Řím.
Na svátek sv. Augustina navštívil papež František římskou baziliku zasvěcenou tomuto velkému učiteli církve, aby zde u příležitosti zahájení generální kapituly řádu augustiniánů slavil eucharistii. Ve své homilii vyšel papež František ze známých slov, kterými se Augustin obrací k Bohu ve svých
Vyznáních: „Stvořil jsi nás pro sebe a neklidné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě“ (I,1,1), a poukázal pak na trojí pozitivní význam neklidu, který je třeba objevit a pěstovat ve vlastním srdci: neklid duchovního hledání, neklid setkání s Bohem a neklid lásky. Závěrem krátkého náčrtu ke každému typu onoho neklidu papež František kladl otázky:
„Chtěl bych říci každému, kdo pociťuje lhostejnost vůči Bohu, vůči víře, i tomu, kdo je vzdálen Bohu nebo Jej opustil, ale i nám, kteří se ve svém každodenním životě dopouštíme - možná menších - „vzdálení“ a „útěků“ od Boha: pohleď do hloubi svého srdce, pohleď do svého nitra a ptej se: máš srdce, které touží po něčem velkém anebo srdce, které je uspané věcmi? Uchovalo si tvoje srdce neklid hledání anebo jsi ho nechal udusit věcmi, které jej přivedly k zakrnění? Bůh tě čeká, hledá tě: co odpovíš? Všiml sis této situace svojí duše? Anebo spíš? Věříš, že tě Bůh očekává, anebo jsou pro tebe tyto pravdy jenom „slova“?
…
Můžeme se ptát: jsem neklidný kvůli Bohu, abych Jej hlásal a dával Jej poznat? Anebo se nechávám fascinovat onou světskou spiritualitou, která ponouká dělat všechno pro lásku k sobě? My zasvěcené osoby myslíme na osobní zájmy, funkcionalismus děl, na kariéry... a spoustu věcí... Nezpohodlněl jsem ve svém křesťanském životě, ve svém kněžství, ve svém řeholním životě, ale také v komunitním životě? Anebo si uchovávám sílu neklidu vůči Bohu, Jeho Slovu, které mne vede, abych vycházel ven ke druhým?
…
A jak jsme na tom s neklidem lásky? Věříme v lásku k Bohu a k druhým? Anebo jsme v tomto bodě nominalisty? Nikoli abstraktně, nejenom slova, ale konkrétního bratra potkáváme; bratra, který je vedle nás. Necháváme se zneklidnit jeho nouzí anebo zůstáváme uzavřeni v sobě, ve svých komunitách, které jsou nezřídka pro nás „komunitami komfortu“? Někde lze bydlet v jednom domě a nevědět, kdo bylí vedle, anebo lze žít v komunitě a nepoznat svého spolubratra: s bolestí myslím na řeholníky, kteří postrádají plodnost a jsou starými mládenci. Neklid lásky neustále nutí vycházet druhému vstříc a nečekat, až ten druhý vyjde a řekne, co potřebuje. Neklid lásky nám dává pastorační plodnost a my se musíme – každý z nás – ptát: jaká je moje duchovní a pastorační plodnost?“
PLNÉ ZNĚNÍ homilie papeže Františka je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
