Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   24. 5. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

24.9.2011 

Světlo není vnášeno do světa technickým pokrokem

Benedikt XVI. na setkání s mládeží, Freiburg

Česká sekce RV

Drazí mladí přátelé,
Celý den jsem se těšil na tento večer, až budu moci být s vámi a spojit se s vámi v modlitbě. Někteří z vás možná byli na Světových dnech mládeže, kde jsme společně zakusili zvláštní atmosféru pokoje, hlubokého společenství a vnitřní radosti, která charakterizovala modlitební vigilii. Rád bych, abychom nyní mohli učinit stejnou zkušenost. Kéž se nás Pán dotkne a učiní z nás radostné svědky, kteří se společně modlí a jedni ručí za druhé nejen dnes večer, ale po celý náš život.

Ve všech kostelech, katedrálách a konventech, kde se shromažďují věřící ke slavení velikonoční vigilie se nejposvátnější ze všech nocí začíná zažehnutím velikonoční svíce, jejíž světlo se předává všem přítomným. Jediný plamének se rozzáří v mnoha světlech a osvítí dům Boží ponořený ve tmě. V tomto překrásném liturgickém obřadu, který jsme v této modlitební vigilii napodobili, se nám prostřednictvím znamení výmluvnějšího než jsou slova odhaluje tajemství naší křesťanské víry. Ježíš, který o sobě říká: „Já jsem světlo světa“ (Jan 8,12) rozžíhá náš život, aby bylo pravdou to, co jsme právě slyšeli v evangeliu: „Vy jste světlo světa“ (Mt 5,14). Světlo není vnášeno do tohoto světa lidským úsilím či technickým pokrokem naší doby. Stále znovu a znovu zakoušíme, že naše úsilí o lepší a spravedlivější řád naráží na své meze. Utrpení nevinných a v posledku smrt každého člověka vytváří neproniknutelnou tmu, která snad může být na chvíli osvícena novou zkušeností jako bleskem uprostřed noci, ale nakonec zůstává jen skličující temnota.

Kolem nás může být temnota a nevědomost, ale i přesto vidíme světlo: plamének, který je silnější než zdánlivě mocná a neproniknutelná temnota. Kristus, který vstal z mrtvých, ozařuje tento svět nejjasněji právě tam, kde se podle lidského úsudku všechno jeví ponuré a beznadějné. On přemohl smrt. Žije. A víra v Něho proniká jako světélko všechno, co je temné a hrozivé. Kdo věří v Ježíše, určitě v životě nevidí vždycky jenom slunce jakoby snad mohl být ušetřen utrpení a obtíží, ale jasné světlo vždycky ukazuje cestu vedoucí k životu v hojnosti (srov. Jan 10,10). Oči toho, kdo věří v Krista, spatřují i v nejtemnější noci světlo a hledí vstříc úsvitu nového dne.

Světlo nezůstává samo. Všude kolem se rozžíhají další světla. V jejich paprscích se rýsují kontury prostředí, takže je možné se zorientovat. Nežijeme na světě sami. Právě v těch nejdůležitějších záležitostech života potřebujeme druhé lidi. Zvláště ve víře tak nejsme sami, jsme články velkého řetězce věřících. Nikdo nepřichází k víře, není-li podporován vírou druhých, a na druhé straně svojí vírou přispívám k utvrzení druhých v jejich víře. Pomáháme si navzájem, abychom byli jedni pro druhé příkladem. Dělíme se s druhými o to, co je naše: o svoje myšlenky, svoje skutky, svoje city. A vzájemně si pomáháme zorientovat se a rozpoznat ve společnosti své místo.

Drazí přátelé, Pán praví: „Já jsem světlo světa – Vy jste světlo světa“. Je tajemné a velkolepé, že Pán tvrdí o sobě a o každém z nás totéž, tedy, že „jsme světlo“. Věříme-li, že je Synem Božím, který uzdravoval nemocné a křísil mrtvé, ba dokonce, že On sám vstal z hrobu a opravdu žije, pak chápeme, že je světlem, zdrojem všech světel tohoto světa. My však stále znovu a navzdory těm nejlepším úmyslům zakoušíme selhání svých sil a osobní chyby. Zdá se, že svět, ve kterém žijeme, se i přes technický pokrok nestává lepším. Dosud trvají války, teror, hlad a nemoci, krajní bída a nelítostný útisk. Ani ti, kteří se v dějinách považovali za „nositele světla“, aniž by však byli osvíceni Kristem, jediným pravým světlem, ve skutečnosti nevytvořili pozemský ráj, nýbrž zavedli diktatury a totalitní systémy, ve kterých byla udušena i ta nejmenší jiskra lidskosti.

Za této situace nesmíme zamlčovat fakt, že existuje zlo. Vidíme jej na mnoha místech tohoto světa. Vidíme jej však také – a to nás děsí – v našem vlastním životě. Ano, v našem vlastním srdci existují sklony ke zlu, egoismu, závisti a agresivitě. Ty jsou snad určitou sebedisciplinou a do jisté míry kontrolovatelné, ale mnohem obtížnější jsou skrytější formy zla, které nás mohou zahalit jako neprůhledná mlha. Jsou to lenost, neochota chtít a konat dobro. V dějinách mnozí opakovaně poukazovali na to, že největší škody v církvi přicházejí nikoli od jejích protivníků, ale od vlažných křesťanů. Jak tedy může Kristus říkat, že křesťané – a tím snad i křesťané slabí a často vlažní – jsou světlem světa? Možná bychom pochopili, kdyby volal: Obraťte se! Buďte světlem světa! Změňte svůj život, učiňte jej průzračným a zářivým! Nemáme se snad divit tomu, že se na nás Pán neobrací s výzvou, nýbrž konstatuje, že jsme světlem světa, že svítíme a záříme ve tmě?

Drazí přátelé, svatý apoštol Pavel v mnoha svých listech neváhá nazvat „svatými“ své současníky, členy místních společenství. Je zřejmé, že každý pokřtěný, dříve než může konat dobré skutky, je posvěcen Bohem. Ve křtu Pán takříkajíc zažíhá světlo našeho života, světlo, které katechismus nazývá posvěcující milostí. Kdo toto světlo uchovává, kdo žije v milosti, je skutečně svatý.

Drazí přátelé, obraz světce je opakovaně karikován a zkresleně prezentován jakoby svatí žili mimo realitu, byli naivní a bez radosti. Nezřídka se má za to, že světcem je pouze ten, kdo koná asketické a mravné skutky na vysoké úrovni a jehož je proto možné ctít, ale nikdy ne následovat ve vlastním životě. Jak je toto mínění pomýlené a odrazující! Kromě blahoslavené Panny Marie neexistuje žádný svatý, který by nepoznal hřích a který by nikdy neselhal. Drazí přátelé, Kristus se nezajímá ani tak o to, kolikrát v životě zaváháte a selžete, nýbrž o to, kolikrát povstanete. Nevyžaduje mimořádné činy, ale chce, aby Jeho světlo ve vás zářilo. Nevolá vás proto, že jste dobří a dokonalí, nýbrž proto, že On je dobrý a chce z vás mít Svoje přátele. Ano, vy jste světlo světa, protože Ježíš je vaše světlo. Vy jste křesťané nikoli proto, že uskutečňujete zvláštní a mimořádné věci, nýbrž proto, že Kristus je vaším životem. Jste svatí, protože ve vás působí Jeho milost.

Drazí přátelé, tento večer, kdy se shromažďujeme kolem jediného Pána, tušíme pravdu Kristových slov, podle nichž nemůže město na hoře zůstat skryté. Toto shromáždění odráží různé významy těchto slov: záři nespočetných světel, lesk mnohých mladých lidí, kteří věří v Krista. Svíce může dávat světlo pouze, nechá-li se strávit plamenem. Byla by neužitečná, kdyby svým voskem neživila plamen. Dovolte Kristu, aby ve vás planul, přestože to někdy může znamenat oběť a odříkání. Nebojte se, že by byste mohli něco ztratit a zůstat nakonec, jak se říká, s prázdnými rukama. Mějte odvahu vložit své talenty a svoje vlohy do Božího království a darujte sami sebe jako svíce svůj vosk, aby vaším prostřednictvím Pán osvěcoval temnotu. Odvažte se být zapálenými svatými, v jejichž očích a srdcích plane láska Kristova a kteří v tomto světě nesou světlo světu. Věřím, že vy a mnozí další mladí tady v Německu budete pochodněmi naděje, které nezůstanou skryté. „Vy jste světlo světa“.
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
30.11.11 Svatému otci hrozila pokuta
26.9.11 Německý episkopát k návštěvě papeže
25.9.11 Mám důvěru v budoucnost křesťanství v Německu
25.9.11 Nastal čas zbavit církev světskosti
25.9.11 Benedikt XVI. v Německu – 4. den



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv květen 24
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti