Vatikán/Milán.
"Život křesťanů a státní moc. Historické otázky a aktuální perspektivy v západní a východní společnosti". Pod tímto tématem se v těchto dnech (20.-30.8.) koná na milánské Katolické univerzitě třináctý ročník Katolicko-pravoslavného symposia. Organizují jej společně Institut františkánské spirituality Papežské univerzity Antonianum a fakulta pravoslavné soluňské Aristotelovy univerzity. Kongresové práce pozdravili v poselstvích papež František a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj.
Letošní symposium se kryje s tisícím sedmistým výročím vyhlášení Milánského ediktu. Svatý otec proto ve svém listě připomíná „toto dějinné rozhodnutí císaře Konstantina, které nařizovalo náboženskou svobodu pro křesťany a otevíralo tak nové cesty pro šíření evangelia“. Císařův dekret rozhodující měrou přispěl ke zrodu evropské společnosti, pokračuje dále papež. Je tudíž dobré na tuto událost vzpomínat a podrobit reflexi způsob, jakým křesťanský svět vytvářel vztahy s občanskou společností a jejím vedením. Tyto vztahy se v dějinném kontextu východních a západních společností vyvíjely odlišně, podotýká papež, zachovaly si však některé společné rysy. Jedním z nich je přesvědčení, že státní moc nalézá svou hranici v Božím zákoně. Církevní a státní moc jsou povolány ke spolupráci pro celistvé dobro lidského společenství, přičemž církevní moci náleží spravedlivý prostor pro nezávislost svědomí , zdůrazňuje Svatý otec v listě účastníkům katolicko-pravoslavného kongresu.
Rovněž ekumenický patriarcha Konstantinopole ve svém poselství poukazuje na svobodný výkon náboženských a kulturních povinností, který Milánský edikt zaručoval. Toto téma je vysoce aktuální, neboť v některých případech ovlivňuje život křesťanů jejich touha po moci, v jiných proti křesťanům negativně vystupuje politická moc současného světa, upozorňuje patriarcha Bartoloměj.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
