Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. Dnes se skončila mezinárodní konference k 1150. výročí zahájení misie svatých Cyrila a Metoděje, kterou pořádal na Papežském východním institutu kardinál Jozef Tomko, emeritní prefekt Kongregace pro evangelizaci a arcibiskup Cyril Vasil, sekretář Kongregace pro východní církve. Dopoledne zde pronesl přednášku kardinál Dominik Duka na téma cyrilometodějské nauky o církvi ve vztahu k dnešnímu ekumenismu. Pražský arcibiskup v ní mimo jiné poukázal na to, že cyrilometodějské dílo ještě prakticky nebylo uchopeno v rámci soudobého ekumenismu.
O významu poznání díla svatých věrozvěstů ve vztahu k současnosti pak kardinál Dominik Duka Vatikánskému rozhlasu řekl:

„Potřebujeme toto poznání v takovém dvojím gardu. Tím prvním je to, co nám předává vědecká a kritická historie. Musíme říci, že vždycky tato historická věda, která se opírá o písemnosti, archiválie, archeologické vykopávky, má také velké mezery. Existuje však také živá historie a tradice, která nese v paměti významné osobnosti, o kterých jsem schopni říci pár vět. V případě světců a zvláště svatých Cyrila a Metoděje navíc víme, že byli soustavnou inspirací, ke které se vztahovaly naše dějiny a to nejen v oblasti duchovního života, protože je zde také skutečnost, o které pojednávala včerejší přednáška kardinála Ravasiho, tedy otázka překladu Bible do staroslověnštiny. Ten byl východiskem českého středověkého překladu Bible z doby Karla IV., leskovecko-drážďanského kodexu, který se stal základem pro překlad Bible do všech slovanských jazyků, a kralická Bible je pokračováním v této linii. Rovněž tak musíme říci, že například státnost českého království a později Československa, dnes tedy českého i slovenského státu, byla vždycky odvozována od Cyrilometodějské misie, kdy se vytvořil skutečně právní stát Velká Morava, který byl chápán jako opravdový partner. Toto jsou myslím důležité momenty v našich dějinách.“

Jako pamětník událostí z roku 1985 na Velehradě připomněl kardinál Duka také vliv sv. Cyrila a Metoděje na naše nedávné dějiny, počínaje růstem zájmu papežského magisteria o slovanské věrozvěsty v 19. století:

„Musíme říci, že vztah papežů ke svatým Cyrilu a Metodějovi se v té výrazné podobě datuje od 19. století, nebudeme-li hovořit o začátku, tedy o schválení slovanské liturgie v 9. století. Bylo to, jak za Pia IX., kdy dochází k obnově Velehradu; bylo to za papeže Lva XIII., tj. jeho slavnou encyklikou o slovanských věrozvěstech (Grande munus). Výrazným momentem pak bylo, když Jan Pavel II. prohlásil svaté Cyrila a Metoděje za patrony Evropy a rovněž to, že jeho cesta vedla na Velehrad. Už v roce 1985 proběhla velká podpisová akce za umožnění návštěvy Jana Pavla II., což se v onom roce neuskutečnilo. Přijel však tehdejší státní sekretář, kardinál Casaroli, a můžeme říci, že na Velehradě, kde se tehdejší politický režim pokusil zneužít tuto pouť a vydávat ji za mírovou slavnost, se vystoupení tehdejšího ministra kultury Klusáka skončilo velkým fiaskem. Musíme také říci, jak jsem na této konferenci připomenul, že tam byla opravdu enormní účast ze Slovenska. Možná že to bylo půl na půl. V každém případě však za připomínku stojí výkon slovenských žen z Oravy, které tam volaly „My chceme pápeža“ a „My chceme slobodu“, čímž prokázaly opravdu velkou statečnost.“

Říká kardinál Duka na okraj mezinárodní konference k 1150. výročí zahájení misie svatých Cyrila a Metoděje, která se dnes skončila v Římě.Pozdrav účastníkům konference zaslal státní sekretář Svatého stolce, kardinál Tarcisio Bertone.

(mig)