Vatikán. Schopnost kardinála Martiniho obracet se také k nevěřícím mu vynesla pověst symbolu progresistické církve. Zeptali jsme se, jak vnímá toto „cejchování“ předseda Papežské rady pro kulturu, kardinál Gianfranco Ravasi:

„Tato s oblibou užívaná schémata jsou jako studená razidla zmrazující vnitřní žár lidí, situací či kontextů. Martiniho pohled byl bezpochyby pohledem upřeným za to, co je prvoplánové, snažil se odhadnout budoucí vývoj. V tomto smyslu, lze skutečně říkat, že jeho role byla „profetická“. Prorok je dobře zasazen v dějinách, cítí jejich pohyby a jejich napětí. Tato definice by však měla platit tak trochu pro všechny věřící a pastýře. Jde totiž o schopnost rozlišit a dokázat zařadit do přediva dějin složitost jednotlivých situací. Někdy se například říkalo, že Martini prohlašoval věci, které jsou v rozporu - nebo poněkud posunuté - vzhledem k doktríně. Například pokud jde o bioetiku a podobné problémy. Ve skutečnosti měl skálopevnou víru, která byla zároveň mimořádně pozorná k různým tvářím složité skutečnosti, k mnoha dalším aspektům, které je třeba brát v úvahu. Právě v tomto smyslu lze myslím říci, že jeho pohled mířil vždy „dál“.

- řekl našemu rozhlasu kardinál Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu.

(job)