Řím. „Papeže Františka není možné zařadit do klasického evropského diskusního rámce konzervativci – pokrokáři. Toto schéma je už vyčerpáno“ - říká kardinál Walter Kasper pro italský deník Il Foglio (16.7.). „František není ani konzervativec, ani pokrokář, pokračuje německý kardinál. Papež chce chudou církev pro chudé, uvědomuje si velmi dobře, že na světě velká část lidí žije v chudobě. Myslím, že pozmění církevní agendu. Model západní civilizace již nefunguje a navíc tvoříme menšinu. Církev musí brát vážněji problémy tzv. Třetího světa – vlastně ani tento výraz dnes už nic neříká - musí vzít vážněji všechny ty země, které nejsou Západem.“

Emeritní předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů a jeden z účastníků konkláve pak pokračuje: „Mnozí budou papežem Františkem zklamáni. Konzervativci už jsou, protože podle nich nemá intelektuální formát Benedikta a protože zrušil papežský dvůr, za což jsem mu vděčný, protože šlo o anachronický barokismus. Avšak také progresisté budou zklamáni. Je sice pravdou, že František změnil způsob výkonu papežské služby, ale nezmění její obsah. Mezi ním a Benediktem je věroučná kontinuita. Neučiní změny ve věci celibátu či svěcení žen a vůbec v tom, čeho se dovolávají pokrokáři.“

„Někteří jej obviňují, že dělá show, ale podle mého názoru, pokračuje kardinál Kasper, je jeho svědectví autentické, žije to, co říká. Je vynikající před publikem, ale jeho vystupování nepostrádá obsah. Žije obyčejně, nikoli jako kníže. Také Benedikt je prostý, ale trochu se přizpůsobil určitým formám, které František ruší,“ dodává německý kardinál. O případných reformách uvnitř Vatikánu pak poznamenává: „Papež František pracuje především na změně mentalitě římské kurie, která nemá být působištěm moci a byrokracie, ale služby všeobecné církvi i místním církvím. Na to klade velký důraz. My katolíci máme jedno centrum a to je dobré, ale centrum neznamená kuriální centralismus. Potom je zapotřebí i nějakých změn na institucionální rovině. To bylo takřka jednomyslné přání kardinálů těsně před konkláve. Na druhé straně je zjevné, že v kurii něco nefunguje. To není tajemství. Tím deficitem je komunikace,“ pokračuje kardinál Kasper. „Je třeba se setkávat. Šéfové jednotlivých vatikánských úřadů se musejí setkávat častěji, alespoň jednou za měsíc a musejí mít přímý přístup k papeži, aniž by museli jít oklikou přes státní sekretariát, který v poslední době fungoval jako prostředkující orgán vlády. Ostatně samotný státní sekretariát je pozůstatkem doby svrchovaných států, která již končí. Titul státní sekretář už nemá smysl – domnívá se kardinál Kasper. Zapotřebí je spíše nějaký moderátor. Na jménu však nezáleží. Je třeba lepší moderace kurie, protože v ní chybí komunikace.“

Další téma, na které poukázal v obsáhlém rozhovoru pro italský deník Il Folio bývalý kuriální kardinál Walter Kasper, se týkalo odsvětštění církve, na jehož potřebu poukazoval Benedikt XVI. a které papež František nyní zavádí do praxe. „Církev roste jen v určité resistenci, zatímco dnešní pluralistický svět je slabý. Všechno je možné. Mladí nemají, čemu odporovat, s něčím se vyrovnávat. Jedině v konfrontací se však roste. V tomto smyslu jako by chyběl konflikt. Nikoli konflikt jako násilí, ale jako uznání odlišných stanovisek. Jenom ten, kdo má osobní identitu, snese konfrontaci s odlišnou identitou.“

V dnešním světě, uzavíral kardinál Kasper, však křesťanství zůstává jedinou duchovní a intelektuální silou, která je alternativou pro budoucnost. Liberalismus neodpovídá na problémy bídy ve světě. Je plodem evropských dějin, ale nynější papež čelí jiným problémům. Křesťanství je jedinou silou, která může světu něco dát. A nezávisí to na počtech, jak už řekl historik Arnold Toynbee, ale na kreativní menšině, na kterou odkazoval Benedikt XVI. S papežem Františkem se otevírá doba duchovní obnovy, která je něčím více než reformou, říká kardinál Walter Kasper.

(mig)