Vatikán.
Benedikt XVI. včera promulgoval patnáct dekretů Kongregace pro svatořečení a blahořečení. První čtyři dekrety se týkají zázraků na přímluvu Božích služebníků a jsou posledním krokem k beatifikaci:
Mariana Arciera, italského kněze z Neapolské arcidiecéze, žijícího v 18.století (1707-1788);
Alcida Vitala, francouzského dominikánského kněze z 19.století (řehol. jménem: Giovanni Giuseppe Lataste, 1832-1869); mexické řeholní sestry
Emanuele de Jesu Arias Espinosové, ze 20. století (řehol. jménem: Maria Agrese Teresa od Nejsv. Svátosti, 1904-1981) a německé laičky
Hildegardy Burjanové, matky rodiny a zakladatelky společnosti sester
Caritas socialis žijící na počátku 20. století (1883-1933).
Cesta k blahořečení se otevírá také těm osobám, kterých se týkají dekrety o mučednictví. Jsou to španělský biskup Salvio Huix Miralpeix zabitý z nenávisti k víře 5. srpna 1936 v sídle své diecéze Lleida; potom německý kněz Karel Lampert, který zemřel v koncentračním táboře 13. listopadu 1944 a nakonec sestra Josefa Martínez Pérez a dalších 12 spolusester z kongregace sester vincentek zabitých z nenávisti k víře ve Valencii mezi 19. srpnem až 9. prosincem 1936.
Nejnižším či prvním stupněm k beatifikaci jsou dekrety o heroických ctnostech, kterých papež včera promulgoval osm. Týkají se čtyř mužů a čtyř žen. Čtyři osoby jsou z Itálie (O. Giovanni Marinoni z řádu theatinů, 1490-1562; O. Rafaele Dimiccoli, 1887-1956; sestra Luigia Tincani zakladatelka misijní kongregace školských sester sv. Kateřiny Sienské, 1889-1976; sestra Laura Meozzi z institutu sester Panny Marie Pomocnice, 1873-1951), jedna z Polska (sestra Sofia Czeska-Maciejowska, zakladatelka kongregace Panen od Navštívení P. Marie, 1584-1650), potom z Indie (O. Matouš Kadalikattil, zakladatel kongregace sester Nejsvětějšího srdce Ježíšova, 1872-1935), ze Španělska (biskup Jose Maria García Lahiguera, 1903-1988) ze Sudánu (sestra Zeinab Alif, řehol. jm. Giuseppina Benvenuti, 1845-1926).
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
