Ježíš se ke svým posluchačům obracel jednoduchými slovy, jimž mohli rozumět všichni. Také dnes večer k nám mluví prostřednictvím krátkých podobenství, která odkazují ke každodennímu životu lidí té doby. Podobenství o pokladu ukrytém v poli a perle obrovské ceny mají za protagonistu chudého nádeníka a bohatého obchodníka. Obchodník po celý život hledá cenný předmět, který zasytí jeho touhu po kráse a neúnavně chodí po světě v naději, že najde, co hledá. Ten druhý, rolník, se nikdy nevzdálil ze svého pole a jako vždycky koná svoji každodenní práci. A přece je pro oba výsledek stejný: objeví něco cenného. První najde poklad, druhý perlu obrovské ceny. Oba spojují stejné pocity: překvapení a radost, že dosáhli naplnění všech svých tužeb. Oba nakonec neváhají prodat vše, co mají, aby získali poklad, který našli. Těmito dvěma podobenstvími Ježíš učí, co je to nebeské království, jak jej nalézt a co dělat pro jeho získání.
Co je to nebeské království? Ježíš si nedělá starosti s vysvětlováním. Již od počátku svého evangelia hlásá: „Přiblížilo se nebeské království“, také dnes je blízko, mezi námi. Přiblížilo se nám, ale Ježíš jej nikdy neukazuje přímo, nýbrž vždycky odleskem, vyprávěním o hospodáři, králi, deseti pannách… Raději jej nechává tušit v podobenstvích a přirovnáních a ukazuje hlavně jeho účinky: nebeské království je s to změnit svět jako kvas skrytý v těstu, je maličké a nepatrné jako hořčičné zrnko, z něhož nakonec vyroste velký strom. Obě podobenství, o nichž chceme uvažovat, nám umožňují chápat, že Boží království se zpřítomňuje v samotném Ježíši. On je skrytým pokladem a perlou obrovské ceny. Pochopitelná je radost rolníka i obchodníka: našli jej! Je to radost každého z nás, když objevíme Ježíšovu blízkost a přítomnost ve svém životě. Přítomnost, která proměňuje život, a otevírá nás požadavkům bratří, přítomnost, která vybízí k přijetí každého jiného, včetně cizince a imigranta. Je to přívětivá, radostná a plodná přítomnost. Takto je království v nás.
Mohli byste se mne zeptat: Otče,jak najít Boží království? Každý z nás má svoji trasu. Každý má v životě svoji cestu. Pro někoho je setkání s Ježíšem očekávané, vytoužené a dlouho hledané, jak nám to ukazuje podobenství s obchodníkem, který chodí po světě, aby našel něco hodnotného. Pro jiné nastává znenadání a jako by náhodou, jako v podobenství s rolníkem. To nám připomíná, že se Bůh nechává potkat jakkoli, protože On jako první touží po setkání s námi a jako první se snaží nás potkat: přišel, aby byl „Bůh s námi“. A Ježíš je mezi námi, dnes je tady, řekl to: „Kde jste shromážděni v mém jménu, jsem mezi vámi já.“ Pán je zde, je s námi a mezi námi. On nás hledá a nechává se najít také od těch, kteří jej nehledají. On hledá nás a dává se najít. Někdy se nechává najít na neobvyklých místech a v nenadálých okamžicích. Když Ježíše najdeme, vyvolává v nás obdiv, jsme Jím uchváceni a s radostí zanecháváme svého obvyklého, někdy vyprahlého a apatického způsobu života, abychom se nechali vést novou logikou lásky a pokorné, nezištné služby. Ježíšovo slovo, evangelium. Nechci se vás tady ptát, nechci, abyste odpovídali, ale zeptám se: kdo z vás denně čte úryvek evangelia? Nezvedejte ruku, ne… Jenom se ptám. Ale kdo z vás možná spěchá proto, aby stihnul televizní seriál. Mějte po ruce evangelium, mějte jej na nočním stolku, v tašce, v kapse a potom jej na okamžik otevřete a čtěte Ježíšovo slovo a Boží království přijde. Kontakt s Ježíšovým slovem nás přibližuje Božímu království. Myslete na to. Mít vždycky po ruce malé evangelium, otevřít jej náhodně a číst, co Ježíš říká. Ježíš tam je.
Co dělat pro získání Božího království? V tomto bodě se Ježíš vyjadřuje velmi explicitně: nestačí nadšení, radost z objevu. Je třeba dávat přednost drahocenné perle království před jakýmkoli pozemským dobrem. Je třeba klást Boha na první místo ve svém životě, dávat mu přednost před vším. Dát primát Bohu, znamená mít odvahu říci Ne zlu, násilí a svévoli, a žít službou druhým v přízni vůči zákonnosti a obecnému dobru. Když člověk objeví Boha - pravý poklad - opouští styl egoistického života a snaží se s druhými sdílet dobročinnou lásku přicházející od Boha. Kdo se stává přítelem Boha, má rád bratry, snaží se chránit jejich život a jejich zdraví a respektovat také životní prostředí a přírodu. Vím, že trpíte těmito věcmi. Dnes, když jsem přišel, jeden z vás se ke mně přiblížil a řekl mi: „Otče, dejte nám naději.“ Já vám ale nemohu dát naději. Mohu vám jenom říci, kde je Ježíš, tam je naděje, a kde je Ježíš, tam se bratři mají rádi, usiluje se o ochranu jejich života, jejich zdraví a také úctou k životnímu prostředí a přírodě. Toto je naděje, která nikdy neklame a kterou dává Ježíš. To je obzvláště důležité v tomto vašem nádherném kraji, který si žádá, aby byl chráněn a hájen, vyžaduje odvahu říkat Ne každé formě korupce a nezákonnosti. Všichni známe jméno těchto forem korupce a nezákonnosti. Vyžaduje ode všech, aby byli služebníky pravdy a zachovávali v každé situaci evangelní styl života, který se projevuje sebedarováním a pozorností vůči chudému a vyděděnému. Hledět si chudých a vyděděných. Bible je toho plná. Pán říká: Děláte toto a tamto... mne to nezajímá, mne zajímá, zda byla věnována péče sirotkovi, vdově, zda byl přijat vyděděnec, zajímá mne, zda bylo chráněno stvoření. To je Boží království. Bible je toho plná.
Svátek sv. Anny, - a já jí rád říkám Ježíšova babička. Je to tak? Dnešek je krásným dnem svátku babiček. Když jsem procházel kolem sousoší Anny a Marie, spatřil jsem něco krásného. Svatá Anna nemá korunku, ale korunována je dcera. A to je krásné. Svatá Anna je žena, která připravila svoji dceru, aby se stala královnou, královnou nebe a země. Tato babička odvedla skvělou práci! Skvělou práci. Tato patronka Caserty přivedla na toto náměstí různé komponenty diecézního společenství spolu s biskupem za účasti představitelů občanských a různých společenských institucí. Rád bych vás všechny povzbudil, abyste svůj patronátní svátek prožili bezpodmínečně jako čirý výraz víry lidu, který se považuje za Boží rodinu a upevňuje svazky bratrství a solidarity. Sv. Anna možná slyšela svoji dceru Marii pronášet slova Magnificat, protože Maria určitě často opakovala tato slova: „Mocné sesadil z trůnu, ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi“ (Lk 1,51-53). Ať vám pomáhá hledat ten jediný poklad – Ježíše - a naučí vás objevovat měřítka Božího jednání. Bůh převrací světské soudy, přichází na pomoc chudým a nepatrným a naplňuje dobrem pokorné, kteří svůj život svěřují Jemu. Mějte naději. Naděje neklame. A rád opakuji: nenechte si ukrást naději.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Homilie
odeslat článek
vytisknout článek
