VaticanNews.va

   15. 10. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6124
Poslechem z webových stránek.3787
Četbou textů na webových stránkách.6132
Poslechem i četbou.3604


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kardinál Sarah: Kdo mne staví proti papeži, následuje ďábelskou logiku

Synoda pro Amazonii: „Ekologické hříchy“, ženatí kněží, ale také docenění celibátu

Vatikán dementuje Scalfariho šokující „citace“


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

16.10.2013 

Církev je apoštolská

Katecheze Svatého otce na gen. audienci, nám. sv. Petra

Česká sekce RV

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

Když recitujeme Krédo, říkáme: „Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev.“ Nevím, zda jste se někdy zamýšleli nad významem slova „apoštolská církev“. Možná někdy, když jste navštívil Řím, pomysleli jste na apoštoly Petra a Pavla, kteří zde odevzdali svůj život, aby šířili a dosvědčili evangelium.

Jde však o víc. Vyznávat, že církev je apoštolská, znamená podtrhovat její konstitutivní svazek s apoštoly, s onou malou skupinou dvanácti mužů, které jednoho dne Ježíš jmenovitě povolal k Sobě, aby zůstávali s Ním a posílal je kázat (srov. Mk 3,13-19). „Apoštol“ je totiž řecké slovo a znamená „poslaný“, „vyslaný“. Apoštol je člověk, který byl poslán něco dělat, a apoštolové byli vybráni, povoláni a posláni Ježíšem, aby pokračovali v jeho díle, totiž modlili se – to je první apoštolova práce a druhou je hlásání evangelia. To je důležité, protože, myslíme-li na apoštoly, mohli bychom si myslet, že šli pouze hlásat evangelium a konat spoustu skutků. V prvotní církvi však nastal problém, protože apoštolové museli dělat mnoho věcí, a proto byli ustanoveni jáhni, aby měli apoštolové více času na modlitbu a hlásání Božího slova. Pomyslíme-li na nástupce apoštolů, na biskupy - včetně papeže, protože je také biskupem – musíme se ptát, zda se tento nástupce apoštolů nejprve modlí, a potom, zda hlásá evangelium. Toto znamená být apoštolem, a proto je církev apoštolská. My všichni, chceme-li být apoštoly, jak za chvíli vysvětlím, musíme se ptát: modlím se za spásu světa? Hlásám evangelium? To je apoštolská církev. Je to konstitutivní svazek, který nás pojí s apoštoly. Tím počínaje, chtěl bych nyní krátce poukázat na tři významy adjektiva „apoštolská“ ve vztahu k církvi.

1. Církev je apoštolská, protože je založena na kázání a modlitbě apoštolů, na autoritě, kterou jim dal sám Kristus. Svatý Pavel píše křesťanům z Efesu: „Jste spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kvádr“ (Ef 2,19-20). Přirovnává tedy křesťany k živým kamenům, jež tvoří budovu, kterou je církev. A tato budova je založena na apoštolech, jako na sloupech, a kamenem, na kterém stojí všechno, je sám Ježíš. Bez Ježíše nemůže existovat církev. Právě Ježíš je bází církve, jejím základem! Apoštolové žili s Ježíšem, naslouchali jeho slovům, sdíleli jeho život a především byli svědky Jeho smrti a vzkříšení. Naše víra, církev, kterou si Kristus přál, se nezakládá na nějaké myšlence, nezakládá se na filosofii, nýbrž na Kristu samotném. A církev je jako rostlina, která během staletí roste, vzkvétá a přináší plody, ale její kořeny pevně tkví v Něm, a zásadní zkušenost Krista, kterou učinili apoštolové, vybraní a poslaní Ježíšem, sahá až k nám. Ona maličká rostlinka sahá až do naší doby, taková je církev na celém světě.

2. Ptejme se však: jak se můžeme napojit na ono svědectví, jak může sahat až k nám to, co s Ježíšem prožili apoštolové, to co od Něho slyšeli? To je druhý význam termínu „apoštolská“. Katechismus katolické církve praví, že církev je apoštolská, protože „s pomocí Ducha, který v ní přebývá, střeží a předává učení, cenný poklad, zdravá slova, která slyšela od apoštolů“ (KKC, 857). Církev po staletí uchovává tento cenný poklad, kterým je Písmo svaté, učení, svátosti, pastýřská služba, takže můžeme být věrní Kristu a mít podíl na samotném Jeho životě. Jako řeka, která proudí dějinami, rozlévá se a zavlažuje, avšak voda, která v ní teče, je stále tou, která vychází z pramene, jímž je Kristus sám. On je Vzkříšený, On je Živý a Jeho slova nepomíjejí, protože On nepomíjí. On je živý a dnes je tady s námi. Slyší nás, mluvíme k Němu a On nám naslouchá, je v našem srdci. Ježíš je dnes s námi! Taková je krása církve: přítomnost Ježíše Krista mezi námi. Přemýšlíme vůbec někdy o tom, jak důležitý je dar, který nám dal Kristus, dar církve, kde se s Ním můžeme setkat? Přemýšlíme někdy vůbec o tom, že právě církev nám v průběhu své cesty staletími navzdory těžkostem, problémům, slabostem a našim hříchům předává autentické Kristovo poselství a dává nám jistotu, že to, co věříme, je skutečně to, co nám sdělil Kristus?

3. Poslední myšlenka. Církev je apoštolská, protože je poslána nést evangelium do celého světa. V průběhu staletí církev pokračuje v poslání, které Ježíš svěřil apoštolům: „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28,19-20). Toto nám řekl Ježíš, abychom to činili! Zdůrazňuji tento aspekt misionářské dimenze, protože Kristus všechny vybízí, aby šli k druhým, posílá nás a žádá nás, abychom se hnuli a přinášeli radost evangelia. Znovu se ptejme: jsme misionáři svým slovem, ale především svým křesťanským životem, svým svědectvím? Anebo jsme křesťany uzavřenými ve svém srdci a ve svých kostelech, křesťany ze sakristie? Křesťany pouhých slov, kteří však žijí jako pohané? Musíme si klást tyto otázky, které nejsou nějakou výčitkou. Také já si to říkám: jaký jsem křesťan? Je moje svědectví opravdové?

Církev má svoje kořeny v učení apoštolů, autentických svědků Krista, ale hledí do budoucna, má pevné vědomí toho, že byla poslána Ježíšem, že je misionářská a přináší Ježíšovo jméno modlitbou, hlásáním a svědectvím. Církev, která se uzavírá v sobě a v minulosti, církev, která se drží pouze drobných pravidel určitých zvyklostí a postojů, je církev, která zrazuje svoji identitu. Uzavřená církev zrazuje vlastní identitu! Objevme tedy dnes znovu veškerou krásu a odpovědnost toho, že jsme církví apoštolskou! A pamatujte: apoštolskou církví, protože se modlíme – to je první úkol – a protože hlásáme evangelium svým životem a svými slovy.



Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
9.10.19 Papež: Klaním se Bohu nebo dogmatickým formulacím?
9.10.19 O Skutcích apoštolů - »nástroj, který jsem si vyvolil«
2.10.19 Papež: Duch svatý je protagonistou evangelizace
2.10.19 O Skutcích apoštolů - »zvěstoval mu o Ježíšovi«
25.9.19 Odpuštění dané tomu, kdo nám ubližuje, vyjevuje kvalitu naší víry



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svěcení ženatých mužů je projev klerikalizace a problémy Amazonie nevyřeší

Papež přijal demisi velitele Vatikánské stráže

S hadrovým míčem se dějí zázraky, řekl papež italským fotbalistům

Nobelova cena je znamením naděje, říká etiopský biskup Ghebreghiorghis

Arménský kněz: Křesťané měli v Sýrii větší práva než v Evropě

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Papež: Děkování není záležitost zdvořilosti či slušnosti, nýbrž víry

Papež jmenoval svého legáta na intronizaci nového japonského císaře

Papežský vyslanec v OSN: Poučení o lidské pohlavnosti je povinnost rodičů, nikoli institucí

Pět nových světců všeobecné církve

Radost ať je vaší silou, řekl papež italským kapucínům

Synoda: Církev nemůže posvěcovat ani démonizovat každou domorodou praktiku

 Nově na webu
Svatý otec: Víra přibývá rozdáváním a roste rizikem

Publicistika: Naplňovat proroctví

Publicistika: Fungující zákony a mediální lynč

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv říjen 19
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru