Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Dnes ráno, jako obvykle, začínal papež František den slavením eucharistie v kapli Domu sv. Marty, tentokrát za přítomnosti několika mladistvých a mladistvých matek, které bydlí v azylovém domu Il Ponte, založeném v roce 1979 v Civitavecchia. Od liturgické připomínky svatého Josefa se odvíjelo také téma dnešní homilie Svatého otce. „Společnost není spravedlivá, pokud nenabízí práci všem anebo vykořisťuje pracující,“ konstatoval dnes papež František. Evangelium z dnešní liturgie uvádí, že Ježíš byl nazván „synem tesaře“. Josef byl řemeslníkem a Ježíš se od něho této práci naučil. V prvním čtení je řeč o tom, že Bůh stvořil svět prací. Tento „obraz pracujícího Boha – řekl papež – nám říká, že práce je něčím víc než obživou“:

„Práce nám dává důstojnost! Kdo pracuje má čest, má zvláštní důstojnost, osobní důstojnost. Pracující muž a žena mají důstojnost. Avšak ti, kdo nepracují, tuto důstojnost postrádají. Existují však mnozí, kteří chtějí pracovat a nemohou. Tíží to naše svědomí, protože, je-li společnost organizována takovým způsobem, že ne všichni mají možnost pracovat, být pomazáni důstojností práce, pak taková společnost nefunguje, není spravedlivá! Staví se proti samotnému Bohu, který chtěl, aby se naše důstojnost odvíjela odtud.“

Důstojnost – pokračoval papež – nám není dána mocí, penězi, kulturou, nikoli! Důstojnost je nám dána prací, poctivou prací. Dnes se však mnohé „sociální, politické a ekonomické systémy rozhodly člověka vykořisťovat“:

„Nedávat spravedlivou mzdu, nedávat práci, protože se sleduje pouze rozpočet a podnikatelské účty a hledí se jenom na to, co mohu využít pro sebe, to odporuje Bohu! Mnohokrát jsme to četli. V L´Osservatore Romano mne v den tragédie v Bangladéši upoutal jeden titulek: „Žít ze 38 euro na měsíc“ – taková byla výplata oněch lidí, kteří zemřeli při onom neštěstí… A toto je „otrocká práce“. Dnes ve světě existuje otroctví, do něhož je zapojeno to nejkrásnější, co Bůh člověku dal: schopnost tvořit, pracovat, osvojit si vlastní důstojnost. Kolik jen bratří a sester ve světě se nachází v této situaci vinou oněch ekonomických, sociálních, politických postojů…“

Papež pak citoval jednoho středověkého rabína, který vyprávěl své židovské obci příběh o Babylonské věži: cihly byly tehdy velmi vzácné:

„Když nějaká cihla omylem spadla dolů, byl to hrozný problém, skandál: »Podívej se, co děláš!« Pokud však spadl někdo z dělníků: »Requiescat in pace!« a nechali jej být... Důležitější byla cihla než člověk. To vyprávěl jeden středověký rabín ve středověku a děje se to dnes! Lidé jsou méně důležití než věci, které přinášejí zisk těm, kdo mají politickou, sociální a ekonomickou moc. Kam jsme to dospěli? Až k tomu, že si neuvědomujeme důstojnost člověka, důstojnost pracujícího. Dnes jsou nám však vzorem postavy pracujících: svatý Josef, Ježíš a Bůh nás učí cestě k důstojnosti.“

Dnes – podotkl papež – nemůžeme říci víc než, co řekl svatý Pavel: „Kdo nepracuje, ať nejí“, ale musíme také říci: „Kdo nepracuje, ztratil důstojnost“, protože „nemá možnost pracovat“, ba dokonce „společnost odňala tomuto člověku důstojnost!“. Dnes – dodal Svatý otec – by nám prospělo poslechnout si znovu „hlas, kterým se Bůh obrátil ke Kainovi slovy“: „Kaine, kde je tvůj bratr? Kde je tvůj bratr, který je zotročen prací?“ „Modleme se, modleme se za všechny tyto bratry a sestry, kteří se ocitli v této situaci…“ – končil papež František svou dnešní homilii.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)