Vatikán.
V těchto dnech (22.-25.9.) vykonávají kanonickou návštěvu u Svatého stolce biskupové z Ghanské republiky. Tato země na západním pobřeží centrální Afriky o zhruba trojnásobné rozloze České republiky čítá 25 milionů obyvatel. Více než polovina jsou křesťané, převážně protestanté. Asi tři miliony katolíků (tedy 13-14 procent obyvatelstva) náleží do dvanácti diecézí, které v Římě zastupuje dvacítka biskupů. Papež František při audienci s ghanskými pastýři odložil psanou promluvu a dal přednost osobnímu rozhovoru. Jeho obsah Vatikánskému rozhlasu přiblížil arcibiskup hlavního města Accra,
Gabriel Charles Palmer-Buckle. Nejprve však reagoval na otázku, jaké bylo setkání s papežem…
„Výjimečné! Mohu říci, že to byla jedinečná zkušenost, protože nás přijal jako otec, který naslouchá svým dětem nebo svým spolupracovníkům. A pak nám řekl: Můžete se mne na cokoliv zeptat, můžete mi říci, cokoliv chcete, můžete kritizovat to, jak žiji a co dělám.“
Obrátil se k vám s nějakou zvláštní výzvou?
“Nechal nás, abychom mu kladli otázky. První věc, na kterou jsme se zeptali, se týkala jeho vlastního výroku, že biskup má být cítit svými ovcemi. Co to znamená, zeptal jsem se. A on řekl: Pastýř, biskup, musí být cítit trojí vůní – především olejem pomazání, které jako biskup obdržel. Potom má být cítit svými ovcemi a třetí vůně je vůní Boha. Jeden z nás potom řekl, že papež je skutečně dobrým vzorem díky své jednoduchosti a také volbou jména sv. Františka. Na to reagoval velmi pokorně a prohlásil, že on sám není vůbec nic zvláštního, že už jako kněz chtěl vždy žít jako pastýř, být na dosah svým farníkům, aby s nimi mohl mluvit z očí do očí, vyslechnout jejich obavy a problémy. Totéž dělal jako biskup a nyní jako papež nemá důvod k tomu, aby to měnil. Chtěl zůstat takový, jaký vždycky byl. Nedomnívá se ale, že je to něco mimořádného a už vůbec to není motiv k lichotkám. Má už takovou povahu a chce být blízko lidem. Potom nám řekl, že biskup má být jako maratónský běžec, který běží mezi Bohem a lidem. A odkázal na Mojžíše, kterému se má biskup podobat. Mojžíš občas vystupoval na horu, aby vstoupil do společenství s Bohem, naslouchal mu, mluvil s ním a dozvěděl se, co Bůh chce od svého lidu. Potom sestoupil z hory a šel k lidu, aby ho povzbudil, a pak se zase vracel k Bohu, aby se dále ptal. Nakonec nás papež upozornil na jeden velký problém dnešního světa – uctívání peněz. Člověk už není ve středu hospodářství, ale je naopak sluhou ekonomie. To vede ke kultuře odpisu. Díky Bohu, dodal Svatý otec, věnuje alespoň Afrika hodně času a pozornosti svým starým lidem. Mladí lidé ale nemají práci také na africkém kontinentu a mají pocit, že je společnost odmítá. To je otevřená rána moderní kultury, proti které musíme bojovat jak v Ghaně a vůbec v Africe, tak všude jinde.“
O audienci ghanských biskupů u Petrova nástupce vyprávěl arcibiskup Palmer-Buckle.
(jag)