VaticanNews.va

   26. 4. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5631
Poslechem z webových stránek.3573
Četbou textů na webových stránkách.5655
Poslechem i četbou.3378


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Stavební technik katedrály Notre Dame o příčině požáru

Vlna antikřesťanského vandalismu ve Francii

Papež při Velikonoční vigilii: Řídíme se svými problémy nebo Ježíšem?


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Svatí římského kánonu 

20.11.2008 

Kornélius

Johana Bronková

Milí posluchači, naposled jsme v našem cyklu mluvili o papeži Sixtu. Protože historici se dnes domnívají, že jde o druhého papeže toho jména a nikoliv Sixta I., dochází v řadě papežů k chronologické nesrovnalosti. Sv. Kornelius (251-253), kterému se budeme věnovat dnes, byl totiž zvolen o šest let dříve než Sixtus II. Krušnou situaci církve v polovině 3. století dobře vystihuje fakt, že do zmíněných šesti let spadají dva další pontifikáty a dokonce jeden vzdoropapež.

Necelé tři roky vlády císaře Decia (249-251) přinesly pro křesťany jednu z nejtěžších zkoušek. Hlubokou krizi římského imperia, oslabovaného výpady barbarů a ekonomickým úpadkem, chtěl tento císař vyřešit politikou restaurace, včetně podpory tradičního římského náboženství. Všem občanům římské říše Decius nařídil obětovat státním božstvům. Kdo tak učinil, obdržel libellus, potvrzení o splněné povinnosti. Mezi prvními oběťmi císařského nařízení byl v lednu roku 250 papež Fabián. Jeho mučednická smrt a kruté pronásledování velelo sečkat s volbou nástupce. Teprve když císař odjel na válečné tažení, z kterého se už neměl vrátit, sešlo se v Římě 16 biskupů a v březnu roku 251 zvolilo papežem Kornélia. Sv. Cyprián s Kartága podotýká, že Kornelia podpořilo ?svědectví téměř všeho kléru, hlasování těch, kdo se sešli, příznivý názor starších presbyterů a lidí dobré vůle.? (sv. Cyprián, Ep. IV, 24)

Čas pronásledování ovšem není jen dobou vnitřního růstu a hrdinství mučedníků, ale snadno se stává také dobou vnitřních rozmíšek a rozkolů. Svědčí o tom právě naše období. Zatímco byl papežský stolec neobsazen, prosadil se jako vůdčí osobnost mezi římskými presbytery jistý Novatián. Zklamán tím, že nebyl zvolen papežem, neváhal dát se za takového zvolit skupinou svých přívrženců ? a jeho svěcení se stalo počátkem prvního vážného schismatu, které se v církvi vleklo až do 5. století. Větší zmatek než v samotném Římě, kde byla situace poměrně přehledná, způsobily zprávy o dvou papežích ve vzdálenějších provinciích. Již zmíněný kartáginský biskup Cyprián v jednom z listů píše, že předtím, než uznal Kornélia, poslal do Říma dva biskupy, aby se ujistil o stavu věcí. Po té se jednoznačně postavil za Kornélia a Novatiánovo schisma odsoudil.

Podpora ze strany sv. Cypriána získala pro Korneliovu stranu stovku afrických biskupů a díky alexandrijskému biskupovi Dionisiovi, se k nim přidali také východní biskupové. V samotné Itálii se papežovi podařilo shromáždit synod šedesáti biskupů. Hlavní problém s přijetím Kornelia vyvstal v syrské Antiochii. Tamní biskup Fabius dával totiž za pravdu Novatiánovi v jedné z hlavních příčin rozkolu. Šlo o přístup k těm, kdo podlehli strachu a obětovali pohanským modlám, jak to požadoval Decius. Říkalo se jim lapsi, tedy doslova ti, kdo uklouzli, pochybili. Novatiáni hlásali, že takovýto odpad od víry je lidsky neodpustitelný a že stejně jako další těžké hříchy ? vraždu a cizoložství ? ho může odpustit jedině Kristus při Posledním soudu.
Kornélius oproti tomu přijal na římském synodu návrh předchozího kartáginského koncilu, že totiž lapsi, odpadlíci, mají být po spravedlivém pokání znovu přijati do společenství církve.

Aby přesvědčil pochybujícího antiochijského biskupa, sepsal papež Kornélius obsáhlý list, ve kterém vysvětluje okolnosti své volby a nelegitimní počínání Novatiána. Popisuje také výsledky římského synodu na podzim roku 251. Právě tento list, citovaný částečně v Eusebiových dějinách (Hist. Eccl., VI, 43, 11) obsahuje údaje o římské církvi, ze kterých je možné vytvořit si poměrně přesný obrázek o její podobě v polovině 3. století. Kornelius píše, že ji tvořilo 46 presbyterů, 7 jáhnů, 7 podjáhnů, 42 akolytů, 52 exorcistů, lektorů a ostiariů ? totiž kleriků, kteří otvírali a zavírali bránu kostela a pečovali o něj ? a dále 1500 vdov a lidí jinak potřebných. Na základě těchto údajů Edward Gibbon odhaduje, že v Římě tehdy mohlo být až 50 tisíc křesťanů.

Císař Trebonianus Gallus, který vystřídal Decia po jeho smrti v bitvě u Abritta, rozpoutal další pronásledování křesťanů. Údajně je obvinil z toho, že zatáhli do Říma mor. Nicméně jediným aktem proti křesťanům, o němž máme zprávy, je právě zatčení papeže Kornélia. Byl vypovězen z Říma a vězněn v Centumcellae, v dnešní Civitavecchia, kde zemřel patrně na následky zacházení během transportu ? ačkoliv pozdější prameny mluví o popravě. To ovšem nemění nic na tom, že už sv. Cyprián několikrát označuje Kornélia za mučedníka. Latinský nápis CORNELIUS MARTYR najdeme také v katakombách sv. Kalixta, kam byly tělesné ostatky papeže Kornélia přeneseny na konci 3. století. Snad právě k této translaci se vztahuje zpráva sv. Jeronýma (De vir. ill., 67), podle níž papež Kornélius zemřel týž den jako jeho přítel, sv. Cyprián, totiž 14. září. Protože toho dne církev slaví stávtek Povýšení sv. Kříže, připomíná si oba mučedníky pohnutých časů 3. století o dva dny později, 16. září.

Další články z podrubriky Svatí římského kánonu

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Modleme se a pracujme, aby Boží slovo běželo světem

Sri Lanka: Útoky jsou výsledkem „globalizace radikalismu“

Vatikánská muzea opět nabízejí noční prohlídky

Historikové umění varují před “zkrášlováním” katedrály Notre Dame

Papež: Žít křesťanskou víru dnes není obtížnější než v jiných dobách

Papež vyzval k aktivní účasti neslyšících v pastoraci

Náboženská svoboda pro dobro všech – nový dokument Mezinárodní teologické komise

Lotyšský prezident hovořil s papežem o Evropě a životním prostředí

Papež: Kdo mnoho dostal, musí se naučit mnoho dávat

Plzeňský Prazdroj přivezl pivo pro papežský stůl. Navazuje na tradici z konce 19. století

P. Cervellera: Za atentáty na Sri Lance se skrývá ruka cizích mocností

Papež na své jmeniny žádá mladé lidi o modlitbu

 Nově na webu
Svatý otec: O Otčenáši – Jako i my odpouštíme našim viníkům

Publicistika: Pravé smíření nelze uskutečnit verbálně

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Plody ještě nejsou, ale vidíme mnoho květů

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv duben 19
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru