Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Svatý otec dnes v 7 hodin ráno slavil mši sv. v Domě sv. Marty. Pozval na ni vatikánské zahradníky a popeláře. Po jejím skončení jako obvykle usedl do lavic k lidem, aby se ještě modlil.
O několik hodin později přijal v Královském sále Apoštolského paláce velvyslance akreditované u Svatého stolce. Po krátkém pozdravu doyena diplomatického sboru a velvyslance Monackého knížectví, pana Jean-Claude Michela, se Svatý otec k přítomným obrátil s těmito slovy:

Vaše Excelence, dámy a pánové,

ze srdce děkuji vašemu děkanovi, panu velvyslanci Jean-Claude Michelovi, za krásná slova, s kterými se ke mně obrátil jménem vás všech. S radostí vás přijímám k tomuto vzájemnému pozdravu – jednoduchému, avšak zároveň intenzivnímu, kterým chce papež obejmout celý svět. Vaším prostřednictvím se totiž skutečně setkávám s vašimi národy a mohu v jistém smyslu dostihnout každého z vašich spoluobčanů, s jeho radostmi, dramaty, očekáváním i touhami.

Jste přítomni ve velkém počtu a to je též znamením přínosu vztahů, které vaše země udržují se Svatým stolcem a které jsou opravdu příležitostí pro dobro lidstva. Právě to leží Svatému stolci na srdci : dobro každého člověka, žijícího na této zemi! A právě s těmito úmysly římský biskup začíná svůj úřad a ví, že může počítat s přátelstvím a náklonností zemí, které zastupujete, v jistotě, že sdílíte totéž předsevzetí. Zároveň doufám, že nastala příležitost k nastoupení společné cesty s několika málo zeměmi, které dosud neudržují diplomatické vztahy se Svatým stolcem. Někteří jejich představitelé byli přítomni na mši sv. zahajující můj úřad, nebo zaslali svá poselství na znamení blízkosti, za což jim ze srdce děkuji.

Jak víte, existuje více důvodů, kvůli kterým jsem zvolil své jméno. Myslel jsem přitom na Františka z Assisi, osobnost dobře známou i za italskými či evropskými hranicemi i mezi těmi, kdo nevyznávají katolickou víru. Jedním z hlavních důvodů je Františkova láska k chudým. Kolik je dosud na světě chudých a jaké utrpení tyto lidi potkává! Církev se v každé části světa po vzoru Františka z Assisi vždy snažila pečovat o ty, kteří trpí nedostatkem, a chránit je. Myslím, že v mnoha vašich zemích můžete konstatovat, s jakou velkorysostí křesťané pomáhají nemocným, sirotkům, lidem bez přístřeší a všem sociálně vyloučeným, a tím pracují na utváření lidštější a spravedlivější společnosti.

Je tu však i jiný druh chudoby – duchovní chudoba našich dní, která se vážně týká rovněž zemí, považovaných za nejbohatší. Můj drahý a ctěný předchůdce Benedikt XVI. ji nazývá “diktaturou relativismu”, která člověka nechává, aby byl mírou sebe samého, a ohrožuje soužití mezi lidmi. Tím se dostávám ke druhému důvodu svého jména. František z Assisi nám říká : buďte tvůrci pokoje! Pravý pokoj však nemůže existovat bez pravdy! Pokoj nemůže být pravý, je-li každý mírou sebe samého, může-li každý stále a výlučně uplatňovat vlastní práva, aniž by se zároveň staral o dobro druhých, o dobro všech, počínaje přírodou, která je společná pro všechny lidské bytosti na této zemi.

Jeden z titulů římského biskupa je pontifex – tedy ten, kdo staví mosty, k Bohu i mezi lidmi. Toužím po tom, aby náš dialog pomáhal stavět mosty mezi lidmi – aby tak každý člověk v druhém neviděl nepřítele a konkurenta, nýbrž bratra, kterého má přijmout a obejmout. Můj vlastní původ mne podněcuje k tomu, abych budoval mosty. Víte jistě, že má rodina je italského původu. V mém nitru je proto neustále živý dialog mezi místy a kulturami, které dělí vzdálenost z jednoho konce světa na druhý, avšak které jsou si dnes stále bližší, provázanější, a které mají potřebu se setkávat a vytvářet skutečný prostor ryzího bratrství.

V této činnosti má zásadní roli také náboženství. Opravdu nelze vytvářet mosty mezi lidmi a zapomínat přitom na Boha. Platí to však také naopak: není možné žít ve skutečném svazku s Bohem a ignorovat druhé. Z tohoto důvodu je důležité posílit dialog mezi různými náboženstvími – myslím především na dialog s islámem. Velmi jsem ocenil přítomnost občanských a náboženských představitelů muslimského světa na zahajovací mši pontifikátu. Rovněž tak je důležité zintenzívnit konfrontaci s nevěřícími, aby nikdy nepřevládly rozdíly, které rozdělují či zraňují, nýbrž aby navzdory odlišnostem zvítězilo přání utvářet skutečné svazky přátelství mezi všemi národy.

Bojovat proti materiální i duchovní chudobě, být tvůrci pokoje, stavět mosty. Toto jsou opěrné body na cestě, ke které si přeji pozvat každý ze států, které zastupujete. Je to však těžká cesta, pokud se nenaučíme stále více milovat naši planetu Zemi. Také v tomto případě mi pomáhá myšlenka na jméno František, které nás učí hluboké úctě ke všemu stvoření, k uchování našeho prostředí, které příliš často neužíváme k dobru, nýbrž nenasytně využíváme ke škodě jedněch i druhých.

Drazí velvyslanci, dámy a pánové,
ještě jednou děkuji za veškerou práci, kterou společně se státním sekretariátem vykonáváte, abyste utvářeli pokoj a budovali mosty přátelství a bratrství. Rád bych vaším prostřednictvím opětovně poděkoval vašim vládám za účast na oslavách u příležitosti mého zvolení a popřál úspěch do společné práce. Kéž Všemohoucí Pán svými dary zahrne každého z vás, vaše rodiny i národy, které zastupujete. Děkuji!“

Papež František po italsky pronesené promluvě osobně pozdravil každého z přítomných. Dodejme, že Svatý stolec udržuje diplomatické vztahy se 180 zeměmi; naposledy je navázal s Jižním Súdánem v únoru tohoto roku (22.2.)

(jag)