Rádio Vaticana

Jihoafrická republika. Biskupové jižní Afriky si zvolili za novou generální sekretářku své biskupské konference (Southern African Catholic Bishop´s Conference, SACBC) sestru Hermenegild Makoro, která se ujme v březnu svého nového poslání. Ačkoliv není jedinou ženou v takovéto pozici, přece jen zůstává výjimkou. K jmenování jí blahopřála kolegyně – sekretářka Biskupské konference Nového Zélandu, říká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas řeholnice z kongregace Ctitelek drahocenné Kristovy Krve a dodává, že jejím jmenování biskupové ocenili práci žen v africké církvi.

„Ženy v této části kontinentu odvádějí v církvi vynikající práci, včetně biskupské konference, jejíž některá oddělení ženy řídí. V oblasti vzdělání a zdravotnictví vedou ženy a když jdete do nějaké farnosti, najdete i tam ženy ve vedoucích postaveních.“

Koneckonců, laureátkami dvou Nobelových cen se v loňském roce staly africké ženy, říká sestra Makoro a vysvětluje, že nástup žen do vedoucích pozic nastává ve všech odvětvích společnosti. Pokud se týče katolické církve, biskupové si začínají všímat vlastností, kterými se ženy na zodpovědných pozicích prokazují.

Je to například naše schopnost dotáhnout nějakou věc do konce. Pro ženu není jednoduché vzdát se – raději nasadí vše pro to, aby dovedla do konce to, co slíbila... Avšak na druhé straně bych byla nerada, kdyby si lidé mysleli, že si mne biskupové vybrali jenom proto, že jsem žena. Doufám, že věří, že jsem schopná zastat práci, kterou od mne očekávají“,

míní nastupující sekretářka Jihoafrické biskupské konference, k jejíž agendě nebudou náležet pouze vnitrocírkevní záležitosti, nýbrž také otázky z oblasti zdravotnictví a vzdělání, nebo činnost oddělení pro spravedlnost a mír, zabývajícího se vnitřními záležitostmi členských zemí.

Velice se zapojujeme do boje s AIDS. Jedno rozsáhlé oddělení biskupské konference se snaží pomáhat lidem, aby pochopili svou situaci, a přesvědčit je, že svět nekončí nákazou virem HIV. Máme ale i institut, který založili biskupové, zabývající se otázkou míru v sousedních nečlenských zemích – tím míním například Zimbabwe, ale značně se angažujeme i v Súdánu,

vysvětluje jihoafrická řeholnice a poukazuje na pozornost, kterou po zveřejnění apoštolské exhortace Africae Munus církev obrací ke svému vlastnímu potenciálu a energii:

Dokument, který nám Svatý otec předkládá, je zcela zásadní výzva. Je to základní spis, který nám říká, co bychom měli dělat a jak bychom to měli dělat. Je třeba zjistit, jak jej předložit lidem, aby jej přijali, a jak psané slovo převést do praxe. Dokument říká, že lidé potřebují zakusit pokoj, pocházející od Krista. To, co tedy potřebujeme, je smíření.

uzavírá sestra Hermenegild Makoro v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas.

(jag)