„To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích“ (
Lk 2,12).
Je to veliká milost slavit eucharistii v místě, kde se narodil Ježíš. Děkuji Bohu a vám, kteří mne během této pouti přijímáte: prezidentu Mahmúdovi Abbásovi a dalším představitelům; patriarchovi Fouadu Twalovi, dalším biskupům a ordinářům Svaté země, kněžím, skvělým františkánům, zasvěceným osobám a všem, kdo se přičiňují o to, aby na těchto územích byla živá víra, naděje a láska; delegaci věřících z Gazy, Galileje, migrantům z Asie a Afriky. Díky za vaše přijetí.
Dítě Ježíš narozené v Betlémě je znamením daným Bohem těm, kteří očekávali spásu, a navždy zůstane znamením Boží něhy a přítomnosti Boha ve světě. Anděl říká pastýřům: „To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko...“
Také dnes jsou děti znamením. Znamením naděje, života, ale také diagnostickým znamením stavu zdraví rodiny, společnosti a celého světa. Jsou-li děti přijímány, milovány, chráněny a opatrovány, je rodina zdravá, společnost lepší a svět lidštější. Pomysleme na dílo, které koná institut Effeta Pavla VI. pro palestinské hluchoněmé děti. Je to konkrétní znamení Boží dobroty, konkrétní znamení toho, že se společnost stává lepší.
Bůh dnes říká také nám, mužům a ženám 21. století: To bude pro vás znamením: hledejte dítě...
Betlémské dítě je křehké jako všichni novorozenci. Neumí mluvit, a přece je Slovem, které se stalo tělem a přišlo změnit srdce a život lidí. To Dítě je jako každé jiné dítě slabé a potřebuje pomoc a ochranu. Také dnes mají děti zapotřebí přijetí a ochranu již od mateřského lůna.
Bohužel, v tomto světě, který rozvinul ty nejsofistikovanější technologie, stále existují děti žijící v nelidských podmínkách, žijící na okraji společnosti, na periferiích velkých měst nebo v zemědělských oblastech. Mnoho dětí je dodnes vykořisťováno, zotročováno a jsou vystaveny násilí, špatnému zacházení a ilegálnímu obchodování. Příliš mnoho dětí je dnes uprchlíky, utečenci, často ztroskotanci na mořích, zvláště ve vodách Středozemního moře. Za to všechno se dnes stydíme před Bohem, před Bohem, který stal Dítětem.
A ptáme se: Kdo jsme my tváří v tvář Dítěti Ježíši? Kým jsme před dětmi dneška? Jsme jako Maria a Josef, kteří přijímají Ježíše a starají se o Něj s mateřskou a otcovskou pečlivostí? Anebo jsme jako Herodes, který jej chce zlikvidovat? Jsme jako pastýři, kteří pospíchají, aby se Mu poklonili a uctili Jej svými nepatrnými dary? Anebo jsme lhostejní? Možná jsme rétory či pobožnůstkáři; lidmi zneužívajícími obraz chudých dětí za účelem zisku? Jsme schopni být u nich a „ztrácet“ s nimi čas? Umíme jim naslouchat, pečovat o ně, modlit se za ně a s nimi? Anebo je přehlížíme, abychom se mohli zaobírat svými zájmy?
„To bude pro nás znamením: Naleznete děťátko...“ Možná že ono dítě pláče. Pláče z hladu nebo je mu zima anebo chce pochovat... I dnes děti pláčou, velmi pláčou a jejich pláč nás interpeluje. Ve světě, který denně zahazuje tuny potravin a léků, existují děti, které marně pláčí, protože mají hlad nebo je trápí snadno léčitelné nemoci. V době, která hlásá ochranu nezletilých, se obchoduje se zbraněmi, jež jsou dávány do rukou vojákům, kteří jsou ještě dětmi, a obchoduje se s produkty vyrobenými malými dětskými otroky. Jejich pláč je dušen, těmto dětem je v pláči bráněno: musí bojovat, pracovat a nemohou plakat. Ale pláčí pro ně matky, Ráchele dneška oplakávají svoje děti a nejsou k utišení (srov. Mt 2,18).
„To vám bude znamením: Naleznete děťátko…“ Dítě Ježíš narozené v Betlémě, každé dítě, které se kdekoli na světě narodí a vyrůstá, je diagnostickým znamením umožňujícím prověřit stav zdraví naší rodiny, naší komunity, našeho národa. Z této otevřené a poctivé diagnózy může vytrysknout nový styl života, ve kterém již nebudou konfliktní vztahy, útisk a konzumismus, ale vztahy bratrství, odpuštění, smíření, sdílení a lásky.
O Maria, Ježíšova matko,
Ty, která jsi přijala, nauč nás přijímat,
Ty, která jsi se klaněla, nauč nás klanět se,
Ty, která jsi následovala, nauč nás následovat.
Amen.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Homilie