Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Ani uprostřed protivenství není křesťan smutný“ – konstatoval papež František ve své homilii při dnešní ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty za účasti další skupiny zaměstnanců Stavební huti sv. Petra a kardinálů Comastriho a Mejii, kteří se Svatým otcem koncelebrovali.

Papež František se zamýšlel nad prvním čtením ze Skutků apoštolů o Pavlovi a Silovi, kteří byli nejprve zbiti a vsazeni do vězení za úspěšný exorcismus (Sk 16,18-19). Ve vězení se však modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy (Sk 16,25). Měli radost, protože následovali Ježíše cestou Jeho utrpení. Cestou utrpení, která učí trpělivosti (srov. Žid 5,8).

„Osvojit si trpělivost, to je cesta, které nás křesťany učí Ježíš. Neznamená to být smutní. Nikoli, jde o něco jiného! Znamená to snášet, nést na vlastních bedrech břímě těžkostí, tíhu odporu a protivenství. Tento postoj si má křesťan osvojit: trpělivost. Bible to říká hutným řeckým slovem hypomoné - nést v životě tíhu dní, protiřečení, protivenství. Pavel a Silas snášejí soužení a ponížení. Snášel je Ježíš a naučil se trpělivosti. Je to určitý proces, dovolím si užít to slovo. Proces křesťanského zrání cestou trpělivosti. Je to dlouhodobý proces, který neproběhne ze dne na den, ale trvá po celý život a vede ke křesťanské zralosti, podobně jako u dobrého vína.“

Papež František připomněl, že mnozí mučedníci projevovali radost, jako například mučedníci z Nagasaki, kteří si vzájemně pomáhali „při čekání na okamžik smrti“. O některých mučednících je známo, že „přistupovali k mučednictví jako ke svatební slavnosti“. Postoj trpělivého snášení je pro křesťana normální, ale není to žádný masochismus. Je to naopak postoj, který vede „po Ježíšově cestě“:

„Když přijdou těžkosti, dostaví se také pokušení. Například stěžování si: »Podívej, co se mi stalo...« A křesťan, který si neustále stěžuje, přestává být dobrým křesťanem. Je stěžovatelem, na všechno naříká. Snášet znamená mlčet, trpělivost mlčí. Mlčel Ježíš, který při svém Utrpení nepronesl více než dvě tři nezbytná slova... Není to však mlčení smutné. Mlčení, které snáší kříž, není smutné. Je bolestné, častokrát velmi bolestné, ale není smutné. Srdce přitom spočívá v pokoji. Pavel a Silas se modlili v pokoji (srov. Sk 16,25). Měli bolesti, protože se o nich říká, že jim pak žalářník ošetřil rány. Snášeli je však v pokoji. Toto snášení prohlubuje náš křesťanský pokoj, zprostředkovává nám sílu v Ježíši.“

Křesťan je tedy povolán, aby jako Ježíš „bez odporu a v pokoji“ snášel protivenství. Tato cesta trpělivosti – řekl dále papež František - „obnovuje naši mladost a činí nás mladšími“:

„Trpělivým je ten, kdo je dlouhodobě nejmladší! Pohleďme na staré muže a ženy v domově důchodců, kteří toho v životě mnoho snesli. Podíváme-li se jim do očí, jsou mladé, mají mladého ducha a novou mladost. K tomu nás vybízí Pán, k tomuto obnovenému velikonočnímu mládí cestou lásky, trpělivosti, snášení protivenství – a dovolím si říci – i vzájemného snášení se jedněch druhými. Musíme si přitom počínat také laskavě a mít se rádi, neboť, mám-li snášet tebe, jsem si jist, že ty sneseš mne, a tak půjdeme vpřed Ježíšovou cestou. Prosme Pána o milost tohoto křesťanského snášení, jež dává pokoj, srdečného a radostného snášení, abychom stále mládli, jako dobré víno, abychom stále mládli novou velikonoční mladostí ducha. Kéž se tak stane.“

Končil Svatý otec František svoji dnešní homilii v Domu sv. Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)