Lisabon.
Portugalsko bylo vyhlášeno republikou v roce 1910. V letech 1974-75 uznalo Portugalsko nezávislost všech svých afrických kolonií (Angola, Mozambik, Guinea Bissau a Kapverdy).
Poslední zámořské území Portugalska ? Macao ? bylo v roce 1999 připojeno k Čínské lidové republice.
Roku 1949 se Portugalsko stalo zakládajícím členem NATO. V roce 1986 vstoupilo společně se Španělskem do Evropského společenství, v roce 1999 do Eurozóny.
Prezident je volen na pětileté funkční období přímo ve všeobecných volbách. Na základě výsledků parlamentních voleb jmenuje předsedu vlády a jím navrženou vládu. Republikové shromáždění, tedy portugalský jednokomorový parlament, má 230 poslanců. Jejich mandát je čtyřletý.
Hlavní město Lisabon má 564 tisíc obyvatel, ale celá aglomerace, jejíž je součástí, má téměř tři a půl milionu obyvatel.
Další významné město je Porto, které má jeden a půl milionů obyvatel, a je důležitým přístavem. Město Braga je pak sídlem arcibiskupa.
Země má asi 10,5 mil. obyvatel a je jednou z cílových zemí přistěhovalců.
Ke katolické církvi v Portugalsku se hlásí přes 9 miliónů věřících, tedy 88,3 % obyvatel.
Katolická církev tu má 21 diecézí a ordinariátů s 52 biskupy; 4 380 farností a 2 825 diecézních kněží. Řeholních kněží je tu 972 a řeholních bratři 312, řeholních sester je tu 5 695, trvalých jáhnů 212, seminaristů 444 a přes 63 tisíc laických katechetů. Katolická církev v Portugalsku provozuje 900 mateřských, základních a středních škol a vysokých škol, které navštěvuje přes milion žáků a studentů. Dále spravuje 34 nemocnic a 155 ambulancí a dalších více 1 400 charitativních zařízení pro seniory, tělesně postižené, sirotky a podobně.
Z Lisabonu referuje o atmosféře těsně před papežskou návštěvou korespondent Vatikánského rozhlasu Roberto Piermarini:
?Portugalsko je připraveno přijmout toho, kterého místní tisk označil za třetího Papeže Fatimy, po návštěvě Pavla VI. a Jana Pavla II. Velké poutače s nápisem ?Díky Benedikte XVI.? lze vidět na nejvýznamnějších historických místech Lisabonu a na březích řeky Tejo. V úterý odpoledne bude papež sloužit mši na zdejším hlavním náměstí. Několik hodin před jeho příjezdem stoupá slavnostní nálada: tisk a televize, soustředěny na obavy z toho, by se že ekonomicko-finanční krize v Řecku mohla přenést do Portugalska, dávají velký prostor papežské návštěvě a mnozí intelektuálové, kteří se označují za agnostiky či nevěřící, pějí chvály na duchovní, morální a intelektuální rozměr papežovy osoby a zastávají se jej proti výpadům, které se nakupily v posledních měsících. Benedikt XVI. navštíví zemi, jejíž silná lidová zbožnost je zasažena sekularismem. 88% obyvatelstva totiž tvoří katolíci, ale jen 20% jich je praktikujících.
Po zákonech o rozvodu a interrupci se socialistický premiér Socrates vyslovil kladně také k zákonu o homosexuálním soužití. Ten však vetoval prezident republiky Cavaco Silva, protože je v rozporu s ústavou. V souvislosti s návštěvou papeže se vláda rozhodla vyhlásit pro veřejné a státní zaměstnance den volna. V Lisabonu na zítřek a ve středu 13. května pro celé Portugalsko. Katolická média kladou velký důraz na téma návštěvy ?Spolu s tebou kráčíme v naději? a na velká očekávání spojená s tématy víry a rozumu, svatosti a evangelizace, kterých se papež jistě dotkne v nadcházejících setkáních v Lisabonu, Fatimě a Portu, se světem kultury, vědy a umění; s představiteli humanitárních a sociálních organizací a s kněžími.
Tato 15. zahraniční cesta Benedikta XVI. má význam především mariánský, vzhledem k návštěvě Fatimy, náboženského srdce Portugalska, u příležitosti 10. výročí beatifikace pasáčků Hyacinty a Františka, kteří spolu se svou sestřenicí Lucií byli prvními svědky zjevení Matky Boží v roce 1917. Na místě, se kterým se pojí události takzvaného třetího fatimského tajemství, kterým se tehdejší kardinál Ratzinger osobně zabýval a vypracoval také jeho teologický komentář, který podle Lisabonského patriarchy Policarpa zůstává tím nejvýznamnější textem ze všech, které kdy byly na toto téma napsány. Při svém příjezdu na toto mariánské poutní místo papež připomene právě atentát, jehož obětí byl 13. května 1981 Jan Pavel II. Rozjímavý pohled Benedikta XVI. bude zahrnovat celkový rozměr dějin, jejichž smysl Fatima vyjevuje.?
Referuje z Lisabonu náš korespondent Roberto Piermarini.
(RaVat)