VaticanNews.va

   19. 3. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5497
Poslechem z webových stránek.3518
Četbou textů na webových stránkách.5519
Poslechem i četbou.3305


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Šest let od volby papeže Františka: Duchovní akcenty pontifikátu

Kardinál Pell odsouzen na šest let za pohlavní zneužití

Kardinál Sarah: Dnešní krize je krizí víry


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

3.1.2010 

Pokojná konfrontace mezi katolíky je nezbytná

Milan Glaser

Autor úvodníku novoročního vydání vatikánského deníku Osservatore Romano klade na první místo nejvýznamnějších událostí uplynulého roku na církevním poli list Benedikta XVI. z 10. března 2009, který byl adresován biskupům katolické církve v souvislosti se zrušením exkomunikace čtyř biskupů vysvěcených arcibiskupem Lefébvrem. ?Vzhledem k okolnostem jeho vzniku, píše autor Carlo di Cicco, vzhledem k tónu, vzhledem k neočekávanosti a neobvyklosti takového gesta a vzhledem k otázkám, o nichž papež pojednává, ho jednoduše nelze nechat zapadnout. Tento list totiž obnažuje palčivá témata znepokojení, které je přítomno v církvi. Návrat k poklidné konfrontaci mezi katolíky je totiž nezbytný k pochopení autentického smyslu Druhého vatikánského koncilu bez vzájemného obviňování a manipulací a zároveň k jeho plnému přijetí - se všemi důsledky - jakožto opravdového díla Ducha svatého v naší době. Benedikt XVI. chápe zmíněný neklid, jenž někdy degeneruje do trpké konfrontace, jako projev postupného oslabování a mizení Boha z lidského obzoru? Jeho pontifikát se proto stále více projevuje jako most mezi Bohem a moderností.? Tolik zástupce šéfredaktora Osservatore Romano v novoročním úvodníku, nabízejícím ohlédnutí za rokem minulým a výhled do toho nastávajícího.

Netřeba zastírat, že v českém církevním prostředí se zmíněný neklid také vyskytuje. Vyšel najevo i v souvislosti se zajisté nejvýznamnější událostí loňského roku, totiž zářijovou návštěvou Benedikta XVI. Ten byl přijat jednoznačně kladně, ne-li přímo v superlativech, a to nejen v církvi. Ukázalo se, že papeži může člověk porozumět přímo, aniž by k tomu potřeboval něčí navigaci. Jeho poselství lze chápat nejen z jeho slov, ale i z obyčejného chování na veřejnosti. Pokorná důvěra Benedikta XVI. v lidský rozum jakožto dar Boží imponuje i za hranicemi církve a přináší plody.

Konkrétním pokusem o onu pokojnou konfrontaci mezi věřícími byla reakce na vcelku podružný aspekt papežské návštěvy, totiž na provedení liturgické hudby ve Staré Boleslavi. I liturgická hudba je oblast, do níž se promítá porozumění víry, byť ne každému je dáno to jasně vnímat, neřku-li o tom smysluplně mluvit. Šlo sice o poněkud mladicky laděnou, ale zároveň přesně cílenou snahu zahájit věcnou diskusi na toto téma. Tuto problematiku někteří možná považují za vyumělkovanou, a je pravdou, že i po roce 1989 u nás zůstala ležet stranou zájmu velkých církevních médií, takže se toto téma leckomu může jevit jako nedůležité, ba furiantské. Ukazuje se však, že úsloví ?Co Čech, to muzikant?, odráží něco z národní povahy. Takzvanou petici varhaníků, protestujících proti hudebnímu žánru, který byl zvolen k doprovodu svatováclavské liturgie, totiž podepsali naši přední skladatelé liturgické hudby, interpreti sakrální hudby, odborníci na liturgiku a hudební pedagogové, samozřejmě, nejen mladí, a vyvolala nemalý zájem a rozruch uvnitř církve. Svědčí to minimálně o tom, že Boží lid není abstraktní pojem a není ani nemyslícím či apatickým stádečkem. Pražské arcibiskupství sice petici odmítlo, pokud jde o ?formu a způsob prezentace?, ale protože ?chápe důvody znepokojení signatářů? svolalo na 23.leden veřejnou jednodenní konferenci o liturgické hudbě. To je slibné a její průběh bude zajímat jistě i mnohé z těch, kteří nejsou v této problematice odborníky.

V pokojné názorové konfrontaci, jež je potřebná k plnému pochopení a přijetí koncilu v duchu církevního magisteria, je zapotřebí nenechat se vmanipulovat do vyčpělých antagonistických kategorií ze 60. let typu tridenťák, pokrokář apod. Ukazuje se totiž, že kolektivní či stádní instinkt, který se pojí k výrazu ?lid? - tolik oblíbenému ideologiemi 20.století ? už dávno neplatí ve vztahu k Božímu lidu. Ten je naopak utvářen hlubokým porozuměním víry, byť v různých stupních její reflexe. A pontifikát Benedikta XVI. tomu zřetelně napomáhá.

Sympatie, které se projevily při papežské návštěvě uvnitř i mimo církevní prostředí, neměly prchavou emocionální povahu. Šlo o intelektuální rezonanci. Akademická elita ve Vladislavském sále aplaudovala papežovy myšlenky, tedy papežský učitelský úřad.

Možná, že nebyl dostatečně vyhodnocen také zřetelně přívětivý postoj státních institucí, který nebyl, ba ani nemohl být diktován politickou vypočítavostí vzhledem k hrstce věřících voličů.

Podiv na touto přívětivostí, který zazněl z církevního prostředí, mohl prozrazovat určitý deficit, pokud jde o porozumění či přijetí pontifikátu, který je výrazem vanutí Ducha svatého. Tento deficit ovšem existoval v Božím lidu již za předchozího papeže. Jenom se neprojevoval tolik, protože stoupenci či oběti iluze mýtické otevřenosti církve vůči tomuto světu se mohli domnívat nebo předstírat, že Jan Pavel II. je zastáncem ?nutnosti? změn, na které je ?nutno? počkat. V tom se, pochopitelně, mýlili už tehdy, a volba Benedikta XVI. to jen potvrdila.

Pokrok totiž může mít z hlediska Božího plánu zcela jinou podobu než má podle lidských měřítek, zvláště jde-li o vedení a vystupování Jeho církve. Je proto třeba hledat smíření, které zprostředkovává ten, jenž je pověřen ?utvrzovat ve víře? a to takovým směrem, který ukazuje.



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec nepřijal abdikaci lyonského arcibiskupa, kardinála Barbarina

Papež uznal mučednictví sedmi rumunských řecko-katolických biskupů

Po 40 dnů bude možné zhlédnout restaurované Svaté schody na Lateránu

Svatý otec: Nezapomínat, že Boží slitování je obrovské

Petrův nástupce: Stát má hájit přirozené právo

Papež ke kamiliánům: Charismata jsou vždy k užitku druhých

Kardinál Sarah: Dnešní krize je krizí víry

Papež: Modlitba proměňuje člověka zevnitř

Bůžek peněz společnost oklámává a obírá o lidskost

Prezident Jižního Súdánu navštívil papeže

Kardinál Zenari: Sýrie vstoupila do devátého roku války

„Podzemní“ i „oficiální“ čínští katolíci společně u jednoho oltáře

 Nově na webu
Svatý otec: Kristovo Proměnění ukazuje křesťanskou perspektivu utrpení

Publicistika: O rovnosti před zákonem

Publicistika: Láska, radost, střídmost – trojice ctností ke každodenní svatosti

Rozhovory: Děti kněží. Základním kritériem je dobro dětí

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv březen 19
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru

O teologii manželství