Vatikán .
U příležitosti výročního zasedání papežských akademií zaslal dnes Svatý otec poselství kardinálu Ravasimu, předsedovi Papežské rady pro kulturu, pod níž spadá činnost těchto akademií. Papež František si ve svém listu všímá, že letošní 28. veřejné zasedání bylo svoláno Papežskou teologickou akademií a akademií Tomáše Akvinského právě na dnešek, tedy na svátek tohoto učitele církve. Obě zmíněné akademie stanovily také jeho téma: „
Oculata fides. Chápat realitu Kristovýma očima.“
Zmíněný latinský výraz andělského učitele – víra, která vidí - cituje encyklika Lumen fidei (č.30), jejíž spojitost s apoštolskou exhortací Evangelii gaudium byla dalším bodem reflexe papežských akademií. „V obou dokumentech, píše papež František, jsem chtěl vybídnout k zamyšlení nad „zářivou“ dimenzí víry a spojitostí mezi vírou a pravdou, jež je třeba zkoumat nejenom myslí, ale také srdcem, tedy v perspektivě lásky. Sv. Pavel tvrdí, že „víra je v srdci“ (Řím 10,10)… „Po Ježíšově zmrtvýchvstání, čteme dále v papežově listu, Jeho učedníci nekontemplovali pouze vnitřní či abstraktní skutečnost, nýbrž pravdu, která se jim otevírala právě v setkání se Zmrtvýchvstalým, v kontemplaci Jeho života, Jeho tajemství. Právem tedy Tomáš Akvinský říká, že jde o oculata fides, tedy o víru, která vidí. V encyklice Lumen fidei proto čteme: »Pravda je dnes často redukována na subjektivní autenticitu jednotlivce, platnou pouze pro individuální život. Obecná pravda v nás vyvolává strach, protože ji ztotožňujeme s neúprosným nátlakem totalitarismů. Je-li však pravda pravdou lásky, odhaluje-li se v osobním setkání s Jiným a s druhými, pak se vyprošťuje z uzavřenosti jednotlivce a může být součástí společného dobra… Jistota víry nás nevede ke strnulosti, ale podněcuje k neustálému putování, umožňuje vydávat svědectví a se všemi vést dialog« (č.34).“ Papež František pak poukazuje na to, že právě tuto perspektivu cele putující a misionářské církve rozvíjí ve své apoštolské exhortaci o hlásání evangelia v nynějším světě, a zdůrazňuje, že „nejde o zevnějšek“, ale že je třeba „více se soustředit na to podstatnější, krásnější, větší, přitažlivější a nezbytnější, aby se tak nabídka zjednodušila, ale neztratila hloubku a pravdu, nýbrž stala se přesvědčivější a zářivější“.
V závěru svého listu pak povzbuzuje členy Papežských akademií, aby neopomínali nadále přispívat k obnově církve právě v tomto duchu. Jako pobídku na této cestě pak Svatý otec chápe výroční cenu, kterou papežské akademie letos udělily dvěma mladým badatelům na teologickém poli profesoru Alessandru Clemenzimu a profesorce Marii Silvii Vaccarezzové.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
