Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. V neděli 23. května proběhla hlavní oslava 100. výročí založení římské synagogy. Ceremonie se zúčastnili představitelé politického života, zástupci křesťanských církví, islámu a se svými příspěvky vystoupili také dva vrchní rabíni z Izraele. Papežským legátem na slavnosti byl kardinál vikář, Camillo Ruini, a nechyběl ani předseda Komise pro vztahy s židovstvím, kardinál Walter Kasper. Římský synagoga byla otevřena 28. července roku 1904. Její stavba byla známkou emancipace římských Židů po zrušení ghetta roku 1870.

?S upřímnou radostí se připojuji ke svátku Římské židovské komunity, která slaví 100 let Hlavního chrámu, symbolu a připomínky tisícileté přítomnosti lidu Sinajské smlouvy v tomto městě,? napsal Jan Pavel II. v úvodu listu, předneseného kardinálem Ruinim. Po úvodních pozdravech hlavnímu římskému rabínovi, Dr. Riccardo Di Segnimu a dalším představitelům židovské komunity, připomněl Svatý otec svou návštěvu v Synagoze 13. dubna 1986, která se stala symbolem nové etapy vztahů mezi katolíky a židy.

?Jste občany města Říma po více než 2000 let. Byli jste tu dříve sem přišel rybář Petr a Pavel v řetězech, oba vedeni vnitřním vanutím Ducha. Nejen Posvátná Písma,a která z velké části sdílíme, nejen liturgie, ale také prastaré projevy umění dokládají hluboký vztah Církve a Synagogy. Toto duchovní dědictví... na kterém mají podíl věřící v Krista, představuje neoddělitelný svazek mezi námi a vámi, lidem Mojžíšovy Tory, dobré olivy, na kterou byl vštípen nový výhonek," čteme dále v papežském poselství ke 100. výročí římské synagogy.

Svatý otec připomíná velké židovské myslitele středověku, jako byli Yehuda ha-Levi nebo Mosé Maimonides, kteří hledali cesty ke společnému uctívání Boha Židy a křesťany. Z novodobé historie připomíná papež koncilní deklaraci Nostra aetate, která definitivně odmítla antisemitismus ve všech jeho projevech, i prohlášení o Shoa z roku 1998.

Jakkoli je to nutné, nestačí jen odsuzovat nepřátelství vůči židovskému národu, je třeba rozvíjet přátelství, úctu a bratrské vztahy, zdůrazňuje ve svém listu Jan Pavel II.

V závěru poselství zaznívají papežovy obavy o budoucnost Svaté země, kde ?Izraelci i Palestinci prolévají příliš mnoho nevinné krve.?

?Proto chceme dnes obrátit ve víře a naději vroucí modlitbu k Věčnému Bohu, k Bohu Shalom, Pokoje, aby nepřátelství nestavělo proti sobě v nenávisti ty, kdo vzývají jako svého otce Abrahama ? židy, křesťany a muslimy,? napsal Jan Pavel II. ke 100. výročí založení hlavní římské synagogy.

(job)