VaticanNews.va

   21. 7. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5887
Poslechem z webových stránek.3686
Četbou textů na webových stránkách.5916
Poslechem i četbou.3490


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kartuziáni zavírají dva ze svých třiadvaceti klášterů

Kanonizace stigmatizované Švýcarky oslovuje děti

Papež o zesnulém kardinálu Sardim: Byl dobrým a věrným služebníkem


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

11.12.2013 

Život věčný, poslední soud

Katecheze Petrova nástupce, nám. sv. Petra

Česká sekce RV

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

Dnes bych rád začal poslední řadu katechezí o našem vyznání víry, tedy o článku „věřím v život věčný“. Zastavím se zvláště u posledního soudu. …ale netřeba mít strach, poslyšme, co říká Boží Slovo. V Matoušově evangeliu k tomu čteme: Až Kristus, „přijde ve slávě a s ním všichni andělé…a budou před něj shromážděny všechny národy, oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici… a půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života“ (Mt 25,31-33.46). Když myslíme na Kristův návrat a na poslední soud, který vyjeví až do posledního důsledku dobro, jež každý během svého pozemského života vykonal anebo opomněl vykonat, cítíme, že stojíme před tajemstvím, které nás přesahuje a které si nedovedeme ani představit. Tajemstvím, které v nás téměř instinktivně vzbuzuje bázeň a možná i úzkost. Pokud však o této skutečnosti přemýšlíme správně, nemůže než rozšiřovat křesťanovo srdce a být velkým důvodem útěchy a důvěry.

V této souvislosti zní svědectví prvních křesťanských společenství více než podmanivě. Své bohoslužby a modlitby totiž obvykle provázela zvoláním Maranathà, což je výraz tvořený dvěma aramejskými slovy, která - podle toho, jak jsou vyslovena - lze chápat jako prosbu: „Přijď Pane!“ anebo jako jistotu živenou vírou: „Ano, Pán přijde, Pán je blízko“. Je to zvolání, kterým celé křesťanské zjevení vrcholí na konci podivuhodné kontemplace, kterou nám podává kniha Zjevení sv. Jana (srov. Zj 22,20). Jménem celého lidstva a jako jeho prvotina se v ní církev-nevěsta obrací ke Kristu, svému Ženichovi, v dychtivém očekávání Jeho objetí, Ježíšova objetí, které je plností života a plností lásky. Takto nás Ježíš objímá. Přemýšlíme-li o soudu v této perspektivě, každý strach a váhání zmizí a přenechá místo očekávání a hluboké radosti. Bude to okamžik, ve kterém budeme konečně uznáni za připravené k tomu, abychom byli oděni Kristovou slávou jako svatebním šatem a uvedeni na hostinu, jež je obrazem plného a definitivního společenství s Bohem.

Druhý důvod důvěry nám nabízí sdělení, že ve chvíli soudu nebudeme sami. V Matoušově evangelium nám samotný Ježíš oznamuje, jak na konci časů ti, kteří jej následovali, zaujmou místo v Jeho slávě, aby spolu s Ním soudili (srov. Mt 19,28). Apoštol Pavel potom v listu napsaném Korintské komunitě tvrdí: „Což nevíte, že křesťané budou soudit svět? Čím spíše všední věci!“ (1 Kor 6,2-3). Je krásné vědět, že kromě Krista, našeho Přímluvce, našeho Advokáta u Otce (srov. 1 Jan 2,1), budeme moci v onom přívalu počítat s přímluvou a blahovůlí mnoha našich starších bratří a sester, kteří nás na cestě víry předešli, nabídli za nás svůj život a nadále nás nevýslovně milují! Svatí už žijí před Boží tváří, v záři Jeho slávy, orodují za nás, kteří dosud žijeme na zemi. Tato útěcha vzbuzuje v našem srdci jistotu! Církev je opravdu matkou a jako maminka usiluje o dobro svých dětí, zvláště těch vzdálených a trpících, dokud nedojde svojí plnosti v oslaveném Kristově těle se všemi svými členy.

Další podnět nám nabízí Janovo evangelium, kde se výslovně tvrdí, že „Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího“ (Jan 3,17-18). Znamená to, že onen poslední soud již začal, začíná nyní během našeho života. Tento soud je vynášen v každém okamžiku jako potvrzení naší víry přijímající spásu, která je přítomná a působí v Kristu anebo naší nevíry a následného uzavření se do sebe samých. Avšak, uzavíráme-li se Ježíšově lásce, sami se odsuzujeme. Spása spočívá v otevření Ježíši. On nás zachraňuje. Jsme-li hříšníci – což jsme všichni – prosíme Jej o odpuštění a jdeme k Němu s odhodláním být dobří, Pán nám odpouští. K tomu se však musíme otevřít Ježíšově lásce, která je silnější než všechno ostatní. Ježíšova láska je velkolepá, Ježíšova láska je milosrdná, Ježíšova láska odpouští. Musíš se však otevřít a otevřít znamená litovat, obvinit se z toho, co jsme neučinili dobře. Pán Ježíš se daroval a stále se nám dává, aby nás zahrnul veškerým milosrdenstvím a láskou Otcovou. My se tedy v jistém smyslu můžeme stát soudci sebe samých, odsoudit sami sebe k vyloučení ze společenství s Bohem a bratřími. Neochabujme proto v bdělosti nad svými myšlenkami a svými postoji, abychom již nyní mohli předjímat vřelost a nádheru Boží tváře, kterou budeme ve věčném životě kontemplovat ve vší plnosti. To bude krása. Kupředu tedy, mysleme na tento soud, který začíná nyní a už začal. Jděme vpřed tak, ať se naše srdce otevírá Ježíši a Jeho spáse. Kupředu beze strachu, protože Ježíšova láska je mocnější a prosíme-li o odpuštění svých hříchů, On nám odpouští. Ježíš je takový. Kupředu tedy s jistotou, že nás přivede do nebeské slávy!

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
26.6.19 František: Všednost se stává prostorem zjevení živého Krista
26.6.19 O Skutcích apoštolů - »setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách«
19.6.19 Papež: Jedině Boží Duch zlidšťuje a sbratřuje
19.6.19 O Skutcích apoštolů - »jazyky jako z ohně«
12.6.19 Petrův nástupce: Společenství je prvním svědectvím, které nabízejí apoštolové



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
P. Bonaventura: Jako františkána mě zahanbuje prostota bratří v Taizé

Přistání na měsíci ve slovech Pavla VI.

Nové šetření na Campo Santo Teutonico

Papež František osobně těšil matku Vincenta Lamberta

Papež František v listopadu navštíví Japonsko – potvrzují tamní biskupové

Naslouchejme mladým lidem v přímém přenosu, vybízí papež František

Muslimští náboženští představitelé se připojili k prohlášení o lidském bratrství

Za Matkou Boží (nejen) do Andorry

Matteo Bruni novým ředitelem Tiskového střediska Svatého stolce

Katoličtí skauti se setkají s papežem

Z Vatikánu do konce roku zmizí plasty

Papežská nadace Kirche in Not vyzývá k solidaritě se syrskými křesťany

 Nově na webu
Svatý otec: Kdo je můj bližní?

Publicistika: Nečekaný „Boží dar“ pro Konstantinopol

Publicistika: Nalaďme se na stejnou vlnovou délku

Rozhovory: Ježíš před rozlíceným davem mlčel

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv červenec 19
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru