Rádio Vaticana

Vatikán. Nový rok zahájil Benedikt XVI. mší svatou ve vatikánské bazilice za účasti diplomatického sboru velvyslanců při Svatém stolci. 1. leden je – vedle liturgické slavnosti Matky Boží Panny Marie - připomínám církví také jako Světový den míru, ke kterému každoročně vychází zvláštní papežské poselství, jehož letošní tématem je: „Blahoslavení tvůrci pokoje.“

Benedikt XVI. ve své homilii rozjímal o starozákonním, Áronském požehnání: „Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!“ (Nm 6, 24-26), a mimo jiné řekl:

„Požehnání třikrát opakuje svaté, nevyslovitelné jméno Boží, a pokaždé je spojuje s dvěma slovesy označujícími určité konání ve prospěch člověka: „Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!“ (Nm 6, 24-26). Pokoj je tedy vrcholem těchto šesti úkonů, které Bůh koná pro nás, když nám ukazuje svou jasnou tvář.
Rozjímání Boží tváře je v Písmu svatém vrcholná blaženost: „Oblažils ho radostí před svou tváří“, říká Žalmista (Žl 21,7). Rozjímáním Boží tváře se rodí radost, bezpečí a pokoj. Co však konkrétně znamená, rozjímat Pánovu tvář v pojetí Nového zákona? Znamená to, poznat ji bezprostředně, nakolik je to možné v tomto životě, skrze Ježíše Krista, ve kterém se zjevila. Těšit se z jasu Boží tváře, znamená proniknout do tajemství jeho Jména, které nám zjevil Ježíš, porozumět něčemu z Jeho niterného života a z Jeho vůle, abychom mohli žít podle Jeho dobrotivého plánu s lidstvem. Vyjadřuje to apoštol Pavel ve druhém čtení, vzatém z listu Galaťanům (4,4-7), kde mluví o Duchu, jenž v našich srdcích volá: «Abba, Otče!». Toto zvolání pramení v rozjímání pravé Boží tváře, ze zjeveného tajemství Jeho Jména. Ježíš praví: „Zjevil jsem tvé jméno lidem“ (Jan 17,6). Boží Syn, který se stal tělem, nám dal poznat Otce, dal nám ve své viditelné lidské tváři vnímat neviditelnou tvář Otcovu; skrze dar Ducha svatého poslaného do našich srdcí, nám dal poznat, že v Něm jsme Božími syny také my, jak praví svatý Pavel v úryvku, který jsme slyšeli: „A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: «Abba, Otče!»“ (Gal 4,6).

Ano, drazí bratři, základem našeho pokoje je jistota, že v Ježíši Kristu rozjímáme jas tváře Boha Otce a že jsme syny v Synu, a dostává se nám tak na naší životní cestě téhož bezpečí, které zakouší dítě v náručí dobrého a všemohoucího Otce. Jas Pánovy tváře nás obdařuje pokojem a je projevem jeho otcovství. Pán k nám obrací svoji tvář, projevuje se jako Otec a dává nám pokoj. Tady je počátek onoho hlubokého pokoje – „Božího pokoje“, který se neoddělitelně pojí s vírou a milostí, jak píše svatý Pavel římským křesťanům (srov. Řím 5,2). Nic nemůže odejmout věřícím tento pokoj, ani soužení a utrpení života. Utrpení, zkoušky a temnoty totiž neumenšují, ale zvětšují naši naději, která neklame, protože „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5).“

PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE

(mig)