zemětřesení

Zveřejněny archivní dokumenty redakce encykliky Humanae vitae

Jak nakládat s odsvěcenými kostely?

Thajci ocenili papežovu účast na dramatu chlapců uvězněných v jeskyni

Svatý stolec potvrdil papežovu účast na Světovém setkání mládeže v Panamě

 Nově na webu
Svatý otec: Pokřtěný, jenž necítí potřebu hlásat evangelium, není dobrý křesťan

Publicistika: O „mystické herezi“

Publicistika: Evropě schází politický projekt. Politika umírá, nemá-li už žádné ideály

Rozhovory: (Bez)nadějné mosulské vyhlídky

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv červenec 18
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Božím lidem je třeba se stát

Gaudete et exsultate

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího