Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Křesťan nikdy nestojí na místě. Navzdory nesnázím jde stále kupředu. Papež František o tom mluvil při dnešní ranní mši svaté v Domu svaté Marty. Ve svátek patronů Evropy, sv. Cyrila a Metoděje, se zastavil u charakteristiky učedníka. Evangelium se má hlásat s radostí. Stížnostmi Pánu nijak neprospíváme, glosoval papež. A varoval před pokušením stát se vlkem mezi vlky.

Jaký má být Ježíšův učeník? Ptá se papež František a na postavách slovanských apoštolů ukazuje, co je to křesťanská identita. Křesťan je totiž ten, který „je poslán“. Znamená to, dodal papež, že křesťan je Pánův učedník, který je stále na cestě, který kráčí vždy dopředu:

„Je nemyslitelné, že by křesťan nečinně stál. Křesťan, který stále stojí na místě je ve své křesťanské identitě nemocný, má nemoc identity. Křesťan je učedníkem proto, aby kráčel, aby šel. Také Pán to zdůrazňuje – jak jsme slyšeli v žalmu, o Pánově loučení – „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium“. Jděte! Vydejte se na cestu. Ano, prvním projevem křesťanské identity je kráčet, kráčet, i když se mohou objevit potíže, kráčet nesnázím navzdory.“

Ježíš posílá učedníky, aby se vydali na „křižovatky cest“ a pozvali všechny, dobré i špatné. Tak mluví evangelium, zdůraznil: pozvání mají dostat i špatní! Všichni! Křesťan tedy jde vždy dopředu, překonává nesnáze, aby hlásal, že Boží království je blízko.

Druhým rysem křesťanské identity je to, že má vždy zůstávat beránkem, pokračoval papež František. Křesťan je beránek a musí si zachovat tuto identitu. Pán nás posílá jako beránky mezi vlky. Někdo by mohl navrhnout užití síly. Vzpomeňme na Davida, když měl bojovat proti Filištíncovi: chtěli jej navléknout do Saulovy zbroje, v níž se nemohl ani hnout. Tak by nebyl sám sebou, vysvětluje papež František, nebyl by pokorným prostým Davidem. Nakonec tedy uchopil prak a zvítězil:

„Jako beránci... Nestávat se vlky... Pokušení nám totiž někdy sugeruje: ´Tohle je ale těžké, tihle vlci jsou vychytralí, však já je ještě přechytračím!“ Beránek. Ne hlupák, ale beránek. S křesťanským důvtipem, ale vždy jako beránci. Protože jsi-li beránek, On tě hájí. Cítíš-li se ale silný jako vlk, On tě nebude hájit, nechá tě samotného a vlci tě sežerou zaživa. Jako beránka.“

Třetím aspektem této identity je „křesťanský styl“, který se projevuje radostí. Křesťané, řekl papež František, jsou lidé plní jásotu, protože znají Pána a přinášejí Pána. A dodal, že žít po křesťansku není možné bez radosti. Beránek nemůže chodit bez radosti. I uprostřed problémů a nesnází, i uprostřed vlastních chyb a hříchů – zdůrazňoval papež – je radost Ježíše, který vždy odpouští a pomáhá.

„Ani Pánu ani církvi neprospívají ti křesťané, kteří jedou v rytmu adagio-lamentoso, kteří žijí v neustálých nářcích a smutku, na všechno si ztěžují... to není styl učedníka. Sv. Augustin říká křesťanům: ´Jdi, jdi dál, zpívej a běž!´ S radostí! To je křesťanský styl. Hlásat evangelium s radostí. A Pán už vše zařídí. Naopak přespříliš smutku, příliš smutku a také hořkosti nás vede k životu takzvaného křesťanství bez Krista. Kříž udolává křesťany plačící u hrobu jako Máří Magdaléna bez radosti z toho, že nalezli Vzkříšeného.“

Ve svátek dvou křesťanských učedníků, Cyrila a Metoděje, nás církev vybízí k zamyšlení nad „křesťanskou identitou“, řekl papež František. Kéž nám Pán na přímluvu těchto dvou svatých bratří, patronů Evropy, udělí milost žít jako křesťané, kteří kráčí životem jako beránci a s radostí.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(job)