Vatikán.
?Víra maličkých? ? to je název knihy, kterou v těchto dnech vydalo Vatikánské knižní nakladatelství. Podtitul knihy, jejíž autorkou je Elizabeth von Thurn und Taxis, zní ?vášnivá a přesvědčivá výzva k obnově života katolické víry prostřednictvím pěti smyslů?. Předmluvu k ní napsal mons. Georg Ratzinger, o tři roky starší papežův bratr, a vyšla v dnešním vydání listu Avvenire:
Mohou mít dnes mladí ještě něco společného s procesím Božího Těla, mariánskými poutěmi nebo úctou k relikviím? Ano, mohou! Kniha ?Víra maličkých? je toho důkazem. Její autorka je mladá žena, která vyrostla v Řezně, do školy chodila v Londýně, studovala v Paříži a žila v New Yorku. Ve světě je tedy doma. Tím pozitivnější je potom fakt, že právě ona se zaobírá lidovou zbožností. Dnes se totiž o tomto tématu píše velmi málo. Lidová zbožnost byla do jisté míry odstraněna i ze zbožnosti liturgické. Ta je přirozeně velmi důležitá, ale musí být doplněna lidovou zbožností, na kterou někteří shlížejí povýšeně. A proč patří lidová zbožnost primárně k naší víře? Odpověď je velmi jednoduchá: katolická víra je obzvláště krásná právě díky prvkům, které stimulují lidské smysly. Ke svatosti je povolán celý člověk, a musí k ní směřovat aktivně všemi smysly.
Mnozí kněží se snaží být ?moderní? nebo ?současní?, abychom užili jen některé z výrazů, které jsou v módě. Myslí si, že lidová zbožnost je něco překonaného, a postupně ji vytlačují ze života církve. Protestantismus již tuto formu zbožnosti opustil. Pro evangelické křesťany je církev přítomna pouze tam, kde se modlí a kde jsou vysluhovány svátosti. Tím se však zapomíná na to, že církev je realitou neustále přítomnou, vyplňuje celý náš život a snaží se ho zaujmout kompletně. Tato tendence se však bohužel začala rozmáhat i mezi námi katolíky. Zjišťujeme však, že tam, kde je praktikována jenom ?racionální zbožnost?, ztrácí víra sílu a dříve či později mizí úplně. Víra totiž není faktem pouze racionálním, nýbrž potřebuje také prosté a prověřené výrazy, které jsou jí už od počátku vlastní a člověk je stále potřebuje. Právě pro nás křesťany jsou důležité.
Lidová zbožnost je pokladem církve. A je proto tím více třeba postavit se vhodným a náležitým způsobem na odpor jejímu odstraňování. Říkám to právě s ohledem na mladé lidi. Velice rychle si všimnou, co naše víra ztrácí, pokud se jí už nelze ?dotknout? pokud už nevtahuje celého člověka.
V mojí vlasti, Bavorsku, hrála lidová zbožnost vždycky velkou roli. Bavoráky pouhá racionalita málo zajímá. Prvořadé je pro ně to, co lze vnímat smysly. Proto má v Bavorsku lidová zbožnost význačné místo v náboženském životě lidí. V dnešní době se v důsledku velké migrace jednotlivců stává velmi obtížným udržet při životě tyto cenné tradice. A přece, čím více se život stává frenetickým, tím více potřebují lidé svou vlast, své rity a zvyky. Proto je velmi důležité, aby lidová zbožnost byla nadále pěstována a s nadšením živena, aby se z ní mohly těšit i budoucí generace. Víra zůstane živou jedině tehdy, pokud se bude obracet k celému člověku. A toto je poselství, které se obrací k mladým křesťanům dneška. Mám proto velkou radost z toho, že se jedna mladá moderní žena, mladá spisovatelka, rozhodla dát ji poznat a zamilovat právě svojí generaci. Ukazuje tak, že lidová zbožnost nás přibližuje k Ježíši Kristu.?
Tolik mons. Georg Ratzinger v předmluvě ke knize ?Víra maličkých? o lidové zbožnosti, kterou napsala Elizabeth von Thurn und Taxis.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
