VaticanNews.va

   19. 2. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6567
Poslechem z webových stránek.4031
Četbou textů na webových stránkách.6438
Poslechem i četbou.3786


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Nová exhortace: pasáže o duchovenstvu a roli ženy v Amazonii

Papež František k americkým biskupům: Když se mnou nesouhlasí, obviňují mne stejně jako vás

Mějme na srdci lidi, kteří nás doprovázejí životem


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

21.3.2009 

Hlásáme-li Krista, nedopouštíme se žádné nespravedlnosti

Homilie Benedikta XVI. při mši sv., Angola

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,

milovaní dělníci na vinici Páně!

Jak jsme právě slyšeli, synové Izraele si mezi sebou říkali: ?Poznávejme Hospodina, snažme se ho poznat.? Těmito slovy se posilovali v souženích, která na ně doléhala. Přišla na ně, vysvětluje prorok, protože žili v neznalosti Boha, jejich srdce bylo chudé na lásku. Jediným lékařem schopným je uzdravit byl Pán. Byl to právě on, kdo ? jako dobrý lékař ? otevřel rány, aby se zahojily. A lid se rozhodl: ?Vraťme se k Hospodinu: on nás rozdrásal a on nás uzdraví? (Oz 6,1). Tak se lidská bída setkala s Božím milosrdenstvím, které si nepřeje nic jiného než přijmout ubožáky.

Vidíme to na úryvku z evangelia: ?Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili?; jeden ?se vrátil domů ospravedlněn? a druhý nikoli (srov. Lk 18,10.14). Ten druhý předložil Bohu všechny své zásluhy a skoro z něj učinil svého dlužníka. V hloubi duše vlastně necítil potřebu po Bohu, třebaže mu děkoval, že jej učinil tak dokonalým a ne takovým ?jako tamhleten celník?. Byl to však právě celník, který se vrátil domů ospravedlněn. Vědom si vlastních hříchů se ani neodvažoval pozdvihnout oči k nebi, ale ve skutečnosti byl cele nasměrován k Bohu a od Pána očekával všechno: ?Bože, buď milostiv mně hříšnému!? (Lk 18,13). Klepe na bránu milosrdenství, která se mu otevírá, a je ospravedlněn, ?neboť každý,? uzavírá Ježíš ?kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen? (Lk 18,14).

O tomto Bohu, plném milosrdenství, nám z osobní zkušenosti vypráví svatý Pavel, patron města Luanda a tohoto nádherného kostela, vybudovaného před takřka padesáti lety. Probíhajícím pavlovským jubilejním rokem jsem chtěl připomenout dvoutisící výročí jeho narození, abychom se od sv. Pavla učili lépe poznávat Ježíše Krista. A to je svědectví, které nám zanechal: ?Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě. Ale právě proto jsem došel milosrdenství, aby tím Ježíš Kristus na mně jako na prvním ukázal celou svoji shovívavost; já jsem měl být příkladem pro ty, kdo v něho v budoucnosti uvěří, a tak dosáhnou věčného života? (1 Tim 1,15-16). Počet těch, kteří dosáhli milosti, nepřestává během staletí růst a vy i já mezi ně patříme. Vzdávejme díky Bohu, protože nás povolal, abychom se stali součástí tohoto staletého zástupu, a dal nám vykročit vstříc budoucnosti. Ve stopách a s těmi, kdo následují Ježíše, následujme tedy i my samotného Krista a tak vstupme do světla.

Drazí bratři a sestry, prožívám velkou radost z toho, že jsem dnes mezi vámi, svými spolupracovníky na Pánově vinici, o kterou se každý den s velikou péčí staráte, když připravujete víno Božího milosrdenství a jako balzám je pak vléváte do ran svého tak zkoušeného lidu. Arcibiskup Gabriel Mbilingi mi v úvodu svými laskavými slovy tlumočil vaše naděje a námahy. S duší naplněnou vděčností a nadějí vás všechny zdravím: zde přítomné ženy i muže oddané věci Ježíše Krista, vás zde přítomné i všechny, které zastupujete: biskupy, kněze, zasvěcené osoby, seminaristy, katechety, představené nejrůznějších hnutí a sdružení této milované církve Boží. Rád bych zmínil také kontemplativní sestry, jejichž neviditelná přítomnost je pro nás všechny vysoce plodná. Nakonec si zvlášť dovolím pozdravit salesiány a věřící této farnosti sv. Pavla, kteří nás přijali ve svém kostele a bez váhání nám přenechali místo, které jim jinak v liturgickém shromáždění patří. Dozvěděl jsem se, že jsou shromážděni na přilehlém prostranství a doufám, že se s nimi po skončení této eucharistie budu moci setkat a požehnat jim. Už nyní však chci říci: ?Mnohokrát děkuji! Bůh ať mezi vámi a vaším prostřednictvím probudí četné apoštoly podle vzoru vašeho patrona.?

Rozhodujícím okamžikem Pavlova života je jeho setkání s Ježíšem na cestě do Damašku: Kristus se mu zjevil jako oslepující světlo, promluvil k němu a získal ho. Apoštol spatřil vzkříšeného Krista, člověka v jeho dokonalé podobě. Pavlovy perspektivy se zcela převrátily a on se na všechno začal dívat z této konečné podoby člověka v Ježíši. To, co se mu nejprve zdálo podstatné a základní, nyní považuje za ?bezcenný brak?, už to pro něj není ?zisk?, ale ztráta, protože nyní záleží pouze na životě v Kristu (srov. Flp 3,7-8). Není to pouhé zrání Pavlovy osoby, ale odumření sobě samému vzkříšení v Kristu: jedna forma bytí v Pavlovi zemřela a jiná, nová se v něm spolu se vzkříšeným Ježíšem zrodila.

Moji bratři a sestry, ?snažme se poznat Pána,? vzkříšeného! Ježíš, jak víte, je dokonalý člověk a také náš pravý Bůh. V něm se pro nás Bůh stal viditelným, aby nám dal účast na svém božském životě. Takto je v něm zahájena nová dimenze bytí, života, který zahrnuje i hmotu a dává povstat novému světu. Jak se ale tento kvalitativní skok obecných dějin, který Ježíš vykonal namísto nás a pro nás, týká lidské bytosti, jak prostupuje její život a táhne jej vzhůru? Každému z nás se předává skrze víru a křest. Tato svátost je totiž smrtí a vzkříšením, proměnou v nový život do té míry, že pokřtěná osoba může spolu s Pavlem říci: ?Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus? (Gal 2,20). Žiji já, ale již ne já. V jistém smyslu je mi vlastní já odňato a začleněno do většího já. Moje osobní identita mi zůstává, ale je proměněna a otevřena vůči druhým tím více, čím více se stávám částí někoho jiného: v Kristu získávám nový prostor života. Co se tedy s námi stalo? Pavel odpovídá: Vy jste v Kristu Ježíši jeden (srov. Gal 3,28).

A skrze toto naše bytí, ?pokřesťanštěné? působením a milostí Ducha Svatého, se postupně během dějin dokončuje utváření Kristova těla. V této chvíli bych se rád vrátil pět set let nazpět, totiž do doby po roku 1506, když v této zemi, do které tehdy přišli Portugalci, bylo ustaveno první subsaharské křesťanské království zásluhou víry a rozhodnosti krále Dom Alfonsa I. Mbemba-a-Nzinga, který kraloval od zmíněného roku 1506 až do své smrti roku 1543. Království oficiálně zůstalo katolické od 16. až do 18. století a mělo svého velvyslance v Římě. Vidíte, že obě tak rozdílná etnika ? Bantuové a Portugalci ? mohla v křesťanském náboženství nalézt společnou platformu a vzápětí se zasadit o její dlouhé trvání, přičemž vzájemné mnohé a významné rozdíly nezpůsobily rozpad na dvě království! Křest totiž působí, že všichni jsou v Kristu jedno.

Dnes je na vás, bratři a sestry, abyste ve stopách oněch hrdinů a svatých poslů Božích nabídli vzkříšeného Krista svým spoluobčanům. Mnozí z nich žijí ve strachu z neblahých duchů a mocností, od nichž se cítí ohrožováni. Takto dezorientováni docházejí až k tomu, že odsuzují děti z ulice i staré lidi, protože jsou prý čarodějové. Kdo se za nimi může vydat a oznámit jim, že Kristus přemohl smrt a všechny temné síly (srov. Ef 1,19-23; 6,10-12)? Někdo namítne: ?Proč je nenechají v klidu? Oni mají svou pravdu, a my zase tu naši. Snažme se žít v míru a každého ponechme takového, jakým je, aby se mohl stát sám sebou co nejdokonaleji.? Pokud jsme však přesvědčeni a zakusili jsme, že bez Krista je život neúplný a něco skutečného mu schází, ba dokonce to nejzákladnější, musíme být také přesvědčeni o tom, že se na nikom nedopouštíme nespravedlnosti, představujeme-li mu Krista a dáváme-li mu možnost, aby tak nalezl svou vlastní autenticitu, radost z nalezení života. Dokonce to musíme činit. Je naší povinností nabízet všem možnost, aby došli věčného života.

Drazí a milovaní bratři a sestry, řekněme jim jako izraelský lid: ?Vraťme se k Hospodinu: on nás rozdrásal a on nás uzdraví.? Pomozme lidské bídě, aby se setkala s Božím milosrdenstvím. Pán z nás činí své přátele, důvěřuje nám, v Eucharistii nám dává své tělo, svěřuje nám svou církev. Musíme tedy být opravdu jeho přáteli, mít s ním jedno cítění, chtít to, co chce on a odmítat to, co on nechce. Ježíš řekl: ?Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám? (Jan 15,14). To ať je naše společné úsilí ? plňme všichni společně jeho svatou vůli: ?Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu? (Mk 16,15). Obejměme jeho vůli, jak to udělal svatý Pavel: ?Hlásat evangelium? to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal!? (1 Kor 9,16).

Přeložil P. Milan Glaser, SJ

Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
25.3.09 Afričtí studenti v Římě přijdou v neděli podpořit Papeže
25.3.09 Biskupové Kamerunu děkují papeži
23.3.09 Vzájemně se přijímat jako děti jediného nebeského Otce
23.3.09 Oboustranná spokojenost
23.3.09 Benedikt XVI. se s novináři podělil o dojmy z návštěvy v Africe



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nezapomínat, že milost je zdarma

Papežské poselství k jubilejnímu roku v Kostarice

Aleppský arcibiskup: Křesťanů ubývá, ale kostely jsou stále plné

Sixtinská kaple se představila ve své dávné nádheře

Kardinál Bo vybízí ke zrušení zákazu volebního hlasování pro duchovní

Turínské plátno poprvé přezkoumal plastický chirurg

Papež, jak jsem ho poznal – nová kniha italského vatikanisty

Papež posílá budoucí diplomaty na rok do misií

Církev není uniformita, nýbrž komunita, říká autor knižního interview s papežem

Proběhlo první celoevropské fórum laických bratrstev

Křesťané opětovně terčem v Nigérii a Burkina Faso

Svatost je pečováním o milost

 Nově na webu
Svatý otec: Boží Zákon je nástroj svobody

Publicistika: O osvobozující milosti

Publicistika: Příspěvek do diskuse o kněžském celibátu v synovské poslušnosti papeži

Rozhovory: Papež vybízí k rozhořčení - nesmíme si zvykat na zlo

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv únor 20
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
242526272829 

Starší zprávy >

Náš tip

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu

Admirabile signum