Svatováclavské slavnosti podvacáté Neotřelá dramaturgie, novodobé premiéry, zajímaví domácí umělci i zahraniční hosté a malý dárek v podobě výjimečného hudebního zážitku – to vše potkalo, právě potkává a ještě do 2. října potkávat bude návštěvníky jubilejních Svatováclavských slavností. Devět koncertů určených věřící i nevěřící veřejnosti doplňuje stejný počet liturgických akcí, kterým sice jako pořadatelé hudebního festivalu říkáme akce doprovodné, ale nejsou o nic méně zajímavé a podnětné, neboť ukazují, že liturgie nemusí být nutně kultuře nepřátelská.

Naším cílem není uspořádání další monumentální kulturní produkce v prostředí zářijové Prahy. Návštěvníkům koncertů i bohoslužeb nabízíme program, který skutečně jinde neuslyší. V kombinaci se zajímavými lokalitami, kam lidé běžně nezavítají, vzniká prostor pro odpočinek, meditaci, všem přístupné zastavení v běhu všedního dne a dokonce i pro modlitbu.

Prvek duchovní kultury byl u nás dlouhá léta – aby mi bylo správně rozuměno, myslím tím období totality – potlačován. Duchovní umění je ale u nás i v zahraničí neustále aktuální a živé, a to napříč žánry a kulturami. Právě tak jej prezentujeme.

Náš festival je mezigenerační. Dramaturgie zahrnuje projekty, které osloví kulturní „fajnšmekry“ bez rozdílu věku. Kromě umělců a projektů u nás ojedinělých sázíme také na vysokou interpretační úroveň. Pro zájemce doplňuji, že kompletní program festivalu a informace o vstupenkách jsou k dispozici na webových stránkách www. svatovaclavske.cz.

Zahajovací pražský koncert festivalu proběhl ve znamení premiér. Z kůrů zazněly skladby českých a italských mistrů z barokního křižovnického archivu k poctě svaté Anežky. Koncert zaznamenával český rozhlas.

Další premiérový program je věnován Jiřímu Antonínu Bendovi, Wolfgangu Amadeovi Mozartovi a Jaroslavu Seifertovi. Bendův melodram Ariadna na Naxu je vzorovou ukázkou synergie slova a hudby. Nejhlubší Mozartovo dílo o dramatu lidském – Requiem in d v dobové úpravě pro smyčce, doplní cyklus veršů Jaroslava Seiferta Mozart v Praze.

Pro festivalové publikum jsme připravili malý dárek v podobě varhanního recitálu se vstupem volným. Varhanní kouzelník ze slunné Umbrie Fabio Ciofini, specialista na barokní varhany, přednese v pražské Loretě výběr svých oblíbených skladeb. „Varhanní recitály se těší v programech našeho festivalu velké oblibě. Je to zadarmo, přijďte včas, abyste se tam vůbec dostali.

Oba výlety za kulturou již proběhly a byly tradičně dávno vyprodány. Výletníkům jsme tentokrát představili klášter Zlatá Koruna a zámek Jemniště.

Na festivalu představujeme i umění, které navazuje na duchovní odkaz různých kultur pro nás exotických. Obohacují naše myšlení a náš rozhled. Těžko se hledá žánrová definice. Jedná se o pomezí klasické hudby, staré hudby a world music. Hranice je křehká a nejlépe ji asi vystihuje pojem „duchovní etno“.

Multiinstrumentalista perského původu Shahab Tolouie je ojedinělým zjevem na hudební scéně a jeho vystoupením byli posluchači nadšeni.

Sefardské písně prezentuje dneska kdekdo. Izraelská zpěvačka a autorka Etty Ben Zaken ale vystoupí s písněmi a legendami, které v dětství slýchala od své babičky, v originálním hudebním aranžmá izraelského skladatele Eitana Steinberga. Na kytaru ji doprovodí neméně známý hudebník Oded Shoub.

Festivalovou koncertní řadu uzavírají zpívající vikingové z dalekého Tartu. Jde o zajímavou syntézu starých runických zpěvů na obranu proti zlým duchům a nájezdníkům s texty protestantských chorálů. Prostá krása severských melodií obzvlášť vyniká v mohutném mužském pětihlase estonského souboru Triskele.

I když duchovním vrcholem bude svatovítská pouť v katedrále, kde bude Pražským katedrálním sborem pod vedením Josefa Kšicy provedena mše Gratias agimus tibi Jana Dismase Zelenky, i liturgický program měl a bude mít své kulturní a společenské lahůdky.

Festivalový cyklus kultury s liturgií zahájila tradiční mariánská pouť do kláštera v Hájku u Jenče. Na poutním místě s více než třísetletou historií zůstala zázrakem zachována nejstarší loreta na sever od Alp. Klášter byl dlouhá desetiletí devastován umístěním zbrojní výroby, v níž byli zaměstnáni internovaní duchovní. Neúnavná práce bratrů františkánů toto výjimečné a krásné místo pomalu vrací k jeho původnímu určení. Časné vstávání poutníků bylo odměněno zážitkem poutních zastavení na starobylé cestě z Litovic do Hájku s hudebním doprovodem specialisty na barokní procesí Michaela Pospíšila a jeho souboru Ritornello. Program pokračoval mší svatou celebrovanou pražským arcibiskupem Dominikem Dukou.

Arménský patarag, to je eucharistická liturgie z Armény obzvlášť uctívaného svátku Povýšení Svatého Kříže, byl příležitostí k opravdovému ekumenickému setkání křesťanů východních a západních tradic. Hudba při pataragu je jeho nedílnou složkou – bez zpěvu mšít na východě prostě nejde. O zpěv se se ctí postarali frekventanti letní školy duchovní hudby Convivium.

V souvislosti se zveřejněním skladeb znovuobjeveného barokního mistra Alberika Mazáka, jehož hudebně liturgický význam lze srovnat s Adamem Michnou z Otradovic zazní při pravidelné nedělní mši u nejsvětějšího Salvátora jeho Missa pro 10 hlasů v opravdu autentickém provedení.

Na tradičních nešporách ze svátku sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří spoluúčinkovala ženská schola Aegidiana se všemi přítomnými poutníky, čímž bylo opět demonstrováno, že i složité gregoriánské melodie jsou lidem přístupné, dostanou-li noty a mají-li o aktivní účast zájem. Lirurgicko-hudebními dozvuky Svatováclavských slavností bude provedení tří oceněných ordinárií ze skladatelské soutěže Společnosti pro duchovní hudbu o třech říjnových nedělích bezprostředně po skončení festivalu u Panny Marie Sněžné vždy v 18 hodin.

Celým festivalem se snažíme, a to podle našeho názoru úspěšně, ukázat, že kvalitní hudba může zaznívat nejen na nádvoří národů, ale i přímo uvnitř chrámu.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"