Vatikán.
V 18 hodin večer přivítala zaplněná bazilika sv. Pavla Benedikta XVI., který zde za účasti zástupců sesterských církví a církevních společenství předsedal liturgii prvních večerní chval ze slavnosti sv. Petra a Pavla na zakončení zvláštního jubilejního Roku sv. Pavla.
Ve své homilii Svatý otec také oznámil výsledky vědeckého průzkumu sarkofágu pod papežským oltářem baziliky sv. Pavla. Vědci, kteří provedli radiokarbonovou zkoušku C 14 kosterních pozůstatků nalezených v sarkofágu, oznámili, že pocházejí z I. až II. století.
V homilii pak Benedikt XVI. dále a mimo jiné řekl:
?Ve čtvrté kapitole listu Efesanům nám apoštol říká, že s Kristem musíme dosáhnout věku zralosti, dospělého lidství. Nemůžeme zůstávat ?malými dětmi, nechat se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení?? (4,14). Pavel si přeje, aby křesťané měli zodpovědnou víru, ?zralou? víru. Výraz ?dospělá víra? se v posledních letech stal rozšířeným sloganem, který je často chápán jako postoj toho, kdo už nenaslouchá církvi a jejím pastýřům, ale vybírá si autonomně to, co chce věřit a nevěřit ? tedy víra ?udělej si sám?. A je to prezentováno jako ?odvaha? vyjádřit se proti magisteru církve. Ve skutečnosti k tomu však není třeba odvahy, protože tu je vždycky jistota veřejného aplausu. Odvahu chce spíše přilnutí k víře církve, i když odporuje ?schématu? soudobého světa. A to je onen non konformimus víry, který Pavel nazývá ?zralou vírou?. A jako dětskou víru označuje naopak chození po větru a proudu doby. Takto je součástí zralé víry například zasazovat se za nedotknutelnost lidského života od jeho prvního okamžiku a odporovat tak radikálně principu násilí právě při obraně nejbezbrannějších lidských tvorů. Součástí dospělé víry je uznávat manželství mezi mužem a ženou na celý život jako instituci Stvořitele, obnovenou Kristem. Dospělá víra se nenechá vláčet sem a tam jakýmkoli proudem. Staví se proti větrům módy. Ví, že tyto větry nejsou vanutím Ducha svatého; ví, že Duch Boží se vyjadřuje a projevuje ve společenství s Ježíšem Kristem. Nicméně, také zde Pavel nezůstává jenom u negace, ale vede k velkému ?Ano?. Opisuje zralou víru, opravdu dospělou v pozitivním smyslu slova pomocí výrazu: ?žijme podle pravdy v lásce? (srov. Ef 4,15). Nový způsob myšlení, který nám byl dán vírou, se obrací především k pravdě. Mocí zla je lež. Mocí víry, mocí Boha je pravda. Pravda o světě a o nás samých se stává viditelnou, hledíme-li k Bohu. A Bůh se stává viditelným nám v tváři Ježíše Krista. Hledíme-li na Krista rozpoznáváme další věc: pravda a láska jsou neoddělitelné. V Bohu jsou obě nerozlučně jedno: a právě to je podstata Boha. Proto jsou pro křesťany pravda a láska vždy spolu. Láska je důkazem pravdy. Stále znovu musíme být měřeni podle tohoto kritéria, kdy se pravda stává láskou a láska nás činí pravdivými.?
PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
