Rádio Vaticana

Vatikán. Eucharistickou liturgií ze slavnosti Narození Páně začala liturgická doba vánoční. V bazilice sv. Petra se tato bohoslužba konala za předsednictví Benedikta XVI. ve 22 h. Samotné mši svaté předcházela krátká vigilie, tvořená čtením čtyř starozákonních proroctví o narození Mesiáše, zpěvy a chvílemi ticha, po nichž následoval zpěv Kalend - slavnostního oznámení o Narození Spasitele časově zasazené do hlavních událostí dějin spásy. Po skončení Kalend pak vstoupil Svatý otec, aby začal samotnou eucharistickou liturgii, kterou spolu s ním koncelebrovalo třicet kardinálů. Po jejím skončení pak následoval liturgický obřad umístění sošky Jezulátka do jesliček uvnitř baziliky, přičemž Svatému otci asistovali děti, které přinesli k jesličkám květiny.

Benedikt XVI. ve své homilii mimo jiné řekl:

?Slyšme ještě jednou přímo evangelium. Pastýři mezi sebou mluví o důvodu, proč se vydat na cestu: ?Pojďme se podívat na to, co se tam stalo.? Řecký text praví doslova: ?Pojďme spatřit Slovo, které se tam stalo?. Ano, taková je novost této noci: Slovo může být spatřeno. Poněvadž se stalo tělem. Onen Bůh, který se nesmí zobrazovat, protože každé znázornění by jej mohlo jenom redukovat, ba dokonce znehodnotit, onen Bůh se sám stal viditelný v Tom, který je jeho pravým obrazem, jak praví Pavel (srov. 2 Kor 4,4; Kol 1,15). V postavě Ježíše Krista v celém jeho životě a působení, v jeho umírání a zmrtvýchvstání, můžeme spatřovat Boží Slovo a tudíž tajemství samotného živého Boha. Takový je Bůh. Anděl řekl pastýřům: ?To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích? (Lk 2,12; srov. 16). Znamení Boží, znamení, které je dáno pastýřům a nám, není nějaký působivý zázrak. Znamením Boha je jeho pokora. Znamením Boha je, že se On se stává maličkým; stává se dítětem; nechává se dotýkat a žádá naši lásku. Jak jen bychom si my lidé přáli jiné znamení, mocné, nepopiratelné moci Boha a jeho velikosti! Avšak jeho znamení nás vybízí k víře a lásce, a proto nám dává naději: Bůh je takový. On má moc a je Dobrota. Vybízí nás, abychom byli jako On. Ano, stáváme se podobnými Bohu, pokud se necháme utvářet tímto znamením; pokud se my sami naučíme pokoře a tím pravé velikosti; pokud se zřekneme násilí a budeme užívat pouze zbraně pravdy a lásky. Origenes za použití slov Jana Křtitele nahlédl výraz podstaty pohanství v symbolu kamenů: pohanství je nedostatek vnímavosti, je to kamenné srdce, jež je neschopné milovat a vnímat lásku Boha. Origenes říká o pohanech: ?Zbaveni citu a rozumu, mění se v kámen a dřevo? (in Lc 22,9). Kristus nám však chce dát srdce z masa. Vidíme-li Jeho, Boha, který se stal dítětem, srdce se otevírá. V liturgii posvátné noci Boží k nám přichází jako člověk, abychom se stali opravdu lidmi. Slyšme znovu Origena: ?K čemu by ti bylo, kdyby Kristus přišel v těle, pokud by nedošel až do tvé duše? Prosme, aby k nám přicházel denně a abychom mohli říci: žiji, ale nežiji už já, ale Kristus žije ve mně (Gal 2,20)? (in Lc 22,3).?

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

(mig)