Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Církev nelze chápat jako pouhou lidskou organizaci, rozdíl spočívá v pomazání, které dává biskupům a kněžím moc Ducha svatého, aby sloužili Božímu lidu – konstatoval dnes papež František v homilii při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. Papež také poukázal na množství kněží, kteří anonymně v každodenní službě odevzdávají svůj život, a poděkoval jim.

Papež komentoval první dnešní čtení (2 Sam 5,1-7.10), které líčí, jak Izraelské kmeny pomazaly Davida za svého krále, a vysvětloval pak duchovní smysl pomazání. „Bez tohoto pomazání – řekl papež – by David byl jenom vedoucím podniku, politické společnosti, kterou bylo Izraelské království. Byl by jenom politickým organizátorem. Avšak pomazáním na Davida sestoupil Duch svatý a zůstal s ním. A Písmo praví, že »David se stával stále mocnějším, protože Hospodin, Bůh zástupů, byl s ním«. Právě to – dodal papež – je rozdíl, který působí pomazání. Pomazaným je člověk vybraný Pánem. Tak je tomu v církvi s biskupy a kněžími:

„Biskupové nejsou voleni jenom k tomu, aby řídili organizaci nazývanou církev. Jsou pomazáni, mají pomazání a Pánův Duch je s nimi. Ale všichni biskupové, všichni jsme hříšníci, všichni. Jsme však pomazaní. A všichni chceme být každý den svatější, věrnější tomuto pomazání. Vlastní církev je tvořena a dostává jednotu osobou biskupa ve jménu Ježíše Krista, protože je pomazaný, nikoli proto, že byl zvolen většinou. Protože je pomazaný. A v tomto pomazání má místní církev svoji sílu. A skrze participaci jsou pomazáni rovněž kněží.“

Pomazání, pokračoval papež, přibližuje biskupy a kněze Pánu, dává jim radost a sílu „vést lid vpřed, pomáhat lidu a žít ve službě lidu. Dává jim radost cítit, že je Pán vyvolil a že se na ně dívá s onou láskou, s níž Pán hledí na nás všechny. Přemýšlíme-li tedy o biskupech a kněžích, pak tedy takto: jako o Pánem pomazaných:

„Jinak je církev nepochopitelná. Je nejen nepochopitelné, ale také nevysvětlitelné, jak je možné, že církev jde vpřed jenom lidskými silami. Tato diecéze jde vpřed, protože má svatý lid, spoustu věcí, ale také pomazaného, který ji vede a pomáhá růst. Tato farnost jde kupředu, protože má spoustu organizací a věcí, ale má také kněze, pomazaného, který ji vede. My poznáváme v dějinách jenom minimum. Avšak kolik jen je svatých biskupů, kolik kněží, svatých kněží, kteří odevzdali svůj život službě v diecézi, farnosti! Kolik lidí dostalo sílu víry, sílu lásky a naděje od těchto anonymních farářů, které neznáme! A je jich mnoho!“

Je tolik venkovských či městských farářů - pokračoval papež - kteří svým pomazáním dávají lidu sílu, předávají nauku a udělují svátosti, to znamená svatost:

„»Ale, otče, já jsem četl v novinách, že nějaký biskup se dopustil tohoto a nějaký kněz spáchal tamto!« Ano, já jsem to také četl, ale pověz mi: Jsou v novinách zprávy o tom, co všechno dělá tolik kněží v tolika farnostech, ve městech a na venkově, o lásce, kterou prokazují, o tolikeré práci, kterou dělají, aby jejich lid šel vpřed? - »Ach, to ne!« - To není zpráva. A tak je tomu vždy: větší rozruch činí padající strom než les, který roste. Dnes, kdy se zamýšlíme nad Davidovým pomazáním, nám prospěje, zamyslíme-li se nad našimi biskupy, našimi kněžími, svatými, dobrými, věřícími a budeme se za ně modlit. Díky nim jsme my dnes tady!“

Končil papež František dnešní ranní homilii.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)