Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Od časného rána se za hustého deště scházely na Svatopetrském náměstí skupiny členů Katolické akce. Setkání s papežem Františkem završilo práci jejich 15. národního shromáždění s mottem: „Noví lidé v Ježíši Kristu, spoluzodpovědní za radost z života“. Právě na toto téma „dobře zapadající do velikonoční doby“ navázal ve své promluvě Svatý otec:

„Je to radost učedníků ze setkání se Vzkříšeným Kristem. Vyžaduje vnitřní přijetí, musí se stávat součástí evangelizačního stylu, který se projevuje v životě. V současném sociálním a církevním kontextu jste vy, laici z Katolické akce, povoláni k tomu, abyste znovu přijali misionářské poslání, otevřeli se horizontům, které Duch ukazuje církvi jako nové mládí laického apoštolátu. Právě to je paradigmatem Katolické akce: misionářské paradigma,“

- zdůraznil papež František. Členy Katolické akce vybízel k činnosti především ve farnostech poznamenaných „únavou a uzavřeností“, jakých – jak dodal – je mnoho. „Právě ty potřebují vaše apoštolské nadšení a vaši kreativní službu,“ pokračoval Svatý otec:

„Jde o misionářský dynamismus, který směřuje ke všem lidem a přednostně k těm, kdo se cítí vzdáleni, k nejslabším a zapomenutým vrstvám společnosti. Jde o to otevřít brány a dovolit Ježíši, aby mohl vyjít ven. Častokrát uzavíráme Ježíše v našich farnostech spolu s námi. Nevycházíme ven a nedovolujeme vyjít ani Jemu! Otevřete brány, aby mohl vyjít alespoň On!“

Katolická akce nesmí zůstat stát nehnutě. Nezastavujte se, jděte! – vybízel papež František a povzbuzoval k hlásání Božího slova až do končin země, ke snaze nalézt člověka, ať už je kdekoliv. Jít za ním tam, kde trpí, doufá, miluje a věří, kde jsou jeho nejhlubší tužby, nejpravdivější otázky a přání jeho srdce.
Posledním rysem Katolické akce má být radost, schopnost být lidmi, kteří zpívají chvalozpěv života a víry:

„Vyznávat víru, žít víru s radostí – tomu se říká „vyzpívat víru“. A to neříkám já. To řekl před 1600 lety sv. Augustin....Být lidmi schopnými rozeznat své talenty i svá omezení, lidmi, kteří vidí i v nejtemnějších dnech svého života znamení Boží přítomnosti. Radovat se, protože vás Pán povolal, abyste byli spoluzodpovědní za poslání jeho církve. Radovat se, protože na této cestě nejste sami...“

Prosme Pána za sebe navzájem, aby nám dal oči, které vidí za zdání; uši, které dokáží zachytit křik, šepot, ale také ticho; ruce, které umí podržet, obejmout a léčit. A prosme především o velké a milosrdné srdce, které přeje dobro a spásu každému – končil papež František promluvu k 7 tisícům členů italské Katolické akce.

(job)