Vatikán. Před polednem přišlo na Svatopetrské náměstí několik set lidí, aby si vyslechli pravidelnou promluvu papeže před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Petrův nástupce komentoval (Mt 14,22-33) evangelium této, 19. neděle liturgického mezidobí o Ježíši kráčejícím po vodě genezaretského jezera k loďce s učedníky zmítané v bouři. Svoji promluvu papež František zakončil:
„Loďka zmítaná vlnami je obrazem církve, která v každé době potkává protichůdné větry a někdy velmi tvrdé zkoušky: pomysleme na dlouhá a zavilá pronásledování v minulém století, a na některých místech i dnes. V těžkostech může nastat pokušení, že ji Bůh opustil. Ve skutečnosti však právě v oněch chvílích více září svědectví víry, svědectví lásky a svědectví naděje. Přítomnost vzkříšeného Krista v Jeho církvi dává milost svědčit až k mučednictví, ze kterého vzcházejí noví křesťané a plody smíření a pokoje pro celý svět.
Mariina přímluva ať nám pomáhá vytrvat ve víře a bratrské lásce, když temnoty a životní bouře způsobují krizi naší důvěry v Boha.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE
Po hlavní promluvě věnoval papež pozornost mezinárodnímu dění.
„Mezi 6. až 9. srpnem 1945, tedy před 75 lety, došlo k tragickému jadernému bombardování Hirošimy a Nagasaki. S pohnutím a vděčností vzpomínám na svoji loňskou návštěvu na oněch místech a opět vybízím k modlitbě a k úsilí přičinit se o svět totálně zbavený nukleárních zbraní.
V těchto dnech moje myšlenky často zalétají do Libanonu. Vidím na náměstí i libanonskou vlajku. Úterní katastrofa volá všechny, počínaje Libanonci, ke spolupráci na společném dobru této milované země. Libanon má svéráznou identitu, jež je plodem setkání různých kultur, a během času se stal vzorem společného soužití. Toto soužití je sice nyní velice křehké, jak víme, ale modlím se, aby se znovu s Boží pomocí a poctivou účastí všech obrodilo ve svobodě a síle. Vybízím církev v Libanonu, aby byla nablízku lidu v jeho Kalvárii jak to v těchto dnech činí solidaritou a soucitem, srdcem a rukama otevřenýma ku pomoci. Znovu vybízím k velkodušné pomoci mezinárodní společenství. A prosím biskupy, kněze a řeholníky z Libanonu, aby byli lidu nablízku a vedli život prodchnutý evangelní chudobou, bez luxusu, protože váš lid velice strádá.“
Po společné modlitbě Anděl Páně papež všem požehnal.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
