VaticanNews.va

   31. 5. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7195
Poslechem z webových stránek.4488
Četbou textů na webových stránkách.6980
Poslechem i četbou.4178


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

O novém způsobu Ježíšovy přítomnosti

Papež uznal mučednictví českého řeholníka, P. Jana Zavřela

Dost alarmismu, pandemie není, dlouhodobé nošení roušky škodí – volají italští lékaři


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty mimo Itálii 

4.6.2011 

Benedikt XVI. v Chorvatsku – 1. den

Záhřeb. 1. Tiskovka v letadle a uvítací ceremoniál na letišti v Záhřebu
2. Promluva ke světu kultury
3. Setkání s mládeží

ad 1. Na palubě letadla se papež jako obvykle během svých zahraničních cest setkal s novináři, kteří jej doprovázejí. Přitom odpověděl na tři jejich otázky. V první přiblížil svůj vztah k Chorvatsku, které poznal prostřednictvím svého předchůdce ve funkci prefekta Kongregace pro nauku víry chorvatského kard. Šepera. Ten mu dal poznal tuto zemi, její povahu i zbožnost.
Na druhou otázku, která se týkala blížícího se vstupu Chorvatska do EU a nárůstu určitého skepticismu mezi obyvatelstvem vůči tomuto kroku, Benedikt XVI. řekl:

Myslím, že většina Chorvatů s velkou radostí přijímá moment vstupu do Evropské unie, protože je to národ hluboce evropský a je tedy logické, správné a nutné, aby tak učinil. Je ovšem pochopitelný i jistý skepticismus, pokud národ početně nevelký vstupuje do této již hotové a ustavené Evropy. Lze chápat i určitý strach z příliš silného centralistického byrokratismu a racionalistické kultury, která nebere dostatečně v potaz dějiny, jejich bohatství a jejich různost. Řekl bych, že právě v tom může spočívat i přínos tohoto přistupujícího národa, totiž v obnově oné jednoty v různosti. Evropská identita spočívá v bohatství různých kultur, které se sbíhají v křesťanské víře, ve velkých křesťanských hodnotách. Aby byla opět viditelná a účinná, zdá se mi, že právě Chorvaté, kteří nyní vstupují, mají přispět k jejímu posílení a proti určitému abstraktnímu racionalismu posílit historicitu a různost našich kultur, které jsou naším bohatstvím.

Třetí otázka položená papeži se týkala postavy kard. Stepinace a jejího významu. Benedikt XVI. připomněl tohoto „velkého pastýře a velkého křesťana“, který čelil dvěma „antihumanistickým diktaturám“ a zdůraznil, že jeho údělem bylo „stát na straně pravdy proti duchu doby, hájit pravý humanismus, plynoucí z křesťanské víry, a proto je velkým příkladem nejenom pro Chorvaty, ale pro nás všechny.“

Papež se svým doprovodem přistál na záhřebském letišti Pleso v 10.45 dopoledne a byl přivítán apoštolským nunciem v Chorvatsku, arcibiskupem Mariem Robertem Cassarim, prezidentem Chorvatské republiky prof. Ivem Josipovićem, záhřebským arcibiskupem kard. Josipem Bozanićem, předsedou Chorvatské biskupské konference Mons. Marinem Srakićem a dalšími církevními a státními představiteli.

Na Benedikta XVI. čekali věřící v tradičních červenobílých národních krojích – za ně všechny pozdravila Svatého otce rodina s pěti dětmi – jeden z chlapců mu předal kytici bílých, červených a žlutých květů a druhý jej přiměl k úsměvu, když mu sdělil, že se chce stát papežovým osobním pilotem.

Prezident Ivo Josipović ve svém projevu vyzdvihl kontext papežovy návštěvy, jímž je dvacetileté výročí založení chorvatského demokratického státu a ukončení vleklých přípravných jednání ke vstupu do Evropské unie. Po počátečním období nenávisti a utrpení se Chorvatsko stalo zemí evropských hodnot, která zahájila proces smíření se svými sousedy, sdílený i příslušníky jiných vyznání. Ačkoliv, jak sám prezident vyznal, není osobně věřící, je přesvědčen o „blahodárném působení“ vzájemného smíření. Rodina ve všech svých formách, dodal prezident, zůstává základem společnosti a požívá zvláštní ochrany chorvatské ústavy.
Benedikt XVI. v závěru uvítacího ceremoniálu poděkoval za vřelé přijetí. Svou promluvu začal v mateřštině svých hostitelů:

S hlubokou radostí přicházím k vám ve jménu Ježíše Krista! Co nejsrdečněji zdravím milovanou chorvatskou zemi a jako nástupce apoštola Petra objímám všechny její obyvatele. Zvláště zdravím katolickou komunitu: biskupy, kněze, řeholníky a řeholnice, věřící laiky, zejména rodiny této země, zúrodněné zvěstí evangelia, jež je nadějí života a spásou každého člověka.

Benedikt XVI. ve svém projevu poukázal na návaznost své cesty na předchozí tři papežské návštěvy svého předchůdce bl. Jana Pavla II. Zmínil se o staletém sepětí chorvatské země se Svatým stolcem.

Můžeme napočítat více než třináct století mocných a zvláštních svazků, prožitých a upevněných někdy za obtížných a bolestných okolností. Tato historie je výmluvným svědectvím lásky vašeho lidu k evangeliu a k církvi. Již od svých počátků patří váš národ do Evropy a nabízí jí zejména vklad duchovních a mravních hodnot, které po staletí utvářely každodenní život a osobní i národní identitu jeho synů a dcer.

Oproti individualismu dnešní společnosti vyzdvihl platnost základních lidských a křesťanských hodnot, jejichž odkaz může oživit i nedávná historie Chorvatska.

Nakonec papež připomněl význam katolické rodiny, jejíž první Národní den přijíždí s Chorvaty slavit, poděkoval všem organizátorům návštěvy a - opět v chorvatském jazyce - svěřil celou zemi přímluvě jejích patronů:

Vřelé díky všem, kteří se podíleli na přípravě a organizaci mojí návštěvy.Tváří v tvář výzvám, které dnes doléhají na církev a občanskou společnost, vyprošuji této zemi a jejím obyvatelům přímluvu a pomoc blahoslaveného Aloise Stepinace, milovaného a ctěného pastýře vašeho lidu. Kéž provází mladé generace, aby prožívaly onu lásku, která vedla Pána Ježíše Krista k obětování svého života za všechny lidi. Svatý Josef, starostlivý pěstoun Vykupitele a nebeský patron vašeho národa spolu s Pannou Marií, Fedelissima Advocata Croatiae, kéž vám vyprošují pokoj a spásu nyní a navždy. Děkuji.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na uvítanou je ZDE

Po skončení uvítacího ceremoniálu Benedikt XVI. odjel do prezidentského paláce na úbočí vrchoviny Medvednica, kde proběhlo oficiální setkání s chorvatským prezidentem, Ivem Josipovićem. Tento právník a exponent sociálnědemokratické strany s komunistickou minulostí je zároveň uznávaným skladatelem soudobé hudby. Projevilo se to při výměně darů: Papež věnoval prezidentovi Codices Cantorum Miniature, svazek, který představuje iluminace a kresby v kodexech papežského sboru Cappella Sixtina. Chorvatský prezident na oplátku věnoval papežovi kopii jedné z píšťal nejstarších varhan severního Chorvatska. Jak uvedl vatikánský mluvčí, P. Lombardi, během soukromého rozhovoru se hovořilo o rodině a vzdělání.

Ještě před obědem se Benedikt XVI. a kardinál státní sekretář, Tarcisio Bertone, setkali v knihovně apoštolské nunciatury s chorvatskou premiérkou, paní Jadrankou Kosor. Obě setkání trvala asi 15 minut. Ministerská předsedkyně v rozhovoru s kard. Bertonem poděkovala Svatému stolci za odporu jak při vyhlášení nezávislosti před 20 lety, tak při arbitráži se Slovinkem o přístup k moři. Premiérka Kosorová věnovala papeži zlatý kříž a kopii evangeliáře z 11. století, který byl v Záhřebu v době založení tamní diecéze kolem roku 1094.

ad 2. Odpolední program papežské návštěvy v Chorvatsku začal setkáním s představiteli intelektuální a politické elity v impozantní neorenesanční budově chorvatského národního divadla. Jménem přítomných pozdravil Benedikta XVI. profesor neurologie a psychiatrie, Niko Zurak, který je také členem Papežské akademie Pro Vita.
Papež hned v úvodu upozornil na přítomnost exponentů jiných církví a náboženství. Jak řekl, připomíná nám to skutečnost, že náboženství není čímsi mimo život společnosti, nýbrž je její přirozenou součástí a odkazuje neustále k vertikální dimenzi, k naslouchání Bohu, což je podmínkou hledání obecného dobra, spravedlnosti a smíření.

Náboženství staví člověka do vztahu s Bohem, Stvořitelem a Otcem všech a musí být proto silou pokoje. Náboženství se musí podle této své pravé podstaty stále očišťovat, aby odpovídalo svému ryzímu poslání.

Svou reflexi pak věnoval papež tématu svědomí, které označil za „klíčový bod“, na jehož chápání do značné míry závisí kvalita demokracie.

Pokud bude svědomí podle panujícího moderního myšlení redukováno na subjektivitu, do níž jsou vykazovány náboženství a morálka, pak je krize Západu neodvratná a Evropa je odsouzena k úpadku. Bude-li však svědomí znovu objeveno jako místo, kde se naslouchá pravdě a dobru, místo odpovědnosti před Bohem a bratry v lidství, což je síla odporující každé diktatuře, pak je budoucnost nadějná.

Papež zdůraznil, že připomínáme-li křesťanské kořeny Evropy, je to správné kvůli historické pravdě, ale podstatné je pochopit je do hloubky, porozumět dynamice, která vedla k tak zásadním věcem, jako vznik univerzit a nemocnic nebo rozvoj umění.

Je třeba chápat proč a jak k tomu došlo, aby bylo možné i dnes uplatňovat tuto dynamiku, která je duchovní realitou, jež nabývá povahy kulturní a tím i sociální. Základem všeho jsou muži a ženy, lidské osoby, svědomí, pohnutá silou pravdy a dobra. Byli citováni někteří z nich, ze slavných synů a dcer této země. Chtěl bych se pozastavit u Otce Rudera Josipa Boškoviče, jezuity, který se narodil v Dubrovníku právě před třemi sty lety, 18. května 1711 a o němž odborníci tvrdí, že jeho teorie „kontinuity“, jež platí v přírodních vědách i geometrii, se výjimečně shoduje s některými velkými objevy soudobé fyziky.

V tomto kontextu vzpomenul papež založení Katolické univerzity a vyjádřil naději, že bude působit ve znamení jednoty různých oblastí současné kultury. Vedle odkazu velkých osobností, jako byl právě o. Bošković, inspirujících svou metodou a myšlenkovou otevřeností, je třeba mít na paměti svědomí, „jakožto svorník kulturního jednání a budování obecného dobra.

Církev nabízí společnosti svůj nejvlastnější a nejcennější vklad právě ve formaci svědomí. Vklad, který začíná v rodině a nachází důležitou oporu ve farnosti, kde se děti a mládež učí hlouběji pronikat do Písma svatého, jež je „velkým kódem“ evropské kultury, a současně se učí smyslu pro společenství založeném na daru, nikoli na ekonomickém zisku či ideologii, nýbrž na lásce, která je „hlavní hnací silou opravdového rozvoje každé osoby a celého lidstva“ (Caritas in veritate, 1). Tato logika nezištnosti, osvojená v dětství a v dospívání, je potom žita ve všech oblastech: při hře a sportu, ve vzájemných osobních vztazích, v umění, v dobrovolnické službě chudým a trpícím. A pokud je asimilována, je možné ji skloňovat v nejsložitějších odvětvích politiky a ekonomiky a přispívat tak k vytváření polis, která je přívětivá a pohostinná a zároveň není prázdná, není falešně neutrální, ale bohatá na lidský obsah mocného etického formátu.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. ke světu kultury ZDE

V závěru setkání Benedikt XVI. osobně pozdravil zástupce jednotlivých skupin přítomných.

ad 3. A po té se odebral na náměstí Josipa Jelačiće, kde proběhlo modlitební bdění s mládeží. Bezprostřednost a radost, které neprotiřečí, nýbrž vyplývají ze schopnosti ztišení a rozjímání – to jsou charakteristické příznaky setkání mládeže se Svatým otcem. Nejinak tomu bylo na setkání Benedikta XVI. s chorvatskou mládeží, kterého se na náměstí a v přilehlých ulicích účastnilo 50 tisíc mladých.

Scénář těchto setkání je již desetiletí prakticky stejný. Bohoslužba slova, typická hudba a vystoupení mladých, kteří se svěřují se svými životními zkušenostmi. Před šesti lety však jedna novota do programu zavedena byla. Počínaje Kolínským Světovým dnem mládeže, se stala součástí těchto setkání také eucharistická adorace. Tou vyvrcholila i sobotní bezmála dvouhodinová vigilie na historickém náměstí chorvatského hlavního města:

Místo setkání a komunikace, kde často vládne lomoz a pohyb všedního života, jakoby vaše přítomnost přetvořila na „chrám“ obrácený k nebi, které se tento večer sklání k nám.

Řekl chorvatsky Benedikt XVI. přítomné mládeži v úvodu své promluvy, které bezprostředně předcházela svědectví dvou mladých. Nejprve 25letý Daniel, student posledního ročníku fakulty historie, přiblížil okolnosti svého životního rozhodnutí přijmout povolání katolického kněze.

A podobně důvěrné sdělení, ale v jiném směru, pronesla hned poté 22letá Mateja, studentka teologie, když se v závěru svého vystoupení svěřila s tím, že je zasnoubena s chlapcem, kterého má velmi ráda.
Obě vyznání mladých lidí byla přijata jejich vrstevníky s velkým nadšením.

Drazí mladí přátelé, nenechejte se dezorientovat lákavými přísliby snadných úspěchů, životním stylem, který preferuje zdání na úkor niternosti. Nepodléhejte pokušení klást absolutní důvěru do majetku, do materiálních věcí, a přitom se zříkat pramene pravdy, která stojí výše, jako hvězda na nebi, kam vás Kristus chce dovést. Nechte se vést k výšinám Boha!

Benedikt XVI. ve své promluvě k chorvatské mládeži také přiblížil postavu bl. Ivana Merze, jejich krajana, mladého muže, který svůj život naplnil v roce 1928 ve svých 32 letech.

Tento mladý život, darovaný z lásky, šíří vůni Kristovu a pro všechny je pozváním nebát se svěřit Pánu, tak jako o tom rozjímáme zejména u Panny Marie, Matky církve, která je tady ctěna a milována pod titulem „Majka Božja od Kamenutih vrata“ (Matka Boží od Kamenné brány). Tento večer Jí chci svěřit každého jednotlivě, aby vás provázela svou ochranou a především vám pomáhala setkat se s Pánem a nalézt v Něm plný smysl vaší existence. Maria se nebála darovat se cele Božímu plánu. V Ní vidíme, k jakému cíli jsme povoláni: k plnému společenství s Pánem. Celý náš život je cestou k Jednotě a Trojici Lásky, kterou je Bůh. Můžeme žít v jistotě, že nebudeme nikdy opuštěni. Drazí mladí Chorvaté, objímám vás všechny jako děti! Nesu vás v srdci a uděluji vám své požehnání. »Radujte se stále v Pánu!« Jeho radost, radost pravé lásky ať je vaší silou.

Končil Benedikt XVI. opět chorvatsky svoji promluvu k mládeži.

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. k mládeži je ZDE



Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
6.6.11 Benedikta XVI. postoj Chorvatů potěšil
5.6.11 Životnost církve se projevuje pozitivně i ve společnosti
5.6.11 Benedikt XVI. v Chorvatsku - 2. den
5.6.11 Dáváte mi svou víru, abych ji uchovával v odkazu církve
5.6.11 Dobro rodiny je dobrem církve



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Rosteme rozdáváním – řekl papež ve Svatodušním kázání

My, lidé, jsme chrámem Ducha svatého, nikoli ekonomika

Poselství k Misijní neděli: Co nám Bůh chce říci touto pandemií?

Nechme se znovu překvapit Zmrtvýchvstalým, píše římský biskup kněžím své diecéze

Papež: Kéž nám Duch pomůže, abychom z nynější zkoušky vyšli lepší

Prázdniny pro vatikánské děti

Dvě nové církevní provincie v Kongu

Po 60 letech první nový kostel v Havaně

Dost alarmismu, pandemie není, dlouhodobé nošení roušky škodí – volají italští lékaři

Půl století od obnovení stavu zasvěcených panen v církvi

Naklonit (si) svaté – rituální úklony a mafiánské obřady

Papež: Utvářejme kulturu života, která by hájila důstojnost všech lidí

 Nově na webu
Svatý otec: Duch svatý je dar, který se dává

Publicistika: O očkování strachem

Publicistika: Ježíšovým pohledem

Rozhovory: Směji se sám sobě, a to je velmi důležité!

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv květen 20
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu