Nový portál Vatikánského rozhlasu

Rimini. Na katolickém mítinku vystoupil včera předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog, kardinál Jean Louis Tauran. Ústředním tématem jeho přednášky byla náboženská svoboda jakožto základní lidské právo, které je ohrožováno útoky nejen krutými, ale také záludnými. Náboženská svoboda, řekl kardinál Tauran, je „dobře definovaným základním lidským právem. Neuděluje ho stát, ani nějaká vláda, ale náleží každému člověku, který jej může uplatňovat individuálně či kolektivně bez jakéhokoli omezení za podmínky, že nebudou poškozována práva jiných občanů.“ Tato svoboda, pokračoval dále vatikánský kardinál, je v různých regionech světa ohrožována vážnými úklady a to zejména v případě křesťanů. Perzekuce může být také záludná, zvláště v západních zemích, kde dochází k mnoha pokusům uzavřít náboženství do privátní sféry. Za zmínku také stojí, že stále častěji musejí tématu náboženské svobody čelit média:

„Bůh, kterého různé ideologie minulého století vypudily, se vrátil na veřejnou scénu. Říkám Bůh a nemluvím o křesťanství. Stále viditelnější výskyt islámu v Evropě i násilné skutky spáchané některými zbloudilými členy onoho velkého náboženství, stojí u počátků tohoto náboženského návratu na Západ, ale také strachu, který často pociťuje sekularizovaný člověk.“

Přesné odsouzení terorismu náboženského vydání, vysvětlil dále kardinál Tauran, formuloval papež Benedikt XVI. v roce 2006. „Terorismus – řekl tehdy – neváhá napadat bezbranné lidi bez rozdílů anebo nelidsky vydírat. Žádná okolnost však nemůže ospravedlnit takovouto zločinnou aktivitu, která je o to více zavrženíhodná, zaštiťuje-li náboženstvím.“ Přesto však, dodal francouzský kardinál, „nelze od Boha odhlížet, protože člověk je bytost náboženská. Je jediným tvorem, který se táže a klade si otázky.“ Zatímco náboženská vyznání jsou výrazem „vztahu závislosti tvora na Stvořiteli“, tak v případě sekt „usiluje člověk o ovládnutí nadpřirozených sil k vlastnímu prospěchu“. Pro věřícího je pravým pokladem víra:

„Víra je vskutku silou, která vytváří pokoj. Kdo věří, že každý člověk obdržel od Stvořitele jedinečnou důstojnost, že každý z nás je subjektem nezcizitelných práv a svobod, že sloužit bližnímu znamená růst v člověčenství, potom chápe, jaký kapitál mají obce věřících při budování pokojného a mírumilovného světa.“

Věřící, kteří se setkávají, jsou navzdory svým různostem „předností pro každou společnost“. Téměř všechna náboženská vyznání totiž hlásají „bratrství a odmítají násilí“. Avšak kromě přínosu k míru a sociální harmonii, zajišťuje tento duchovní poklad další bohatství. Stoupenci náboženských vyznání - končil svou včerejší přednášku kardinál Tauran – odkazují svou životní důsledností na prioritu etiky nad ideologiemi, na přednost lidské bytosti před věcmi a ke svrchovanosti mysli nad matérií. V této souvislosti pak citoval slova italského jezuity Luigi Taparelliho (1793-1862): „Je-li společnosti odňato náboženství, člověk se vzápětí stává pouhým zbožím.“

(mig)