Drazí bratři a sestry,
Liturgie čtvrté neděle velikonoční nám podává jeden z nejkrásnějších obrazů prvních staletí církve znázorňujícího Pána Ježíše jako Dobrého Pastýře. Evangelium svatého Jana v desáté kapitole líčí zvláštní rysy vztahu mezi Kristem Pastýřem a jeho stádcem, vztahu natolik těsného, že ovce z jeho ruky nikdo nemůže vytrhnout. Jsou s Ním totiž sjednoceny poutem lásky a vzájemného poznání, které jim zaručuje nezměrný dar života věčného. Postoj ovcí k Dobrému Pastýři je evangelistou prezentován současně dvěma specifickými slovy: slyšet a následovat. Tyto výrazy vyjadřují základní charakteristiky těch, kdo jsou Pánovými učedníky. Nejprve je to naslouchání Jeho Slovu, ze kterého se rodí a kterým se sytí víra. Jedině ten, kdo je pozorný vůči hlasu Páně, je s to vyhodnotit ve svém svědomí správná rozhodnutí, aby jednal podle Boha. Ze slyšení pak plyne následování Ježíše: jednání učedníků následuje, je-li v nitru slyšeno a přijímáno Mistrovo učení, aby bylo denně žito.
Tuto neděli proto spontánně Bohu připomínáme Pastýře církve a ty, kteří se formují, aby se z nich stali pastýři. Vybízím vás proto ke zvláštní modlitbě za biskupy – včetně římského biskupa - za faráře, za všechny, kdo mají odpovědnost za vedení Kristova stádce, aby při plnění své služby byli věrní a moudří. V tento Světový den modliteb za povolání se modleme zvláště za povolání ke kněžství, aby nechyběli opravdoví dělníci na Pánově žni. Před sedmdesáti lety ctihodný Pius XII. založil Papežské dílo pro kněžská povolání. Šťastná intuice mého předchůdce se zakládala na přesvědčení, že povolání rostou a zrají v místních církvích za podpory zdravého rodinného kontextu a silou ducha víry, lásky a zbožnosti. V poselství zaslaném k tomuto Světovému dni jsem zdůraznil, že povolání se naplňuje, vyjitím „z vlastní uzavřené vůle a z vlastní ideje o seberealizaci a ponořením se do jiné vůle, Boží vůle, která je přijata jako vůdčí“. I v této době, kdy Pánovu hlasu hrozí, že zanikne ve vřavě mnoha jiných hlasů, je každé církevní společenství povoláno podporovat a pečovat o povolání ke kněžství a k zasvěcenému životu. Lidé totiž potřebují Boha nepřetržitě i v našem technologickém světě a vždycky bude zapotřebí Pastýřů, kteří hlásají Jeho Slovo a skrze svátosti umožňují setkání s Pánem.
Drazí bratři a sestry, posíleni velikonoční radostí a vírou ve Zmrtvýchvstalého, svěřme své úmysly a svá předsevzetí Panně Marii, Matce každého povolání, aby svojí přímluvou vzbudila a nesla četná a svatá povolání ke službě církvi a světu.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
