Vatikán.
„Církev je společenstvím věřících, kteří ve tváři bližního rozpoznávají Ježíše Krista. A krom toho je matkou bez hranic”, připomněl dnes katolíkům papež František. Učinil tak na pozadí každodenního tisícového přílivu severoafrických a blízkovýchodních emigrantů, kteří se vyloďují na sicilském pobřeží, a za stále stupňujících se protestů proti přistěhovalcům po celé Evropě. Petrův nástupce přijal účastníky sedmého světového kongresu pastorace migrantů. Poté, co analyzoval problematiku přistěhovalectví ve výchozích a cílových zemích, se zaměřil na roli katolické církve.
„Církev se snaží být místem naděje.Vypracovává formační a osvětové programy, pozvedá hlas na obran práv migrantů, poskytuje jim pomoc, včetně té materiální, a to bez rozdílu, aby se s každým člověkem nakládalo jako s Božím synem. Při setkání s migranty je důležité osvojit si celistvý úhel pohledu, který dává schopnost docenit jejich možnosti, aniž bychom v nich viděli pouhý problém k vyřešení. To vyžaduje, aby byla ustanovena alespoň minimální úroveň účasti na životě lidského společenství. O to více je nezbytné, aby se tato účast uskutečňovala v rámci křesťanského společenství, kde nikdo není cizinec, a kde tedy každý zasluhuje přijetí a podporu.”
Církev je matkou každého člověka a usiluje o šíření kultury přijetí a solidarity, ve které nikdo není zbytečný, přebytečný nebo odepsatelný.
„To, co zakládá důstojnost lidské osoby, nejsou kritéria efektivity a produktivity, přináležitost k určité společenské vrstvě, etnická a náboženská příslušnost, ale fakt, že člověk byl stvořen k Božímu obrazu a podobě (srov. Gen 1,26-27), a ještě více skutečnost, že jsme dětmi Božími! Každá lidská bytost je Božím dítětem! Je v ní vtištěn Boží obraz! (Poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků 2014). Proto migranti již svým lidstvím – a nejenom kulturními hodnotami – rozšiřují smysl pro lidské bratrství.”
Přítomnost migrantů zároveň upomíná na nutnost vymýtit nerovnost, nespravedlnost a zvůli. Díky migrantům tak může hostitelská komunita obohatit svou totožnost a stále rozvíjet inkluzi, kreativitu a úctu k důstojnosti druhého člověka.
(jag)