VaticanNews.va

   15. 2. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5397
Poslechem z webových stránek.3447
Četbou textů na webových stránkách.5395
Poslechem i četbou.3248


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Alžírský spisovatel: Neidealizujte si islám

Čtyři postavy hledají autora

Papež: V dialogu s Bohem není prostor na individualismus


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

29.5.2010 

Zrušení celibátu?

O čem se mluví

Milan Glaser

Čas od času rozvíří hladinu mediálního dění otázka celibátu. Nediskutuje se ovšem o celibátu v buddhismu, nýbrž v katolické církvi. Navrhováno bývá ovšem jeho zrušení a to většinou těmi, kterých se celibát vůbec netýká. Výjimkou byl však nedávný mediální šum u našich jižních sousedů. Biskup Eisenstadtu Paul Ibi řekl, že „kněží by měli mít možnost volby, zda se oženit nebo zůstat svobodní“ a kard. Schönborn dodal, že „tyto starosti sdílí, i když řešení problému chápe jinak“. Je to stará písnička a obvykle se v ní omílají dvě základní teze. Stojí za to si je připomenout a ukázat, v čem jsou chybné.

Za prvé se tvrdívá, že „celibát kléru je církevní předpis, který byl uložen ve 12. století“ a to pouze v latinské církvi. A druhá teze říká přibližně tolik, že katolickým kněžím by se mělo dovolit uzavřít sňatek „jako tomu bylo v prvotní církvi“. K tomu je třeba říci, že obě teze protiřečí jak historii, tak teologii. Kořenem nedorozumění je špatný výklad pojmu celibát.

Během celého prvního tisíciletí byl totiž celibát chápán v církvi na Východě i na Západě pomocí kategorie „zdrženlivosti“, to znamená kompletního zřeknutí se intimního manželského života ze strany kněží, a to i těch, kteří už byli ženatí. Svěcení ženatých mužů však bylo obecnou praxí, jak dokumentuje Nový zákon. V evangeliích čteme, že Petr, který byl ženatý, poté, co se stal apoštolem „opustil všechno“ (Mt 19,27). A Ježíš říká, že kdo pro Boží království opustí „ženu nebo děti“ (Lk 18,29), dostane život věčný. V nejstarším křesťanském písemnictví se proto lze dočíst, že Petr šířil evangelium spolu se svojí sestrou, což znamená manželkou, s níž žil jako bratr se sestrou.

Zatímco ve Starém zákoně byla povinnost sexuální zdrženlivosti pro kněze závazná pouze v období jejich služby v chrámu, pak v Novém zákoně se následování Ježíše stává naprostým a zahrnuje celou osobu navždy. Tuto skutečnost, že totiž kněží a biskupové byli vázáni zřeknout se manželského života, potvrzují psané církevní dokumenty již ze 4. století, tedy hned po období pronásledování. Růst počtu věřících přinesl také růst počtu svěcení a spolu s nimi se začalo objevovat také porušování evangelního požadavku zdrženlivosti.

Proti těmto nedůslednostem koncily a papežové opakovaně zasahovali, aby potvrdili disciplinu, kterou označovali za „tradiční“. Učinila tak synoda v Elvíře v prvním desetiletí 4. století, která trestala porušení zdrženlivosti vyloučením z řad kléru; podobně i další koncily o století později, a také papežové Siricius, Innocenc I., a další otcové církve: Lev Veliký, Řehoř Veliký, Ambrož, Augustin a Jeroným.

Takováto praxe tedy platila dlouhá léta, jak ve Východní, tak v Západní církvi. Byli tedy svěceni také ženatí muži, ale vždy s tím, že se svobodně a se souhlasem manželky předem zřekli manželského života. Porušení této praxe bylo trestáno, ale vyskytovalo se velmi často a široce.

Na Východě pak koncem 7. století přistoupila církev k tomu, že k absolutní zdrženlivosti začala zavazovat pouze biskupy, kteří proto byli stále častěji vybíráni mezi mnichy, tedy celibátníky. Pokud jde o klérus, ujala se tam praxe, že manželský život začal být u nižšího kléru tolerován a byla přidána pouze podmínka zdrženlivosti „pro dny, kdy sloužili u oltáře posvátná tajemství“. Tak to stanovila Trullská synoda, kterou však nikdy církev na Západě neuznala za ekumenický koncil.

Od této doby tato disciplina platí na Východě u pravoslavných církví, i u těch, kteří přešli k plnému společenství s římskou církví po schismatu roku 1054, tedy absolutní zdrženlivost pro biskupy a manželský život spolu s výše zmíněným omezením pro kněze. Ústupek z tradice přijatý církví na Východě byl výsledkem zvláštního statutu tamější církve, tvořené patriarcháty, které inklinovaly k autonomním rozhodnutím na poli discipliny a podléhaly vměšování politické moci.

Na Západě byla velká politická i náboženská krize 11. a 12. století řešena tzv. gregoriánskou reformou - podle papeže Řehoře VII. - a to bojem proti dvěma zlořádům tehdejšího kléru: simonii, tedy kupování církevních úřadů a konkubinátu, tedy nedodržováním celibátu. Gregoriánská reforma proto přijala disciplinu absolutní zdrženlivosti také pro kněze a to tím, že začala při kněžském svěcení upřednostňovat svobodné muže.

Dnes diskutovaný sňatek kněží byl ovšem od počátku a je dodnes jak na Východě, tak Západě nepřípustný po přijetí kněžského svěcení. Mohl být svěcen ženatý muž, ale kněz se oženit nemohl, dokonce ani ten, který by se po ovdovění chtěl oženit podruhé. II. Lateránský koncil roku 1139 označil sňatek kněze nejen za nedovolený, ale rovnou za neplatný.

Také následující krize církve na Západě se týkaly kněžského celibátu. Na Tridentském koncilu se diskutovalo o zrušení celibátu, ale nakonec byla tradiční disciplína ponechána a koncil navíc zavázal všechny diecéze, aby zřídily semináře, které by formovaly celibátní klérus. Důsledkem toho bylo, že svěcení ženatých mužů bylo drasticky omezeno, až nakonec zmizelo úplně.

Vzhledem k tomu, že katoličtí biskupové a katoličtí kněží, s výjimkou Východních církví spojených s římskou církví, byli po více než čtyři století vždycky neženatí, rozšířila se mylná idea, že celibát spočívá v zákazu manželství. Na základě podobného nepochopení byl ústupek oproti Ježíšovu jednoznačnému požadavku ve Východních církvích povýšen na jakousi paralelní a rovnocennou tradici. Tak vznikla mylná hypotéza o údajné „možnosti zrušení celibátu“. To by mělo spočívat ve svěcení ženatých mužů, jimž je dovoleno žít i nadále manželským životem, anebo v tom, že se katoličtí kněží budou smět ženit.

Po Druhém vatikánském koncilu začali o takzvané „možnosti zrušení celibátu“ hovořit někteří biskupové i kardinálové. Je to však ve zjevném rozporu s historickou i teologickou tradicí církve již od dob apoštolů. Tradice celibátu totiž stojí na evangelním požadavku sexuální zdrženlivosti, jednoznačně formulovaném slovy i životním příkladem Ježíše Krista. Proto také žádný z pokoncilních papežů, včetně Benedikta XVI., takzvané zrušení celibátu nikdy jako možnost nebral v potaz.

Zdá se však, že v otázce správného chápání této otázky - vzhledem k nedávným vyjádřením několika církevních hodnostářů - by případné doučování ve znalostech všeobecné tradice církve prospělo nejenom věřícím laikům.

Srov. Kard. Alfons M. Stickler, O církevním celibátu. Jeho dějiny a teologické základy. vydala pro vnitřní potřebu ČBK, Praha 2008.
Autor byl prefektem Vatikánské apoštolské knihovny.



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
6.2.16 Celibát není dogma, ale dar
24.10.11 Důvodem celibátu je jeho bezdůvodnost
10.7.11 „Zdobrovolnění“ celibátu a východní tradice
25.1.11 Dopis politiků za zrušení celibátu
15.6.10 Benedikt XVI.: Celibát je znamením víry a přítomnosti Boha ve světě



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Strach z cizího je pochopitelný, jistotou je pouze Pán

Francouzští biskupové brání rodinu: matka a otec, nikoli rodič

Newmanova kanonizace už nevzbuzuje nevoli anglikánů

Ke změně kvality liturgie nepostačuje změna liturgických knih

Papež: Boj proti hladu nesmí být jenom slogan

Novým komořím Svaté církve římské je kardinál Kevin Farrell

Úděsná norma a zrušení výhrady svědomí

Papež: V dialogu s Bohem není prostor na individualismus

Bl. John Henry Newman bude svatořečen

Papež se setkal s prezidentem Microsoftu

Papež navštíví Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství

Kardinál Parolin: Bez solidarity dospějeme do globálního chaosu

 Nově na webu
Svatý otec: Osvobozeni od strachu

Publicistika: Milost sbratřuje i ateisty

Publicistika: Spojené státy americké mění přístup k potratům

Rozhovory: Obviňují mne, že se nechávám používat od muslimů, ale i od novinářů

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv únor 19
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728   

Starší zprávy >

Náš tip

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru

O teologii manželství