Štrasburk.
„Daytonská dohoda ukončila válku, ale nijak nepřispěla k obnově demokracie a pokojného soužití v Bosně a Hercegovině.“ Na fóru Evropského parlamentu o tom mluvil biskup Franjo Komarica. Ordinář Banja Luky upozornil na to, že každodenní život v jeho zemi je poznamenán obtížnými vztahy mezi lidmi různých národnostních skupin, kultur a náboženství. „Směřuje se k vytlačení katolické církve a její věřící pomalu mizí,“ uvedl biskup s poznámkou, že mezinárodní společenství se tomuto procesu nijak neprotiví.
Biskup Komarica neváhal charakterizovat Bosnu a Hercegovinu jako „iluzorní a rozdělenou zemi“. Se smutkem konstatoval, že v politickém dění převládá „rétorika nenávisti“ hlásaná lidmi bez zábran a bez zájmu na budování společného dobra a spravedlivé společnosti. „Balkán potřebuje větší zájem ze strany evropských institucí, stejně tak jako potřebuje novou Daytonskou smlouvu nebo alespoň revizi staré dohody,“ uvedl biskup Banja Luky.
Papežská nadace Církev v nouzi (Kirche in Not) zároveň informuje, že kdyby se podmínky v Bosně a Hercegovině zlepšily, mnoho katolíků je připraveno vrátit se do vlasti. Odhaduje se, že před válkou jich na tomto území žilo více než 800 tisíc. V současnosti jich je o polovinu méně. Jen za poslední dva měsíce se na tamní biskupskou konferenci obrátilo na 800 katolických rodin žijících v zahraničí s prosbou o pomoc při návratu do domoviny, uvádí papežská nadace s tím, že podobných případů rodin čekajících na změnu poměrů je ještě daleko více.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
