Rádio Vaticana

Vatikán. Nezbytnost metafyziky pro studium teologie zdůrazňuje dnes zveřejněný dekret Kongregace pro katolickou výchovu ?O reformě církevních studií filosofie?, který doplňuje a zpřesňuje apoštolskou konstituci Sapientia christiana. Prefekt kongregace, kard. Grocholewski, během dnešní prezentace zdůvodnil jeho potřebu slabou filosofickou formací, jak ji poskytují mnohé církevní instituce zejména nedostatečným výběrem studijních předmětů a nízkou kvalitou profesorů. Zmíněná slabost je ovšem součástí celkové krize filosofických studií, jak se projevuje v dnešní době, kdy je samotný lidský rozum ohrožován utilitarismem, skepticismem a relativismem.

Dekret Kongregace cituje v této souvislosti kard. Ratzingera, nynějšího papeže, který roku 1998 konstatoval, že ?krize pokoncilní teologie je do značné míry krizí jejích filosofických základů?, což téhož roku jasně ilustrovala encyklika Fides et ratio: ?Jestliže tolik zdůrazňuji metafyziku - píše Jan Pavel II. - pak je důvodem mé přesvědčení, že je to nevyhnutelná cesta k překonání krizové situace, do které se dnes z velké části filozofie dostala, a k nápravě špatností rozšířených v naší společnosti.? Kardinál Grocholewski připomněl, že sice ?neexistuje oficiální filosofie církve, neboť víra jako taková není filosofií? (Fides et ratio,76), ale na druhé straně platí, že ne všechny filosofie jsou kompatibilní s vírou a s rozumem odpovídajícímu pravdě.

Kardinál Grocholewski řekl, že dekret O reformě církevních studií filosofie má za cíl valorizovat filosofii především ve světle zmíněné encykliky Víra a rozum. Proto má být v církevních vzdělávacích institutech znovu dáno studiu metafyziky první místo, aby tak bylo obnoveno ?původní povolání? filosofie, jímž je hledání pravdy. Smyslem tohoto kroku je jednak rozšířit horizont racionality, která bývá aktuálními myšlenkovými proudy omezována a na druhé straně bránit hrozbám fideismu, který se zvláště v dnešní době velmi rozmohl. V souvislosti s tím zdůrazňuje nový dekret církevní preferenci metody a nauky sv. Tomáše Akvinského a zdůrazňuje, že tato preference není exkluzivní, nýbrž exemplární. Nový dekret uvádí některé základní pravdy jako je schopnost poznat objektivní a univerzální pravdu, jednotu těla a duše člověka, důstojnost lidské osoby, význam přirozeného mravního zákona, předmět mravního skutku, vztah mezi přirozeností a svobodou a nezbytnost shody občanských zákonů a přirozeného mravního zákona.

Reforma církevních studií filosofie v kontextu soudobého ?zatmívání rozumu?, jak to nazval sekretář kongregace, arcibiskup Brugués, klade důraz na to, aby první dva roky studia teologie byly věnovány výhradně filosofii. Přitom však nestačí seznámit se pouze s dějinami filosofie a jejích různých proudů, ale je zapotřebí studovat jednotlivé filosofické matérie. Informace není formace, jak to shrnul arcibiskup Brugués, protože teprve formace přivádí k osvojení si úsudku a rozlišovaní na poli filosofie.

Důležitost metafyziky vysvětlil při dnešní prezentaci O. Morerod, rektor Papežské univerzity sv.Tomáše Akvinského. Metafyzika směřuje k poznání celku reality, vrcholí poznáním první Příčiny všeho a ukazuje vzájemné vztahy mezi různými oblastmi vědění, přičemž brání tomu, aby se jednotlivé vědy uzavíraly samy do sebe. Metafyzika se vyhýbá oddělování různých obsahů samotné filosofie, ba dokonce i samotného lidského života. Metafyzik neuvěří tomu, že je třeba klást proti sobě pravdu a dobro či poznání a lásku.

O.Morerod zdůraznil, že ústředním problémem teologie je možnost mluvit o Bohu slovy, která užíváme k popisu světa. Naše slova musejí mít schopnost říci něco pravdivého o realitě, jinak by ani samotná Bible neříkala nic. I tato problematika spadá do působnosti metafyziky.

Dnes zveřejněný dekret Kongregace pro katolickou výchovu o reformě církevních studií filosofie by tedy měl přispět ke zkvalitnění studia filosofie i teologie.

(mig)