Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

3.6.2009 

Rabanus Maurus

Katecheze Benedikta XVI. na gen.audienci, nám. sv.Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
dnes bych rád mluvil o jedné opravdu mimořádné osobnosti latinského Západu: mnichovi Rabanu Maurovi. Spolu s muži jako Isidor ze Sevilly, Beda Ctihodný, Ambrož Autpert, o kterých jsem mluvil na předešlých katechezích, dovedl během staletí vrcholného středověku udržet kontakt s velkou kulturou antických myslitelů a křesťanských otců. Rabanus Maurus je často nazýván ?preceptor Germanie?, tedy Učitel Germánie a byl mimořádně plodným autorem. Svou absolutně výjimečnou pracovitostí přispěl možná více než všichni ostatní k tomu, že zůstala naživu teologická, exegetická a duchovní kultura, z níž čerpala následující staletí. Odvolávají se na něho jak velké osobnosti patřící k mnišskému světu jako Petr Damiáni, Petr Ctihodný a Bernard z Clairvaux, tak i značně rostoucí počet kněží světského kléru, kteří ve 12. a 13.století přispěli k jednomu z nejkrásnějších a nejplodnějších rozkvětů lidského myšlení.

Rabanus se narodil v Mohuči roku 780 a velmi mlád vstoupil do kláštera. Dostal jméno Maurus ve spojitosti s mladíkem Maurem, který podle 2. knihy Dialogů sv. Řehoře Velikého byl vlastními rodiči, urozenými Římany svěřen opatovi Benediktovi z Nursie. Rabanus se tedy velice záhy stal ?puer oblatus? benediktinského mnišského světa. Plody, které z toho vytěžil pro svůj lidský, kulturní a duchovní růst, by samy o sobě otevřely zajímavou spirálu jeho života nejen v rámci mnišství a církve, ale i celé společnosti té doby, která se obvykle označuje jako ?karolinská?. Rabanus Maurus o tom nebo spíše o sobě samém píše: ?Jsou tací, kteří měli to štěstí, že byli uvedeni do poznání Písma již od útlého věku (?a cunabulis suis?) a byli živeni tak dobře pokrmem, který jim podávala svatá církev, že mohli spolu s patřičným vzděláním dosáhnout nejvyšších svěcení? (PL 107, col 419BC).

Mimořádná kultura, kterou se Rabanus vyznačoval, velmi záhy upoutala pozornost velikánů té doby. Stal se poradcem knížat. Zasadil se o udržení jednoty císařství a nikdy se nezdráhal na širší kulturní rovině poskytnout tomu, kdo se ho tázal, vyváženou odpověď, kterou čerpal nejraději z Bible a z textů svatých otců. Byl nejprve zvolen opatem ve slavném klášteře ve Fuldě a potom arcibiskupem v rodné městě Mohuči. Nadále však pokračoval ve svých studiích a příkladem svého života tak dokázal, že je možné být zároveň k dispozici druhým a nezříkat se přitom času, věnovaného reflexi, studiu a meditaci. Rabanus Maurus byl exegetou, filosofem, básníkem, pastýřem a mužem Božím. Diecéze Fulda, Mohuč, Limburg a Wroclav jej uctívají jako blahoslaveného nebo svatého. Jeho dílo tvoří více než 6 svazků latinské patrologie Migne. Jemu pravděpodobně patří autorství jednoho z nejkrásnějších a nejznámějších hymnů latinské církve ?Veni Creator Spiritus?, který představuje výjimečnou syntézu křesťanské pneumatologie. První Rabanovo teologické dílo má formu básně a jeho předmětem je tajemství svatého kříže. Nese titul ?De laudibus Sanctae Crucis? a je pojato tak, že podává nejenom obsahy pojmů, ale také nejvíce umělecky vytříbené podněty za použití jak básnických, tak malířských forem v samotném rukopisném kodexu. Když mezi řádky svého spisu ikonograficky podává obraz Krista ukřižovaného, píše například: ?Hle, obraz Spasitele, který pro nás polohou svých paží vytváří posvátnou, příhodnou, nejsladší a nejmilovanější podobu Kříže, abychom uvěřili v jeho jméno a následováním jeho přikázání mohli obdržet věčný život díky jeho Utrpení. Proto pokaždé, když pozvedáme svůj zrak ke kříži, připomínáme si Toho, který trpěl pro nás, aby nás vytrhnul z moci temnot, a který přijal smrt, aby z nás učinil dědice života věčného? (Lib.1,Fig.1, PL 107 col 151 C).

Tato metoda kombinace všech umění ? intelektu, srdce a smyslů - přišla z Východu. Na Západě se mimořádně rozvinula a dosáhla obdivuhodných vrcholů v drobnokresbách biblických kodexů a v dalších dílech víry a umění, které v Evropě kvetly až do vynálezu tisku i později. V každém případě to však dokazuje, že Rabanus Maurus si byl vědom mimořádné nezbytnosti vtáhnout do zkušenosti víry nejenom mysl a srdce, ale také smysly pomocí oněch aspektů estetického cítění a lidské vnímavosti, které vedou člověka, aby zakoušel pravdu cele sebou samým, ?duchem, duší i tělem?. To je důležité: víra není pouhá myšlenka, ale zasahuje celé naše bytí. Protože se Bůh stal člověkem z masa a kostí a vešel do smyslového světa, musíme hledat a potkávat Boha ve všech dimenzích svého bytí. Realita Boha tak skrze víru proniká naše bytí a proměňuje ho. Proto Rabanus Maurus soustředil svou pozornost zejména na liturgii, jako syntézu všech dimenzí našeho vnímání reality. Tato intuice činí Rabana Maura mimořádně aktuálním. Zůstaly po něm také proslulé ?Carmina?, písně, určené zejména k použití v liturgických slavnostech. Jelikož byl Rabanus především mnichem, bylo zcela samozřejmé, že se zajímal o liturgické slavení. Nezaobíral se tedy básnickým uměním samoúčelně, ale používal umění i každý jiný typ poznání k prohlubování Božího Slova. S krajním vypětím a důsledností se proto snažil přivádět svoje současníky, ale především svěcené služebníky (biskupy, kněze a jáhny) k porozumění hluboce teologického a duchovního významu všech prvků liturgického slavení.

Pokoušel se tak porozumět a předkládat druhým teologické významy, ukryté v obřadech, přičemž čerpal z Bible a tradic otců. Ve snaze o poctivost a větší zdůraznění svých výkladů se neváhal hlásit k patristickým pramenům, čímž přispíval k rozvoji patristického myšlení. V závěru svého listu ?Epistola prima?, adresovanému jednomu spolubiskupovi z diecéze Mohuč, poté, co odpověděl na dotaz, týkající se vhodného postupu při uplatňování pastorační odpovědnosti, pokračoval: ?Napsali jsme ti toto všechno, jak jsme to vyvodili z Písma svatého a kánonů otců. Ty však, svatý muži, rozhodni se, jak sám uznáš za nejlepší, a snaž se mírnit své hodnocení tak, abys ve všem zachoval rozvážnost, která je matkou všech ctností? (Epistulae, I, PL 112, col 1510 C). Odtud plyne kontinuita křesťanské víry, která má svůj původ ve Slovu Božím. Je však stále živá, rozvíjí se a vyjadřuje se novými způsoby, vždycky ve spojitosti s celou budovou, celou konstrukcí víry.

Protože je Boží Slovo integrující částí liturgického slavení, věnoval se mu Rabbanus Maurus s maximálním nasazením po celý svůj život. Podal exegetické výklady takřka ke všem knihám Starého a Nového zákona se zcela jasným pastoračním záměrem, který vysvětloval například takto: ?Napsal jsem tyto věci? shrnul výklady a podání mnoha jiných, abych poskytl službu chudšímu čtenáři, který nemůže mít k dispozici mnoho knih, ale také proto, abych usnadnil porozumění těm, kteří v mnoha věcech nedokáží dosáhnout hloubky významů, které odhalili otcové? (Commentariorum in Matthaeum preafatio, PL 107, col. 727D). Ve svých komentářích k biblickým textům totiž čerpal plnými hrstmi z antických otců a se zvláštní oblibou z Jeronýma, Ambrože, Augustina a Řehoře Velikého.

Vytříbená pastorační vnímavost jej potom vedla k tomu, aby se zabýval jedním z nejcitelnějších problémů mezi věřícími i kněžími své doby, totiž Pokáním. Sepisoval totiž ?Penitenziari?, jak je nazýval, tedy jakési seznamy, v nichž byly podle dobové sensibility vypočítávány hříchy a odpovídající pokání, pokud možno za použití důvodů, vzatých z Bible, z rozhodnutí koncilů a papežských dekretálů. Z těchto textů čerpala také karolinská doba ve snaze o reformu církve a společnosti. Stejný pastorační záměr měla díla ?De disciplina ecclesiastica? a ?De institutione clericorum?, v nichž Rabanus za použití zejména Augustina vysvětloval neučeným i kněžím své diecéze základní prvky křesťanské víry. Byly to jakési malé katechismy.

Rád bych skončil prezentaci tohoto velikého ?muže církve? citací některých jeho slov, která dobře odrážejí jeho nejhlubší přesvědčení: ?Kdo je nedbalý v rozjímání (?cui vacare Deo negligit?), sám se zbavuje pohledu na světlo Boží; kdo se nechá nerozvážně unést starostmi a dovolí svým myšlenkám, aby byly strženy do vřavy věcí tohoto světa, odsuzuje se k absolutní nemožnosti proniknout k tajemství neviditelného Boha? (Lib. I, PL 112, cl. 1263A). Myslím, že Rabanus Maurus říká dnes tato slova i nám: během práce v jejím překotném rytmu i během dovolené si musíme najít čas pro Boha. Otevřít Mu náš život, obrátit se k Němu myšlenkou, reflexí, krátkou modlitbou. A především nesmíme zapomínat na neděli jako na den Páně, den liturgie, abychom v nádheře našich kostelů, posvátné hudby a Božího Slova vnímali krásu samotného Boha a nechali Jej vstoupit do svého života. Jenom tak se náš život stane velkým, životem opravdovým.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
10.2.21 Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity
10.2.21 Modlitba v každodenním životě
3.2.21 Papež: Dialog mezi náboženstvími ať je naším každodenním úsilím
3.2.21 Modlitba v liturgii
27.1.21 Papež: Ideologie, vydávaná za záchranu lidstva, může přivodit jeho zkázu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti