Pane premiére,
Excelence, dámy a pánové,
Srdečně vám děkuji za přijetí ve státu Izrael, který mám to potěšení navštívit během této své pouti. Jsem vděčný prezidentu, panu Šimonu Peresovi, a premiérovi, panu Benjaminovi Netanjahuovi, za zdvořilá slova a rád vzpomínám na naše setkání ve Vatikánu. Jak víte, přicházím jako poutník padesát let po historické cestě papeže Pavla VI. Od té doby se mezi Svatým stolcem a státem Izrael mnohé změnilo: diplomatické vztahy, které mezi námi existují již dvacet let, usnadnily růst dobrých a srdečných vztahů, jak dosvědčují dvě podepsané a ratifikované dohody a jedna, na které se pracuje. V tomto duchu zdravím celý lid Izraele a přeji mu uskutečnění jeho tužeb po pokoji a prosperitě.
Přišel jsem ve stopách svých předchůdců jako poutník do Svaté země, která je místem několika tisícileté historie a kde došlo ke hlavním událostem, jež se váží ke vzniku a rozvoji třech velkých monoteistických náboženství: judaismu, křesťanství a islámu. Proto je opěrným duchovním bodem pro velkou část lidstva. Doufám tedy, že tato požehnaná země bude místem, kde nebude prostor pro ty, kteří by hodnotu své náboženské příslušnosti účelově vyhrocovali až k nesnášenlivosti a násilí vůči těm ostatním.
Během této svojí pouti do Svaté země navštívím několik nejdůležitějších míst v Jeruzalémě, městě všeobecného významu. Jeruzalém znamená „město pokoje“. Takovým jej chce mít Bůh a tak si to přejí všichni lidé dobré vůle. Toto město je však bohužel dosud sužováno důsledky dlouhých konfliktů. Všichni víme, jak naléhavě nezbytný je mír nejenom pro Izrael, ale pro celý tento region. Kéž se proto rozmnoží snahy a energie směřující ke spravedlivému a trvalému urovnání konfliktů, které způsobily tolik utrpení. Ve spojení se všemi lidmi dobré vůle snažně prosím ty, kteří nesou zodpovědnost, aby neopominuli nic dosud nevyzkoušeného při hledání spravedlivých řešení složitých obtíží, aby tak Izraelci a Palestinci mohli žít v míru. Je třeba se vždy s odvahou a neúnavně vydávat na cestu dialogu, smíření a pokoje. Žádná jiná cesta neexistuje. Opakuji proto výzvu, kterou z tohoto místa vznesl Benedikt XVI.: kéž je všeobecně uznáno právo státu Izrael na existenci, mír a bezpečnost v rámci mezinárodně uznaných hranic. Ať je rovněž uznáno, že palestinský lid má právo na svrchovanou vlast, aby žil důstojně a mohl svobodně cestovat. Řešení dvou států kéž se stane realitou a nezůstane pouhým snem.
Zvlášť dojemným momentem mého pobytu ve vaší zemi bude moje návštěva v památníku Jad Vašem, připomínajícím šest milionů židovských obětí Šoá, tragédie, která zůstává symbolem toho, kam až může dospět lidská zloba, je-li živena falešnými ideologiemi a zapomíná-li na základní důstojnost každého člověka, zasluhujícího absolutní respekt bez ohledu na to, k jakému patří národu nebo jaké náboženství vyznává. Prosím Boha, aby se již nikdy neopakoval tento zločin, jehož oběťmi bylo v první řadě mnoho židů, ale také křesťanů a ostatních. Pamatujme na minulost, podporujme výchovu, kde exkluze a střet budou vystřídány inkluzí a setkáním a kde nebude místo pro antisemitismus v jakékoli podobě, ani pro žádný jiný výraz nevraživosti, diskriminace a intolerance vůči lidem a národům.
Krátkost cesty nevyhnutelně omezuje možnosti setkání. Chtěl bych odtud pozdravit všechny občany Izraele a vyjádřit svoji blízkost zejména obyvatelům Nazaretu a Galileje, kde žijí četné křesťanské komunity.
Bratrsky a srdečně zdravím zde přítomné biskupy a věřící křesťany, které vybízím, aby s důvěrou a naději nadále klidně svědčili o smíření a odpuštění podle příkladu a učení Pána Ježíše, který dal život za pokoj mezi člověkem a Bohem a mezi bratry. Buďte kvasem smíření, nositeli naděje a svědky lásky. Vězte, že jste neustále v mých modlitbách.
Rád bych vyslovil svoje pozvání Vám, pane prezidente Šimone Perési a panu prezidentovi Mahmúdovi Abbásovi, abyste se spolu se mnou spojili v intenzivní modlitbě k Bohu za dar pokoje. A jako místo konání tohoto modlitebního setkání nabízím svůj dům ve Vatikánu. Všichni touží po míru, mnoho lidí jej denně vytváří malými gesty; mnozí trpí a trpělivě snášejí námahu četných pokusů o jeho vytvoření. A všichni, zvláště ti, jejichž úkolem je sloužit vlastnímu národu, máme povinnost stát se nástroji a tvůrci pokoje především v modlitbě. Budovat pokoj je obtížné, ale žít bez pokoje jsou muka. Všichni muži a ženy této země a celého světa nás žádají, abychom přednesli Bohu jejich vroucí touhu po pokoji.
Pane prezidente, pane premiére, dámy a pánové, znovu vám děkuji za vaše přijetí.
Kéž pokoj a prosperita v hojnosti sestoupí na celý Izrael. Bůh ať svůj lid žehná pokojem! Šalom!
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy