VaticanNews.va

   19. 3. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5497
Poslechem z webových stránek.3518
Četbou textů na webových stránkách.5520
Poslechem i četbou.3305


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Šest let od volby papeže Františka: Duchovní akcenty pontifikátu

Kardinál Pell odsouzen na šest let za pohlavní zneužití

Kardinál Sarah: Dnešní krize je krizí víry


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

22.10.2009 

Dozvuky staroboleslavské papežské mše

Ladislav Nosek

Návštěva Svatého otce Benedikta v České republice byla jednoznačně úspěchem. Přesto ve dnech a týdnech, které po ní následovaly, vzplanuly i mezi samotnými katolíky na řadě míst a internetových diskusních fórech spory o míře její úspěšnosti. Tedy o to, zda byla úspěšná stoprocentně, nebo zda se vyskytly i nějaké nedostatky, které stojí za zmínku a kterým se dalo předejít.

Kritické hlasy se vracejí především k bohoslužbě na svátek sv. Václava ve Staré Boleslavi. Kromě vážných výhrad k prazvláštním pokusům o moderované skandování přede mší svatou, které si plně ?vychutnali? především televizní diváci a které by bylo záhodno z předprogramu papežských mší vyloučit na věky věků amen, směřují výtky na její hudební složku.

Říkají, že nebylo dobrým nápadem pokusit se uctít Benedikta XVI. hudbou, kterou, jak je obecně velmi dobře známo, nemá příliš rád - a při liturgii už vůbec -, a o které lze jen stěží tvrdit, že ctí ducha církevních směrnic včetně dokumentů II. vatikánského koncilu. Někteří mají dokonce za to, že se jednalo o úmyslné ?přepadení? ne nepodobné onomu dávnému přepadení knížete Václava bratrem Boleslavem. Že šlo o další využití papežské přítomnosti pro ?kanonizaci? hudby, kterou by papež z vlastní iniciativy nikdy nekanonizoval a kterou lze výstižně klasifikovat jako ?křesťanskou popmusic?. Nebo přesněji řečeno: Jako popmusic opatřenou křesťanskými texty, více či méně hodnotnými. Tedy jako hudbu, která by pro bohoslužby takovéhoto významu, a dost možná pro liturgii obecně, měla být ?tabu?. A to nikoliv proto, že by byla sama o sobě ošklivá, že by se hrálo na ?špatné? nástroje nebo špatně, ale proto, že není posvátná, tzn. nesouzní s duchem katolické liturgie. Jak kritici poznamenávají, ne vždy světí účel prostředky. Vybírat ?hudbu pro liturgii s účastí mládeže? není a nemá být totéž, co vybírat ?hudbu pro mládež?.

Navíc se podle nich pod pojmem ?hudba pro mládež vyjadřující radost? příliš mechanicky rozumí ?rytmická hudba s pokud možno i dostatečně výraznými bicími?, což nepřímo vyplynulo i z jedné ze souvisejících besed v České televizi, která se této otázky také dotkla.

Nespokojenost byla nakonec natolik velká, že vedla k sepsání ?Otevřeného dopisu mladých lidí všeho věku o liturgii?, který byl iniciován především mladými lidmi činnými v oblasti liturgické hudby, který už k dnešnímu dni podepsalo bezmála osm set lidí a který je k nahlédnutí i případnému podpisu k dispozici na internetové adrese http://dopis.varhanici.info/. Zvídavý čtenář zjistí, že všichni signatáři kalendářně mladí nejsou. To však akci neubírá na přesvědčivosti. Je to spíš pobídka k tomu, aby měli režiséři podobných budoucích událostí na paměti, že ani ?mládežnická? mše nebývá jen pro mládež, zvláště pokud je živě přenášena státní televizí.

Nelze popřít, že mnozí katolíci (možná i početnější než signatáři dopisu) se nad tímto ?kažením jednoty a dobré nálady? pozastavují a budou pozastavovat. Otázkou ovšem je, zda toto ?pozastavování se nad pozastavováním se? není právě jedním ze symptomů nedobrého stavu, po jehož změně dopis volá.

Autorům petice se například vytýká, že dělají z komára velblouda. Autoři této výtky ale nijak neozřejmili, že šlo opravdu jen o komára a ne o velblouda. Taktéž se iniciátorům vyčítá, že zapomínají na lásku a farizejsky druhé ?mlátí po hlavě liturgickými předpisy?. Pohled na mnohé tyto protivýpady ovšem vyjevuje jednu fundamentální pravdu: Že ?mlátit druhé po hlavě? lze i přikázáním lásky. Bylo by tedy asi lepší opustit dohady, kdo je láskou naplněn víc, a zůstat jen u otázky liturgické hudby.

Iniciátoři jsou také obviňováni, že nejsou schopni brát na vědomí názory jiných. Ti odpovídají, že v této oblasti nejde jen o subjektivní názory a pocity ?líbí-nelíbí? a že je právě třeba tuto hudbu z poddanství subjektivismu (či svévole) vysvobodit. Tento názor se kritikům dopisu pochopitelně nelíbí. Ale chtějí-li být důslední, odmítat by ho neměli, když k respektování jiných názorů sami nabádají.

Někteří odpůrci dopisu také veřejně argumentují, že se jedná o příliš veřejně vyjádřený odpor. Ale byla snad boleslavská mše záležitostí soukromou? Není obvyklé, že se na věci veřejné reaguje veřejně? Jiní připomínají, že papež sboru a hudebníkům přátelsky pokynul. Otázka ale zní: Pokynul papež proto, že se mu vše velmi líbilo, nebo přesto, že se mu něco nelíbilo? Je to z pokynutí samého poznat? Jinými slovy: Ke komu Benedikt směřoval dobrosrdečné gesto? I k hudebnímu žánru, nebo jen k hudebníkům, jejich nefalšovanému úsilí a hudební zdatnosti? Odpověď hledejme třeba v jeho textech nebo v pohledu na liturgii, u níž si styl volí sám.

Papež Jan Pavel II. v r. 2003 vlastnoručně napsal: ?Navíc byl v současnosti význam kategorie ´liturgická hudba´ rozšířen natolik, že zahrnuje repertoár, který nemůže vstoupit do slavení liturgie, aniž by znásilňoval jejího ducha a její pravidla.?[1]. Když uvážíme, že ani v tzv. ?pokoncilní? době nebyla do liturgie snad až na výjimky vpuštěna hudba typu heavy-metal, techno apod., zbývá otázka: Opravdu jsou iniciátoři onoho dopisu jen zhrzení kverulanti? Co jiného mohl mít Jan Pavel II. na mysli než to, čeho jsme byli svědky např. právě ve Staré Boleslavi dne 28. září léta Páně 2009?

Lze předpokládat, že ne všichni signatáři souhlasí s každou formulací či požadavkem. Velké množství podpisů sebrané v krátké době i kvalifikace řady signatářů ale nepochybně signalizují, že vážnější zamyšlení nad obsahem je na místě. Stejně jako položení si otázky, zda církevní směrnice (ohledně liturgie i jiných věcí) nemívají náhodou i nějaký dobrý důvod a zda tu ?jednotu a obecné blaho? nekazí primárně právě podobné hudební produkce při liturgii. Zdá se totiž, že tomu tak opravdu je. [2]


[1] Dokument Jana Pavla II. u příležitosti 100. výročí motu proprio ?Tra le sollecitudini? o posvátné hudbě, par. 4; český překlad dokumentu je k nahlédnutí na adrese
http://zpravodaj.sdh.cz/files/ps_5_09.pdf
anglická verze na vatikánských stránkách:
http://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/letters/2003/documents/hf_jp-ii_let_20031203_musica-sacra_en.html

[2] Záznam přenosu ze Staré Boleslavi v archivu České televize je k dispozici zde:
http://www.ceskatelevize.cz/program/10258567048-28.09.2009-09:20-24-papez-benedikt-xvi-vestare- boleslavi.html?online=1



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec nepřijal abdikaci lyonského arcibiskupa, kardinála Barbarina

Papež uznal mučednictví sedmi rumunských řecko-katolických biskupů

Po 40 dnů bude možné zhlédnout restaurované Svaté schody na Lateránu

Svatý otec: Nezapomínat, že Boží slitování je obrovské

Petrův nástupce: Stát má hájit přirozené právo

Papež ke kamiliánům: Charismata jsou vždy k užitku druhých

Kardinál Sarah: Dnešní krize je krizí víry

Papež: Modlitba proměňuje člověka zevnitř

Bůžek peněz společnost oklámává a obírá o lidskost

Prezident Jižního Súdánu navštívil papeže

Kardinál Zenari: Sýrie vstoupila do devátého roku války

„Podzemní“ i „oficiální“ čínští katolíci společně u jednoho oltáře

 Nově na webu
Svatý otec: Kristovo Proměnění ukazuje křesťanskou perspektivu utrpení

Publicistika: O rovnosti před zákonem

Publicistika: Láska, radost, střídmost – trojice ctností ke každodenní svatosti

Rozhovory: Děti kněží. Základním kritériem je dobro dětí

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv březen 19
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru

O teologii manželství