Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

21.11.2010 

Věřit znamená nechtít, aby Ježíš sestoupil z kříže

Homilie Benedikta XVI. ze slavnosti Krista Krále, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Páni kardinálové,
Vážení bratři v biskupské a kněžské službě,
Drazí bratři a sestry!

Dostalo se nám potěšení shromáždit se o slavnosti Krista Krále kolem Pánova oltáře spolu se 24 novými kardinály, které jsem včera přičlenil do kardinálského sboru. Srdečně zdravím především je, ale také další kardinály a všechny přítomné preláty, jakož i ctěné představitele, pány velvyslance, kněze, řeholníky a všechny věřící, kteří přišli z různých částí světa kvůli této radostné události, jež má výrazně univerzální povahu.

Mnozí z vás zaznamenali, že i předcházející veřejná konzistoř spojená se jmenováním kardinálů, konaná roku 2007, byla slavena o vigilii slavnosti Krista Krále. Uplynuly tři roky a podle nedělního liturgického cyklu se po třech letech setkáváme s týmiž biblickými texty, které patří k této významné slavnosti. Je to poslední neděle liturgického roku a představuje nám v závěru našeho putování víry královskou tvář Krista jako Pantokratora , jenž bývá v absidách starověkých bazilik. Tato příležitost nás vybízí, abychom hluboce rozjímali o službě římského biskupa a s ní spojené službě kardinálů ve světle jedinečné královské hodnosti Ježíše, našeho Pána.

Primární službou Petrova nástupce je služba víry. V Novém zákoně se Petr stává ?skálou? církve jakožto nositel kréda: ?my? církve povstává se jménem toho, který vyznal jako první víru v Krista, začíná jeho vírou; vírou zprvu nezralou a ?příliš lidskou?, která však po Velikonocích dozrává, takže je schopen následovat Krista až k darování sebe sama; uzrává vírou v to, že Ježíš je opravdu Král a že jím je právě proto, že zůstal na kříži, a takto dal život za hříšníky. V evangeliu je vidět, jak všichni chtějí po Ježíšovi, aby sestoupil z kříže. Vysmívají se mu, ale také se tím snaží sami sebe ospravedlnit, jakoby říkali: není to naše vina, že jsi na kříži. Byla to tvoje vina, protože kdybys byl opravdu Boží Syn, židovský Král, nebyl bys tam, ale zachránil by ses a sestoupil z toho hanebného popraviště. Jestliže tam tedy zůstáváš, znamená to, že jsi se mýlil a že my máme pravdu. Drama, které se odehrává pod Ježíšovým křížem je dramatem univerzálním, týká se všech lidí před Bohem, který zjevuje, kým je, totiž Láskou. V ukřižovaném Ježíšovi je božství znetvořeno, svlečeno ze veškeré viditelné slávy, ale je přítomné a reálné. Jedině víra jej dovede rozpoznat: víra Marie, která ve svém srdci uchovává i tento poslední kamínek mozaiky života svého Syna; Ona ještě nevidí všechno, ale nepřetržitě důvěřuje v Boha a znovu se stejnou odevzdaností opakuje: ?Hle, jsem služebnice Páně? (Lk 1,38). A potom je tu víra dobrého lotra: víra sotva naznačená, ale dostačující k tomu, aby zajistila spásu: ?Dnes budeš se mnou v ráji?. Rozhodující je ono ?se mnou?. Ano, to jej zachraňuje. Dobrý lotr je vskutku na kříži jako Ježíš, ale především je na kříži spolu s Ježíšem. Na rozdíl od druhého provinilce, a všech těch ostatních, kteří se mu vysmívají, nežádá po Ježíšovi, aby sestoupil z kříže nebo aby jemu pomohl sestoupit z kříže. Namísto toho žádá: ?Pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.? Vidí jej na kříži, znetvořeného k nepoznání, a přece se Mu svěřuje jako nějakému králi, ba dokonce jako Králi povýtce. Dobrý lotr věří tomu, co je napsáno na tabulce umístěné nad Ježíšovou hlavou: ?Židovský král?. Věří tomu a svěřuje se Mu. Proto se vzápětí ocitá v ?dnešku? Boha, v ráji, protože ráj znamená: být spolu s Ježíšem, být spolu s Bohem.

Zde tedy, drazí bratři, jasně vysvítá první a základní poselství, které dnes Boží Slovo sděluje nám: mně, Petrovu nástupci, a vám, kardinálům. Volá nás, abychom byli spolu s Ježíšem, jako Maria, abychom nechtěli sestoupit z kříže, ale zůstat tam spolu s Ním. Musíme tak učinit z důvodu naší služby nejenom kvůli nám samotným, ale pro celou církev, pro celý Boží lid. Z evangelií víme, že kříž byl prvním kritickým bodem víry Šimona Petra a ostatních apoštolů. Je to zřejmé a nemohlo tomu být jinak: byli lidmi a mysleli ?jako lidé?; nemohli tolerovat ideu ukřižovaného Mesiáše. ?Obrácení? Petra se plně uskuteční, až se zřekne snahy ?zachraňovat? Ježíše a připustí, že je zachráněn od Něho. Zřekne se snahy zachránit Ježíše před křížem a připustí, že je jeho křížem zachráněn. ?Já jsem za tebe prosil, aby tvoje víra nezanikla. A ty potom, až se obrátíš, utvrzuj své bratry.? (Lk 22,32) ? praví Pán. Petrova služba spočívá cele v jeho víře. Tuto víru Ježíš ihned od začátku rozpoznává jako ryzí, jako dar nebeského Otce. Tato víra však musí projít skrze pohoršení kříže, aby se stala autentickou, opravdu ?křesťanskou?, aby se stala ?skálou?, na níž Ježíš může zbudovat svou církev. Účast na vládě Kristově se prověřuje konkrétně a jedině účastí na jeho ponížení, jeho kříži. Také moje služba, drazí bratři, a tím také vaše, spočívá cele ve víře. Ježíš může budovat svou církev na nás, pokud v nás nachází onu pravou, velikonoční víru, která nechce po Ježíši, aby sestoupil z kříže, ale svěřuje se Jemu, který je na kříži. V tomto smyslu je autentickým místem Kristova náměstka kříž, vytrvání v poslušnosti kříži.

Tato služba je obtížná, protože nezapadá do lidského způsobu myšlení ? do oné přirozené logiky, která mimochodem zůstává neustále činnou také v nás samotných. Naší první službou však je a zůstává služba víry, která proměňuje celý život, tzn. věřit, že Ježíš je Bůh, že je Král, právě proto, že zašel až tam, protože nás miloval až do krajnosti. A tuto paradoxální královskou hodnost máme dosvědčovat a zvěstovat jako to činil On, Král, to znamená sledovat stejnou cestu a snažit se osvojit si stejnou logiku, logiku pokory a služby, zrna, které odumírá, aby přineslo užitek. Papež a kardinálové jsou povoláni, aby byli hluboce sjednoceni především v tom, že všichni společně pod vedením Petrova nástupce zůstanou pod vládou Krista a budou myslet a jednat podle logiky kříže, což není ani snadné, ani samozřejmé. V tom musíme být kompaktní. A to jsme, poněvadž nás nesjednocuje nějaká idea či strategie, ale láska ke Kristu a Jeho Duch svatý. Účinnost naší služby církvi, Kristově nevěstě, závisí podstatně na naší věrnosti božskému kralování ukřižované Lásky. Na prstenu, který vám dnes předám jako pečeť vaší snubní smlouvy s církví, je proto znázorněn obraz Ukřižovaného. A z téhož důvodu odkazuje barva vašeho hábitu ke krvi, symbolu života a lásky. Kristova krev, kterou podle starodávné ikonografie, sbírá Maria z probodnutého boku Syna, zemřelého na kříži, a kterou podle prorockých Písem rozjímal Jan, když vytryskla spolu s vodou.

Drazí bratři, odtud se odvozuje naše moudrost: sapientia Crucis. Rozjímal o tom důkladně svatý Pavel, první kdo organicky načrtnul křesťanské myšlení, soustředěné právě v paradoxu kříže (srov. 1 Kor 1,18-25; 2,1-8). V listě Kolosanům, z něhož nám dnešní liturgie podává kristologický hymnus, pavlovská reflexe, zúrodněná milostí Ducha, již dosahuje zarážejícího stupně syntézy ve vyjádření autenticky křesťanského pojetí Boha a světa, osobní a univerzální spásy. Všechno je soustředěno v Kristu, Pánu srdcí, dějin a vesmíru: ?Bůh totiž rozhodl, aby se v něm usídlila veškerá plnost dokonalosti, a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo jak na zemi, tak na nebi tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj.? (Kol 1,19-20). Drazí bratři, jsme povoláni vždycky hlásat světu Krista, ?obraz neviditelného Boha?, Krista ?zrozeného dříve než celé tvorstvo? a ?prvorozeného mezi vzkříšenými z mrtvých?, protože ? jak píše apoštol ? ?je dříve než všechno ostatní? (Kol 1,15.18). Primát Petra a jeho nástupců je naprosto ve službách tohoto primátu Ježíše Krista, jediného Pána; ve službě Jeho království, totiž Jeho vlády lásky, aby přišla a rozšířila se, obnovila lidi a věci, proměnila zemi a dala vykvést pokoji a spravedlnosti.

V tomto plánu, který přesahuje dějiny, a zároveň se v nich zjevuje a realizuje, se nachází církev, ?tělo?, jehož ?hlavou? je Kristus (srov. Kol 1,18). V listě Efesanům píše svatý Pavel výslovně o vládě Krista a klade ji do souvislosti s církví. Formuluje modlitbu chvály ?nesmírně velké moci Boží?, která vzkřísila Krista a ustanovila jej Pánem všeho, a uzavírá: ?Všechno podřídil pod jeho nohy. A jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi: ona je jeho tělem, plností toho, který naprosto všechno ovládá? (Ef 1,22-23). Stejné slovo - ?plnost? - které náleží Kristu, tady skrze účast Pavel připisuje církvi: tělo se totiž podílí na plnosti Hlavy. Tady, ctihodní bratři kardinálové - a obracím se také na vás všechny, kteří s námi sdílíte milost být křesťany ? tady je naše radost, že se totiž účastníme v církvi plnosti Krista skrze poslušnost kříže, máme ?účast na dědictví věřících ve světle?, jsme ?převedeni? do království Božího Syna (srov. Kol 1,12-13). Proto žijeme v neustálém díkůvzdání a ani zkoušky nás nepřipraví o radost a pokoj, které Kristus nechal jako závdavek svého království, které je již mezi námi, které s vírou a nadějí očekáváme a předem okoušíme v lásce.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
29.11.20 Modlit se a mít rád, znamená bdít
29.6.18 Neoddělováním slávy od kříže Ježíš vysvobozuje z triumfalismu
29.6.17 Vyznání, pronásledování a modlitba jako základ apoštolského života
15.2.15 Láska nemůže být neutrální či nestranná
23.2.14 Být svatými není luxus, nýbrž nutnost pro spásu světa



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti