Nový portál Vatikánského rozhlasu

Ve dnech 21.-22. dubna se v Santiagu de Compostela konal teologický kongres na téma "Evropská unie: Naděje a zodpovědnost - vývoj evropského sjednocení z teologické perspektivy". Kromě biskupa Václava Malého se kongresu zúčastnil také asistent senátu Parlamentu České republiky a volební kandidát do Evropského parlamentu David Macek.

Pane Macek, jaký byl průběh tohoto teologického kongresu v Compostele, jeho atmosféra, hlavní body jednání či významné momenty, co vás oslovilo?

Chtěl bych v prvé řadě vyjádřit svou vděčnost pořádající organizaci, tj. Komisi evropských biskupských konferencí (COMECE), která jednak tento celý kongres v Santiagu de Compostela uspořádala a která se o nás, jež jsme na tento kongres přijeli, velice dobře postarala, ale hlavně za to, že došlo k čilému navázání kontaktu mezi jednotlivými účastníky.

Začátek kongresu byl ve středu večer a pokračoval potom další dva dny. K té dobré atmosféře přispěl už středeční večer, kdy jsme byli přijati starostou Santiaga de Compostela na radnici, která je na náměstí, přímo naproti nádhernému průčelí katedrály, ve které se nachází ostatky sv. Jakuba. Takže k vynikající atmosféře přispěl určitě i tento monumentální začátek.

Čtvrteční dopoledne bylo věnováno práci na dokumentu ?Otevřme svá srdce?, kterým se COMECE pokouší ovlivnit atmosféru zejména mezi křesťany, v souvislosti s rozšířením EU a ve kterém se objevují klíčová slova ?odpovědnost a naděje?, jež byla mottem tohoto kongresu.

Ve čtvrtek odpoledne došlo k rozdělení Kongresu na sedm pracovních skupin. Já osobně jsem patřil do skupiny se zaměřením na prosazování společného dobra v oblasti podpory rodin, vytváření pracovních míst a podpory nejchudších v EU.

Musím říci, že to byl zážitek velice silný. V této asi patnáctičlenné pracovní skupince se nás sešlo mnoho, z různých koutů Evropy. Byli přítomni také např. arcibiskupové ze Skotska, z Malty, a také arcibiskup z Lucemburku. V tomto kroužku jsme měli možnost hovořit zejména o rodinné politice.

Ve svém příspěvku jsem také hovořil především o rodinné politice, odvolával jsem se na dokument, který COMECE vydala v polovině března. Musím říci, že tento dokument skutečně přináší pro evropskou politiku něco nového. EU se zavázala již před časem k tomu, že do roku 2010 se bude snažit dohnat Spojené státy a také rychle se rozvíjející asijské země a že se chce stát nejvíce konkurenceschopným regionem na světě. Tým pracující pro Komisi biskupských konferencí zemí EU tento dokument, který se jmenuje ?lisabonský proces?, jakýmsi kritickým okem zhodnotil a navrhl, aby k těmto positivním cílům, tzn. ke konkurenceschopnosti a k vysokému růstu hrubého domácího produktu, byl také dosazen cíl i o něco lidštější, a sice, aby se Evropa stala do roku 2010 také kontinentem, který bude nejpříznivějším a nejpřátelštějším k rodině. To je myšlenka, o které v následujících letech určitě hodně uslyšíme a určitě ti z kandidátů, jež se dostanou do evropského parlamentu, se k ní budou opakovaně vracet. Tolik asi k té skupince, ze které byly samozřejmě i závěry, které budou promítnuty do konečné podoby dokumentu ?Otevřme svá srdce?.

Nebyl to ovšem celý čtvrteční program. Poměrně pozdě večer, podle španělských zvyků, následovala večeře s bývalým presidentem Mezinárodního měnového fondu Michelem Candesisem. Pan Candesis je skutečně významná osobnost, je již v důchodovém věku, věnuje svou energii rozvoji právě takových laických aktivit na evropském kontinentu a je mimo jiné nyní presidentem tzv. sociálních týdnů, což je významné hnutí ve Francii. Pan Candesis ve své přednášce, která se setkala s velkým ohlasem, hovořil zejména o globální odpovědnosti Evropy, především vůči rozvojovým zemím.

Jaké bylo pokračování tohoto kongresu následující den?

V pátek proběhla poslední část kongresu. Začalo se ranní mší sv. v katedrále u hrobu sv. Jakuba. Prvním přednášejícím byl hlavní celebrant, madridský arcibiskup Rouco Varela.

Českým posluchačům bych chtěl říci zvláště dvě věci, které je před vstupem do EU jistě potěší. V pátek, 23. dubna, jak všichni víme, byl svátek sv. Vojtěcha. Vzhledem k tomu, že se kongresu účastnil pražský světící biskup Václav Malý, došlo skutečně k něčemu nečekanému. Na kongres přijeli zástupci ze zhruba 27 zemí Evropy a přestože česky rozumí pouze Češi a snad ještě Slováci, byl otec biskup Václav Malý požádán, protože byl svátek sv. Vojtěcha, aby přečetl evangelium v českém jazyce. Takže v katedrále, která pamatuje skutečně věky, a která byla plná lidí z různých částí Evropy, v pátek 23. dubna, na svátek prvního českého biskupa sv. Vojtěcha, znělo evangelium v češtině. Vůbec nebylo podstatné, že jsme rozuměli asi tři nebo čtyři mezi celým shromážděním, podstatné bylo to gesto, které ukázalo, že v Evropě a v evropské církvi jsou ceněny i ty menší národy a to, co všechno mohou přinést.

U otce Václava Malého bych ještě chvíli zůstal. Všichni si určitě pamatujeme na atmosféru listopadových dnů v roce 1989 a také na odvážné gesto Václava Malého, který byl v těchto památných dnech moderátorem velikých stotisícových shromáždění, na gesto, se kterým je spjat: Mám na mysli modlitbu Otče náš na Letenské pláni poté, co tam vystoupili někteří příslušníci Státní bezpečnosti, kteří zasáhli před několika dny, 17. listopadu, proti studentům. Je to možná neuvěřitelná shoda okolností a možná má Pán Bůh Václava Malého zvláště rád a jednak má také smysl pro humor, protože úplně na samotný závěr Kongresu, poté co promluvili i předsedové a místopředsedové COMECE, tak předseda, biskup z Wildesheimu, Josef Hofmayer vyzval právě Václava Malého, aby zahájil závěrečnou modlitbu Otče náš. Znovu Otče náš, tentokrát to bylo v latině, ale mohu říci, že jsme ještě k kolegou Martinem Horálkem z české biskupské konference byli velmi dojati a bylo to téměř na slzy v očích.

To byly dva silné české momenty, které snad zařídil v Santiagu de Compostela samotný sv. Vojtěch.

Děkuji za rozhovor. U našeho mikrofonu byl asistent senátu Parlamentu České republiky a volební kandidát do Evropského parlamentu David Macek, který se ve španělské Compostele zúčastnil teologického kongresu na téma: ?EU: naděje a zodpovědnost ? vývoj evropského sjednocení?.