Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Klimatická krize vyžaduje rozhodnou akci, a to nyní a zde. Církvi plně záleží na tom, aby dostála své roli, řekl dnes papež František vrcholným manažerům ropných a plynařských společností, které již podruhé do Vatikánu pozval Úřad pro službu integrálnímu lidskému rozvoji ve spolupráci s univerzitou Notre Dame - Mendoza College of Business ze Spojených států amerických.

V letohrádku Pia IV. ve Vatikánských zahradách, sídle Papežské akademie sociálních věd, na dvoudenním sympoziu zasedli mimo jiné Bob Dudley, výkonný ředitel firmy Bp, zodpovědné za ekologickou katastrofu v Mexickém zálivu v důsledku havárie ropné plošiny Deepwater Horizon, a Eldar Saertre, který vede norskou společnost Equinor (býv. Statoil). Nechybí Darren Woods, první muž nadnárodního korporace ExxonMobil, jedné z šesti největších těžebních společností, která před newyorským soudem čelí obvinění z toho, že před veřejným míněním dlouhodobě skrývala škodlivý dopad fosilních paliv. Konference se (podle informací agentury Axios) účastní rovněž předseda představenstva italského koncernu Eni, Claudio Descalzi, ředitel největší evropské ropné společnosti (Royal Dutsch) Shell, Ben Van Beurden, a výkonní ředitelé koncernů Chevron (Michael Wirth) a ConocoPhilipps (Ryan Lance). Barbara Novicková zastupuje největší investiční společnost na světě, newyorskou BlackRock.

Stejně jako vloni se vatikánská schůzka týká „Energetické tranzice a péče o společný domov“, kterým papež František před čtyřmi lety věnoval svou „zelenou“ encykliku Laudato si´. Papež při dnešní polední audienci ocenil pokračování tohoto dialogu, které je „kladnou známkou dobré vůle ke spolupráci v solidárním duchu s cílem uskutečnit konkrétní kroky na obranu naší planety“.

„Nynější druhý dialog se odehrává v kritické chvíli. Dnešní ekologická krize, a zejména pak klimatické změny, ohrožují budoucnost lidské rodiny. Příliš dlouhý čas jsme kolektivně opomíjeli výsledky vědeckých analýz. Na katastrofické předpovědi už dnes nelze nahlížet s pohrdáním a ironií. Jakákoli diskuse o změnách klimatu a energetické tranzici musí přihlédnout k nejlepším plodům dostupného vědeckého bádání a nechat se jimi v hloubce oslovit“.

Papež upozornil na loňské říjnové vydání Zvláštní zprávy o dopadech globálního oteplování o 1,5°C, kterou zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu. Zpráva varuje před dosažením této teplotní hranice během jediného desetiletí, což vyžaduje zodpovědné jednání a zvážení našich krátkodobých i dlouhodobých činností, zdůraznil římský biskup, abychom se nedopouštěli závažné nespravedlnosti na úkor chudých lidí a budoucích generací.

„Chudí lidé totiž trpí nejhoršími důsledky klimatické krize. Jak dokazuje současná situace, chudé lidi mnohem silněji postihují hurikány, sucho, záplavy a jiné krajní klimatické jevy. Je zajisté zapotřebí odvahy, abychom reagovali na stále zoufalejší volání země a jejích chudých obyvatel. Současně dochází k tomu, že budoucí pokolení po nás zdědí  citelně poničený svět. Naše děti a vnuci by neměli platit cenu za nezodpovědnost naší generace. Omlouvám se, ale rád bych toto zdůraznil – naše děti a vnuci nesmí platit za naši nezodpovědnost, to není správné. Je stále patrnější, že mladí lidé se dožadují změny. Budoucnost je naše, volají dnešní mladí lidé a mají pravdu.“

Podotkl papež František a přešel ke třem bodům, o kterých se na vatikánském summitu diskutuje: přechodu od fosilních paliv k obnovitelným energiím, ceně uhlí a transparentní komunikaci o klimatických rizicích. V souvislosti s korektní energetickou tranzicí zmínil Pařížskou dohodu o klimatu, která k ní vyzývá, a poznamenal že správně řešený přechod ke společnosti s nižší spotřebou uhlí může vést k vytvoření nových pracovních příležitostí a zlepšení životní kvality v místech, ohrožených změnami klimatu.

„Za druhé, politika ceny uhlí je zásadní proto, aby lidstvo moudře užívalo stvořených zdrojů. Nedostatečné řešení emisí oxidu uhličitého vedlo k obrovskému dluhu, který budou muset i s úroky splatit ti, kteří přijdou po nás. Užití společných přírodních zdrojů lze označit za etické jedině tehdy, pokud předpokládá transparentní ocenění hospodářských a společenských nákladů, které mají hradit uživatelé těchto zdrojů, a nikoli jiné národy či budoucí generace.“

Zcela zásadní je rovněž transparentní a vědecky podložená informovanost o případných klimatických rizicích, pokračoval Svatý otec. Ekonomické zdroje by totiž měly být využity tam, kde mohou přispět k maximálnímu dobru. Otevřená komunikace je tudíž v zájmu všech a může přispět k přemístnění finančního kapitálu do oněch míst, jež lidské inteligenci skýtají větší tvořivé a inovativní možnosti, přičemž chrání životní prostředí a zároveň vytváří více pracovních příležitostí.

„Drazí přátelé, čas kvapí! Naše úvahy by měly překročit pouhé průzkumy toho, co by se mohlo udělat, a zaměřit se na to, co je od nynějška Řínutno vykonat. Čekání na to, až se druzí ujmou iniciativy, je přílišným luxusem, jaký si nemůžeme dovolit. Totéž platí o upřednostňování krátkodobého hospodářského prospěchu. Klimatická krize vyžaduje rozhodnou akci, a to nyní a zde. Církvi plně záleží na tom, aby dostála své roli. Při našem loňském setkání jsem vyslovil znepokojení nad tím, aby užívání energie nezničilo civilizaci. Dnes je nezbytná radikální energetická tranzice, abychom zachránili náš společný domov. Dosud máme naději a zůstává čas na to, abychom zabránili nejhorším důsledkům klimatických změn. Víme totiž, že lidské bytosti, které jsou schopny nejzazšího úpadku, se též mohou přemoci, opět se rozhodnout pro dobro a samy sebe obnovit.“

Ujišťuji vás, že se budu modlit za vaše rozhodnutí, a vyprošuji hojnost Božího požehnání pro vaše srdce i rodiny, loučil se Petrův nástupce s řediteli největších světových těžebních společností.